Kobry a užovky

Vždycky mě potěší nějaký zdařilý snímek české provenience a tudíž jsem moc rád, že se mi dostal do rukou, resp. k mému zrakovému ústrojí film Jana Prušinovského. Bratři Hádkové potvrzují svoje herecké kvality a dle mého názoru jednoznačně převyšují ostatní kolegy. Příběhová stránka tohoto počinu rozhodně stojí za pozornost, neboť ukazuje osudy lidí bez nějakých zvláštních příkras. Jinými slovy, Kobry a užovky působí dosti přirozeně a uvěřitelně, čemuž napomáhají též dobře napsané dialogy. Pointa ohledně přátelství však má jisté logické trhliny, avšak lidé jsou nevyzpytatelní, pročež bychom si neměli nikterak nechat těmito drobnými "nedostatky" ovlivnit náš výsledný dojem z velmi povedeného snímku. (02.11.2015)

Kobry a užovky vykreslují ten pravý "sídliskový sen", kdy bez příkras a korektnosti vypráví o lidech z ulice. V centru dění je průměrný čecháček, který chce cokoli, jen ne v tom průměru zůstat. Ironií je, že právě tím svoji obyčejnost potvrzuje, viz závěr. Nicméně i tak působí jako sympaťák, protože negativní pozornost na sebe strhuje koule na noze jménem brácha-drban. Ani tak ho však nelze nenávidět, je to velice dobře napsaná a ještě lépe zahraná postava... Z české tvorby nečekaně kvalitní drama. 8/10 (24.02.2016)

Někdy si české názvy českých filmů zaslouží kritiku. U Kober a užovek se mi anglický název "Snake brothers" líbil. Ony celkově anglické titulky od Stephana von Pohl a šperkařky Shelleyi Leighton viděné v kině Světozor byly zajímavé. Hadí bratři s bratry Hádky nejsou příliš veselým a ani optimistickým filmem, i když se u nich člověk často zasměje. Hlavně Prušinovský ukazuje pohled, který občas není vidět. Film má jisté poselství i děj a to se nejen u českých a slovenských filmů cení. (12.11.2015)

Premiérové ohlasy byly nejen pozitivní, ale čišelo z nich dokonce nadšení, jako by sportovní klub ze zapadákova potácející se na dně tabulky zvítězil nad šampiónem z velkoměsta. Objevovaly se výrazy typu "konečně český film světové úrovně" apod. Protože takový jásot zněl českou kotlinou už vícekrát a posléze jsem následně musel korigovat svá velká očekávání, přistupoval jsem k filmu s rezervou a přesto můj verdikt tentokrát zní: za dlouhou dobu několika měsíců jde o můj nejlepší zážitek z kina a od loňského úspěchu Cesty ven je to první český snímek, který stojí za výpravu do kina. Je tomu tak především díky výbornému herectví bratří Hádků a atraktivnímu zobrazení komunity maloměstských outsiderů - lidí bez vzdělání, bez zázemí, často bohužel i bez odpovědnosti a sociální inteligence. Oba filmoví bratři mají svůj plán, ten Užovkův je ambicióznější, jen poněkud háklivější na vnější ohrožení. Slabinu vidím ve scénáři, kdy vlastně nevím, co je předmětem režisérova zájmu. Konfliktní vztah bratrů ukončený zásahem zhůry? Přátelství rozdělené vězeňskou zdí? Ani tady nevidím zásadní dramatický konflikt, ve tvrdě pragmatickém prostředí české společnosti vypadá Užovkovo rozhodnutí racionálně a režisér vytváří morální dilema, které, obávám se, vlastně pro převážnou většinu diváků neexistuje. Snímek se dotýká řady problémů, ale nikdy a nikde nejde na dřeň. Co je nejhorší, závěr mi přijde bezradný, navíc i nedůvěryhodný. Vzestupu některých filmových nýmandů rozumím. Antihrdina nedávno zhlédnutého amerického dramatu Slídil je příkladem postavy, které přerod z bezvýznamné nuly v nebezpečného hráče, co jde tvrdě za svým, můžete věřit. Užovka ale velkým hráčem není a takovým jako on není v reálném světě souzeno hrát roli kápa. Celkový dojem: 65 %. (02.04.2015)

Ako prvé spomeniem prekvapenie, že českí akademici uprednostnili K a U pred Stratenými v Mníchove. Áno, je to nesporne kvalitný film, čo sa týka spracovania aj jeho myšlienkovej roviny, tá je v porovnaní so súčasnou českou tvorbou prepracovaná nadpriemerne. Lenže aj napriek dobrej dramaturgii, čiže budovanie napätia, spádu a dobre načasovaným zvratom nie som spokojný tak, ako by som mal. Dôvodom sú veľké logické lapsusy. Už po prvej sekvencii vykrádačky, kedy je páchateľ vďaka svedkovi a v podstate aj povesti v malom meste jasný, polícia nič nevyšetruje, ani nezatýka. Otázka prečo matka nenávidí toho lepšieho z bratov a druhého stále obhajuje, pôsobí značne vykonštruovane. No a pri onom ústrednom zvrate ide úplne stranou pojem "rodina nadovšetko", pričom dovtedajší dej hovoril skôr niečo opačné. Je to škoda, pretože K a U mohli byť pri pečlivejšom doladení skutočne filmom roka, nielen iba tým akademicky zvoleným. (17.03.2016)