Americký ostreľovač

Tenhle film by nepůsobil divně tak před deseti lety. Ale hádám, že Clintovi už na nějaké té dekádě nesejde. Sejít mu už mohlo na tom šíleně špatném střihu, který film ve všech ohledech znepřehledňuje (a nechoďte na mě se záměry). Každopádně produkt starého republikána bez smyslu pro nadhled jak ze škatulky. (28.01.2015)

Po hudební retro lahůdce s názvem Jersey Boys, natočil veterán Clint Eastwood v roce 2014 ještě jeden životopisný snímek - válečné drama Americký sniper. Příběh odstřelovače Chrise Kylea, kterého výborně ztvárnil Bradley Cooper, jsem až dodnes prakticky neznal a jsem rád, že jsem se s ním mohl díky tomuto filmu seznámit. Eastwood zde střídá scény z Iráku a ty civilní a tak poznáváme Chrise jako muže dvou tváří. Nejprve je to trochu nesmělý, sympatický mladík, který se přihlásí k jednotkám SEAL a projde náročným výcvikem. Stane se z něho zarytý vlastenec a válka ho pak změní natolik, že je pro něho strašně obtížné vrátit se do života a být dobrým otcem i manželem. Když už se zdá, že ho jeho válečný syndrom opouští a začíná znovu nacházet štěstí a radost ze života, tak... Je určitě dobře, že se režie chopil právě Eastwood a ne Spielberg (kterého mám jinak v oblibě), protože se bojím, že by z filmu udělal spíše uslzené, rodinné drama. Clint ale vůbec nestárne, neustupuje od svého způsobu vyprávění. Je to pořád ten drsný a nekompromisní režisér a zde to opět prokázal. Některé scény jsou tak silné (např. vrtačka, zastřelení dítěte, telefonát s manželkou za zvuků střelby, dobře zvolený závěr), že jsem žasl nad tím, co je možné natočit a co si musí někteří lidé prožít. Absence hudby (až na výjimky) není vůbec na škodu, film díky tomu působí syrově a realisticky - prostě žádný patos a ždímání emocí za každou cenu zde nenajdete. Americký sniper je již šestý Eastwoodův snímek oceněný minimálně jedním Oscarem, což je hodno velkého uznání. Ve Spojených státech film rozlámal divácké rekordy a ve mně zanechal hlubokou stopu. Potlesk vestoje, opona dolů. (27.02.2015)

Není to případ filmu, kdy bych dvě hodiny seděl s hubou dokořán, až bych z toho dostal angínu. Sniper byl o tom, že jakmile se rozjely závěreční titulky, naskočila mi husina, já si začal celý příběh přehrávat zpátky na začátek, a pak si ulevil jedním velkým americkým "Fuck!" Nazvěte mě třeba americkým patriotem, tady by mě už asi nic nepřekvapilo, ale takhle opravdový válečný biják, ve kterém by se tak mistrně kloubila akce s příběhem, jsem zatraceně dlouho neviděl. Až Clint přestane točit filmy, co budu dělat s hvězdičkama? (10.04.2015)

Svoboda amerických občanů se musí srdnatě hájit a to samozřejmě mimo území USA v zemích, kde ze země tryská ropa. Tak je správné, tak to má být a kdo s tím nesouhlasí, ten je terorista. Takže jsem terorista, no a co. A z Amerického snipera navíc stříká patriotismus tak obludný, že bych ho s chutí hodil do odpadu, jenže nemohu. Mne totiž bavily vynikající telefonáty s manželkou uprostřed bojové akce, také ostřelovací scény s Mustafou byly celkem slušné a za paradoxní konec bych si dovolil zatleskat samotnému životu. (07.08.2015)

Príbeh zaoberajúci sa súbojom dvoch mužov na život a na smrť so vzduchovkami v rukách, ala majora Konigema, preoblečeného z "SS" uniformy do habitu teroristu, ktorý poľuje na najlepšieho amerického snipera "Vasilijeva Zajceva", zablúdeného od brán Stalingradu k zrúcaninám ďalekého východu. Kým "Enemy At The Gates" je filmom s veľkým "F", toto čudo je doslovne mega sračkou s veľkým "S". Mňa už tieto snímky spracované pre propagandu hrdého vlastenectva na úkor rodiny, či boja za svetový mier mimo svojej krajiny, absolútne nedokážu ničím prekvapiť. Všetko je to na jedno kopyto. Doplnok roemingového free hovoru na účet volaného počas akcie, je ako vystrihnutý z najlepšieho sitkomu Bennyho Hilla. Logiku postrádajúca zápletka, kedy "Legenda" (nie Will Smith) uprednostňuje vlastné víťazstvo jednotlivca pred bezpečím ostatných členov "zmrzlinárov" v uniformách, je toľkým fiaskom, ako potlesk ruského fanúšika po víťazstve Rockyho Balbou nad Ivanom Dragom v Moskve. Kým málomyselný divák tlieska, mne sa chce grcať. Každý však máme vlastný uhol pohľadu. (30.10.2015)