Drakula

Jedno z nejlepších filmových zpracování Stokerova románu. A to i přesto, že Langella se v démoničnosti nemůže rovnat legendám, jakými byli Lee nebo Lugosi. Badhamův Dracula se však může pyšnit něčím, čím jeho starší bratříčkové nemůžou: parádní výpravou a silnější naléhavostí. Ta vězí především v ponurosti: divák si tu do sytosti užije spoustu mlhy, špíny a bláta. Mezitím se pokochá interiérem Drákulova hradu a neunikne ani před děsivou prohlídkou zatuchlé podzemní kobky plné krys a netopýrů. Samozřejmě nechybí povinné vysávání krčků a působivá lekce lezení hraběte po stěnách hradu. Hudba a obsazení jsou už jenom šlehačkou na tomhle lahodném gotickém dezertu. (04.12.2012)

Pro mě nejlepší zpracování Draculy, které jsem viděl. Přes jeho působivost, pochmurnost, kterou bych řadil ke starým časům éry Hammer films. Frank Langella v roli Draculy je také hodně přesvědčivý, jeho neustálé těkání očima je démonické. Pamatuju si, že když jsem film viděl poprvé někdy ještě za bolševika v České televizi, tak úvodní scéna na palubě lodi uprostřed moře mě doslova fascinovala. I po letech to má neskutečnou atmosféru, kterou podtrhuje naléhavá a dramatická hudba Johna Williamse. Také různé barvy a filtry na kameru, které se v jednotlivých záběrech střídají dodávají démonickou pochmurnost a vůbec celková výprava filmu a obsazení (Laurence Olivier jako Abraham van Helsing nebo Donald Pleasence jako otec Lucy) je na vysoké úrovni. Lezoucí Dracula po stěnách hradu, pochmurný interiér Draculova sídla, netopýři, pavouci, katakomby pod hřbitovem - všechno nádherná pastva pro oči. Copolova verze se oproti tomuto dílu může jít zahrabat. Je to ovšem pouze věc názoru a já si za tímto názorem pevně stojím. (10.09.2017)

Kdyby některé kopulačně-sací scény nebyly trikově zcela nezvládnuté, a tudíž směšné, kdyby některé kříže nevypadaly spíše jako příložníky atd., hodnotila bych možná i výše. Adaptace oplývající mrazivou atmosférou, kterou korunuje výborně obsazený Langella a krásně otevřený konec (díky těmto pozitivům, pak divák odpustí určitou naivitu a odchylky od knižního originálu). Tenhle Dracula je charismatickým aristokratem, nikoli efemérním hejskem nebo slizkou kreaturou se špínou za nehty. Poněkud nedoceněný film. (07.06.2010)

Zatím druhý nejlepší film o slavném krvežíznivém hraběti z pera Brama Stokera. Neříkám, že je to nejlepší adaptace, protože tou být ani nemůže vzhledem k pozměněné struktuře příběhu, ale podobnost je opravdu výrazná. Velkým trumfem snímku je rozhodně obsazení, které se nemusí za nic stydět. Ať už vynikající Frank Langella, který dělá Draculům kinematografie čest. Výtvarná stránka je třeba za Coppolovým Draculou takových 50 let pozadu, ale to nebude chyba filmu, jako jiného pohledu tvůrce. Ovšem některé reálie jsou opravdu krásné a hrabětův nový domov v Anglii má své pavoučí kouzlo... Ani atmosféra rozhodně nic neztrácí, ale roky nejde vymazat a na filmu se hodně podepsaly... Přesto překvapivá kvalita s pár velmi pěknými momenty. (08.01.2010)

Tento film se dost liší od klasické románové předlohy (chybí celá první část v Transylvánii) a F.Langella oživuje svou broadwayskou interpretaci sexuálně agresivního krále upírů. Pro sběratele soundtracků je pak lahůdkou hudba J.Williamse, ve které kromě dramatického leitmotivu dokázal skladatel podbarvit honičku automobilu s vozem naloženým Draculovou rakví energickým scherzem (v hravější podobě pak scherzo využil i ve třetím dobrodružství Indiany Jonese- honička s motocykly). (06.12.2009)