Čo sme komu urobili?

Já nevim jestli je dobrý vytvářet agitaci na rovnoprávnost tím, že všichni účastnění - bílí, Arabové, židé, Číňané či černoši - mají společnou jen jednu věc, a to, že jsou debilové. Ženy jsou zde na mužích závislý hysterky z Cosmopolitanu, buď naprosto jalové nebo psychicky nevyrovnané a muži přerostlý pětiletý fakani. Snaží se to být trochu nekorektní, ale to by to musel natočit někdo, kdo má trochu koule a hlavně schopnost vybudovat timing pro jednotlivé vtipy. Takhle mi přišly nejvtipnější okamžiky, které vlastně s rasové a náboženské diverze vůbec nevycházely, například ležérní odhození elektronické cigarety či running gag s ultra-depresivními obrazy jedné z ústředních dcer. (10.02.2015)

Velice dobrá, vtipná a příjemná francouzská komedie. Člověk se až divý s jak skvělým humorem se dá podat rasismus a vše, co s ním souvisí. Scénář je ideálně rozdělený a po částech na sebe plynule navazuje. Vtipnosti dopomáhají i sympatičtí herci, vhodně zvolená hudba a salva rasistických hlášek. Francie uměla, umí a bude umět točit výborné komedie, u které se každý zasměje, přesně jako Co jsme komu udělali? /80%/ (Kino - Prom.) (04.11.2014)

No dobře, bylo to vcelku originální, žabožroutsky šarmantní, dobře zahrané a vtipné. Ale brutální xenofóbní humor? Rasismus v plné nahotě? To jste se posrali, ne? Naopak, toto video bylo evidentně natočeno na objednávku Agentury Evropské unie pro základní práva, aby velmi rádoby nekorektně v rámci debilního píár ukázalo, jaký jsme to spolek tolerantních sluníčkářů, jak jsme všichni v podstatě nádherně sjednocené barvy Benetonu a jaká je pro Indoevropana vlastně nakonec hrozná prdel a životní štěstí, když mu dcerušky přitáhnou do baráku arabáše, negra, židáka a ťamana. Rád bych věděl, jaké by byly reakce, kdyby s tím vylezli před pár lety, kdy v Paříži hořela předměstí, protože banda přičmoudlých ilegálních přistěhovalců rozhořčeně a samozřejmě zcela právem protestovala proti tomu, jak se k nim ta zkurvená Francie chová macešsky, když jim odpírá sociální dávky, kdovíproč je perzekuuje za prodej drog a kriminalitu a snaží se je za ten bordel deportovat zpět do toho jejich slzavého údolí, kde i po několika staletích civilizační pomoci stále žijí jako v 16. století. Ale proč se s nimi filantropicky nepodělit o své výdobytky a nenechat je parazitovat na našem demokratickém a altruistickém systému, že ano? Budiž, hnulo to se mnou, půjdu tedy příkladem, transformuji to na naše poměry a klidně tu svatosvatě odpřisáhnu, že až si má dcera jednou přivede domů kůl, sympatického, kultivovaného, vysokoškolsky vzdělaného a legálním podnikáním zaopatřeného cigoše, nadšeně svolím k sňatku, otevřu mu své srdce, náruč a domov, užijeme si spolu spousty a spousty nekorektní lekrace a budu mu hrozně žertovně říkat, že když ho miluju, není co řešit, a on mě ukrutně vtipně žádat o kanálové poklopy, měděné kabely a rádio z Oktávie. Tak přísahám! Utopii hraničící se sájenc fikšn kdykoliv odpřisáhnu i na mou milovanou Bibli! Závěrem bych ještě rád poslal do piče všechny ty, co se to odvažují srovnávat s geniálními Nedoknutelnými. Film je to sice hustě vědeckofantastický a za určitých okolností i veselý, avšak Nedotknutelným nesahá ani po ochrnuté kotníky. Tak šup, běžte…. ! (18.12.2014)

Mít za zeťáky pohodové Číňany, Araby, Židy či Černochy považuji za lepší, než fanatické věřící v cokoli. Já zkrátka nejsem rasista a kdybych měl čtyři dcery, tak je klidně provdám za čtyři tmavočechy, kteří by museli splnit pouhé čtyři standardní podmínky - čistý trestní rejstřík, stálé zaměstnání, šlechtický původ a titul z Oxfordu. To takový Claude Verneuil menší rasista je, ale jeho touha po vybledlém katolickém zeťákovi je tak úporná, až je zábavná. Stejně tak jako nadšený zpěv Marseillaisy v podání přistěhovalců nebo vynikající výměny názorů mezi bílým a černým rasistou. Já se zkrátka pobavil tak, že se u mě tak nějak pozitivně změnil i pohled na uprchlíky. Už bych je nevracel do jejich domoviny nakrájené na kostičky, ale posílal bych je v balících za zdrojem svých obtíží na adresu 1600 Pennsylvania Avenue Northwest, Washington, DC 20500, USA. (07.08.2015)

Jako správný "sluníčkový" občan poněkud xenofobní České republiky jsem si moc moc přál, aby se mi to líbilo; aby to jakože stoprocentně fungovalo. Bohužel, radost můžu zkonstatovat pouze poloviční. Jedna věc je totiž chtít si z něčeho takového udělat srandu (což je v naprostém pořádku), druhá věc ovšem je zároveň vědět jak na to. A to podle mě de Chauveron tak úplně nevěděl. Že o sobě obyvatel afrického státu opakovaně mluví jako o "Afričanovi", osobně považuju za nebezpečnou banalizaci, která by jistě odpovídala realitě, kdyby se omezila čistě na Clavierovu rodinku (ostatně, stereotypy vládnou světu), takhle už ale zasahuje někam, kam by správně neměla. Afrika je kontinent; světadíl jaksi netušené rozlohy a diverzity. A tohle vůči ní jednoduše není fér. Jakkoliv odlehčeně je to podáno. (A že i lecjaké humorné narážky mají značné rezervy.) --- Na druhou stranu, tohle je přece ztřeštěná francouzská komedie, kde se všechno vyřeší za 10 minut a pokud možno nad džbánkem vína, takže přestaň rýpat Tomáši, a buď rád za ty super detaily jako matčino roztomilé pátrání po kořenech rasismu nebo mladší verzi Mélanie Doutey v roli Laury. Ano, dobře... tak já tedy jsem. --- "I'm not a racist, but..." detector: Hapretor, Mojdas. :) (12.12.2014)