Frankenstein

Z toho, jakým způsobem pan profesor Lockhart zfilmoval Frankensteina, by možná Borisu Karloffovi vystřelily špunty z krku, protože se jedná o opravdu zdařilou adaptaci, která stojí především na výborném hereckém obsazení. Sám pan režisér si vychutnává úlohu vynálezce Frankesteina a za zmínku rozhodně stojí mlaďoučká Helena Bonham Carter či Tom Hulce, ale zřejmě největší lahůdkou je Robert De Niro, který svému zombíkovi dokázal vtisknout náznaky lidskosti. Skvělé herce natočila zajímavá kamera, která neustále rotuje okolo celé scény a sem tam vykouzlila opravdu povedený záběr (De Nirova procházka po horách mi až podezřele připomínala Pána Prstenů). Ani po audiovizuální stránce toho není moc k vytýkání. Hudba je přesná a atmosférická a vizuální zpracování podmanivé. Navíc se Branagh nebojí nějakého toho ostřejšího efektu, kdy krev teče proudem. A speciální pochvalu mám pro poutavý závěr. Ve finále se to dá shrnout tak, že se jedná o dvě velice příjemné hodinky, které díky dobré dynamice navíc rychle utečou. (07.10.2008)

Dokonalá pocta madam Shellyové, která si svého Frankensteina nemohla představovat jinak, než jak ho na plátno převedl Kenneth Branagh a jak ho ztvárnil Robert De Niro. Žánrově naprosto skvěle odvedená práce a splněný úkol. Přes úchvatnou výpravu, do detailu propracovaný scénář až po všechny herecké výkony. Několik pouze romantizujících míst je skvěle setřeno těmi hororovými, kdy se předvedl Robert De Niro, který své postavě vdechl všechny tragické rozpory a emoce, kterými měla trpět; který Frankensteina předvádí jednou jako citlivého chlapíka, aby ho posléze prezentoval jako před ničím se nezastavivší, běsnící zrůdu. A ten make-up mu docela slušel, klidně by v něm mohl pokračovat ve své další kariéře. (23.12.2004)

Jamesi Whaleovi v roce 1931 stačilo 70 minut, aby vyvolal mrazivé emoce a položil hodně existenciálních otázek. Kennethu Branaghovi na to překvapivě nestačí ani dvě hodiny, a pokud jde o existenciální otázky, vystačí si se stereotypem "a co duše, myslel jste i na duši?". Celé je to povrchní a vůbec to nejde do hloubky, ačkoliv se to snaží klamat tělem, tedy kostýmy a trikovými studiovými sekvencemi (kdy i z ledového moře čiší studiovost až na půdu a člověk si maně vybaví Krkonošské pohádky, kde to alespoň mělo nějaký význam) nebo moooc hezkou scénou hořící ženy probíhající hořící chodbou. (Když jsme u toho, měla přece jen vytržené srdce, proč potom má sešitý celý xicht?) Jinak Helenu jsem nikdy neměl jako herečku rád, všechny své role mi přijde hraje na jednu notu, kdy vypadá pořád jako šílený Mikymauz, a ani tady mne nijak nepřesvědčila, že by se ze svého ranku vymanila. Kdyby to aspoň tak neplavalo po povrchu! (08.05.2020)

Poměrně zdařilá adaptace nejslavnější knihy Mary Shelleyové, kterou si vzal na paškál Kenneth Branagh a zároveň se ujal i hlavní role. V roli monstra, které Frankenstein stvořil, se neobjevil nikdo menší než sám velký Robert De Niro, který mi svým zevnějškem bude ve snech strašit ještě hodně dlouho. Atmosféra je vynikající, stejně jako hudba, kostýmy, výprava a herecké výkony. Jedno z nejlepších Branaghových děl, které je věrné své předloze (teda až na závěr) a celkově se jedná o slušný neobyčejný filmový zážitek...... (23.05.2008)

Nevěřím, že v budoucnu někdo natočí lepší verzi Frankensteina, než je tato Brannaghova. Invenční režie, výrazná výtvarná stylizace a neodolatelně odporný De Niro. Nechci urážet černobílou klasiku, ale zatímco Boris Karloff ve mně spíš vyvolává smích, De Nirovo monstrum budí skutečný děs smíšený se soucitem. (11.05.2003)