Bitka o Sevastopoľ

Od titulnej témy (ktorou mala byť "bitva o Sevastopol") je tento film vzdialený asi ako Jupiter od Zeme. Ked vieme, že Ľudmila mala na konte cez 300 "čiarok" a film nám ich zobrazí ani nie 10, potom tento, na môj vkus príliš učesaný vojnový film musí mať hlavnú dejovú líniu asi niekde inde. Mne by tu sedel viac názov Ľúbostné aférky (žial nepravdivé a zavádzajúce) Ľudmily Pavličenkovej na frontovej línii. Ale film sa chce pochopitelne páčiť všetkým Ruskám a Rusom a tak to komerčne hrá hlavne na vlasteneckú nôtu. A ja tak môžem prižmúriť oko a zaokruhliť to smerom nahor. Film neodporúčam žiadnemu nemeckému občanovi a žiadnemu historikovi.(***) (30.08.2020)

Ale ano, je to dobrý film. Měla jsem strach z trapných modernit a nevěrohodných scén, ale je to v normě. Válka je tentokrát vyobrazena z netradičního pohledu dívky, která se stala hrdinou. Plnila tím přání svého otce, který z ní chtěl mít syna. To nejdřív. Jenže pak byla čím dál tím víc do války osobně zainteresovaná. Ať už vzniklými přátelstvími nebo ztrátami blízkých a milovaných. Válka je strašná věc, snad ji nikdy nebudeme muset zažít. (20.02.2018)

Jak říkáme my, co umíme skvěle kmitat jazykem na všechny světové strany: „Bitva o Sevastopol máj ás“. Sevastopol to pomalu nevidělo ani na mapě, bitvy jak z reklamy na Lego a to vše na opruzeném pozadí další zkurvené telenovely o autisticko - frigidní ruské pušce, která vyměnila sporák za buzerák, co sáhne na kulky bez odporu jen před vložením do zásobníku, vzrušuje ji výhradně leštění hlavní a honí zásadně jenom fašisty. Hledáčkem teleskopu. A když už naše hrdinka Sovětského svazu opravdu potřebuje vypustit páru, našroubuje si tam v bahně zákopu pouze kapitána Leonida Pyjusoviče Ocasina. Snad proto, že má na kládě vytetováno „olja“. Nemylte se však, nejde o nějakého podmíráka, kterému se tam tak tak vešlo jméno jeho oblíbené pichny. Je to specnas drsoň, a když jej vzruší výbuchy granátů a bitevní vřava, přečtete si, že jde o uznalé poděkování strany a vlády v kompletním znění: „Zdrávstvujtě i spasíba, balšíje zášitniky Sevastopolja!“ A tak si ten vypečený páreček střihne pár dávivých MTV videoklipů za doprovodu jakési zasloužilé kremelské homoskupiny, prokládaných emancipačními dialogy naší chladné soudružky s odpudivou norou Eleanorou, a když se konečně doplazí na posledních deset minut do toho Sevastopolu, sypnou jim tam trochu digitálního bordelu, Ljudmilu kýčovitě evakuují a igra čérez. K dokonalému vstřebání tohoto veledíla a pozvracení se bohatě postačí vidět tento dvouminutový rešeržerský řez a určitě strávíte svůj čas smysluplněji, pokud dalších sto osm minut lepkavých mexicko-venezuelských telezážitků raději vyměníte třeba za vodku. (26.05.2015)

Nadprůměrné, ale nikoli dokonalé válečné drama z pohledu odstřelovačky rudé armády Ljudmily. Pro mě vcelku zajímavě a naturalisticky natočené válečné drama o tom, jaký má válka dopad na lidskou duši a jak těžké je během ní někoho milovat. Filmu samotnému bych klidně dal plný počet, kdyby ovšem nebylo Nepřítele před branami, jenž mi v minulosti ukázal naprostý vrchol válečného žánru očima sniperů a navíc na straně SSSR. Zde tedy musím v hodnocení zmírnit, ale i tak dávám palec nahoru. 75% (08.05.2017)

Palec nahoru za snahu zfilmovat film o sovetske legendarni odstrelovacce Pavlicenkovove, ktera stacila zlikvidovat 309 nemeckych a rumunskych vojaku. Spousta valecnych scen je skutecne povedenych, namet je velmi zajimavy, Julija Peresild v roli Ljudmily je atraktivni mozna az moc... Film chtel toho ukazat strasne hodne a myslim, ze to bylo kontraproduktivni. Hodne mi vadil strih a velke zklamani je pro me soundtrack. Film ma proste jak hodne pozitiv, tak i negativ a zustanu tedy u prumerneho hodnoceni. (09.06.2015)