Zlo nikdy nespí

Pro mě nejočekávanější horor letošního roku, ale nakonec jsem z něho trochu na rozpacích. Ne že by se mi film nelíbil, ale čekal jsem přeci jenom něco jiného. Vlastně je to o třech linkách. V té první se pár, který přišel o dítě, ujme chlapce, jehož sny se zhmotňují. Kromě toho, že svým novým rodičům ukazuje krásné snové obrázky, vyvolá i podobu mrtvého synka. Tahle část na mě fungovala a i když neměla s hororem zbla společného, byl jsem spokojen nejen s tím, jak byla natočená, ale i jak byla zahraná. Druhá linka ukazuje, že se nezhmotňují jen hezké věci. A to byl kámen úrazu. Flanagan sice umí pracovat s atmosférou, bubáci v jeho podání mají něco do sebe a že jsem se dvakrát lekl považuji za plus, ale nemůžu si pomoct, tyhle dvě linie, byť se prolínají, na mě působily strašně odděleně. Jakoby patřily každá do jiného filmu. A nakonec je to pointa, o které se dá uvažovat také samostatně. V zásadě mi nevadila a nakonec mi přišla i nápaditá, ale sem se prostě nehodila. Když to shrnu, tak se mi líbily všechny tři části, ale ne dohromady. Je to dobré, ale doufám, že příště to bude lepší. 70% (09.06.2016)

Before I Wake není špatný horor, ale ani ničím nevyniká. Netvrdím, že jsem neočekával daleko více. Jde spíše o pohádkový barevný horor, který má pár slušných chvil, ale místy působí hodně lacině. Oculus byl velký hororový zážitek z rukou Flanagana, ale Before I Wake je možná o dva stupně jinde a hororovou kvalitou se nedají srovnávat .. 5/10 = 55% (16.04.2016)

Mike Flanagan sa len prednedávnom ukázal, ako schopný režisér, ktorý si vyberá zaujímavé témy, ale nanešťstie až prekvapivo rýchlo upadol do žánrového priemeru. Určité klady si zachoval stále, film má kvalitnú vizuálnu stránku, dostatočne svižné tempo a aj pomerne sympatické postavy, aj keď na moje prekvapenie nie všetky. Kate Bosworth je bez problémov, predstavuje typickú hlavnú hrdinku tohto žánru a ani adoptívny syn Jacob Tremblay nie je zlý, ale veľmi ma sklamal Thomas Jane, ktorý patrí medzi mojich obľúbencov, ale tu mi prišiel dosť mimo. Dejovo mi to inak neprišlo najhoršie, pozeralo sa mi na to celkom dobre a dokonca to ani nebolo až tak predvídateľné, hlavne záverečná tretina sa uberie trochu iným smerom, než som pôvodne čakal, ale predsa len by to chcelo trochu pritvrdiť. Väčšinu času je to vlastne len taký úplne neškodný rodinný horor, kde sa o nejakej atmosfére alebo napätí moc hovoriť nedá a dokonca ani samotný démon, ktorý pritom vyzerá dosť dobre a v lepšom filme by z neho mohlo aj niečo byť si tu nevie moc získať rešpekt. Ale predsa len sa postará aspoň o tú jednu, dve zaujímavejšie scény. Tématika snov už v tomto žánri bola použitá veľakrát a často aj lepšie a depresívnejšie. A keď už z toho tvorcovia nechceli mať plnohodnotný horor, ale trochu sa oprieť aj o tú drámu, s čím by som určite nemal problém, tak tomu mali prispôsobiť aj dej, aby pôsobil uveriteľnejšie, ale tu postavy konajú dosť nezmyselne a navyše aj dej sa ničomu inému nevenuje, všetci sa neustále rozprávajú len o snoch, akoby už ani iný život nemali a tak táto dramatická stránka nemá šancu fungovať. Takže nie som sklamaný, presne takéto som to aj čakal, ale predsa len má Flanagan naviac. Toto je len taký malý neškodný horor, keď nie je na pozretie nič lepšie. 57% (28.11.2016)

Tak už mám takmer stopercentnú istotu, že M. Flanaganovi horory jednoducho nikdy nepôjdu. Podobne ako napr. pri Absentii (2011) alebo pri Oculus (2013) veľmi dobrý nápad a hororový námet skôr či neskôr aj tak svojim filmovým spracovaním pokašle. Nie je tomu inak ani v tomto prípade. Nápad zhmotnenia snov veľmi dobrý, po obsahovej a formálnej stránke sa však dalo urobiť podstatne viac. Úvod pokiaľ ešte človek nečaká strašenie, len sa pripravuje na to čo má prísť a na záhadu okolo samotného chlapca, tak to celkom ujde. Akonáhle má dôjsť na hororové prvky tak nula bodov - žiadna atmosféra, všetko nudné, sterilné a dejovo predvídateľné. Jediné čo sa v tomto smere podarilo bolo pár priemerne pôsobivých záberov na hlavného bubáka a rozumné vysvetlenie pointy chlapcovi čo to bol vlastne ten jeho bubák Mátor zač. Opätovné sklamanie. 50/100 (23.06.2016)

Zlo nikdy nespí, protože má poluci! Naštěstí jsem v dětství neměl podobný dar jako hlavní protagonista, rodiče by mě okamžitě poslali do nejbližšího pasťáku za tu perverzní show, co by se jim zjevila v obýváku. Další z řady soft hororů, kdy tvůrci už použili a desetkrát od sebe navzájem vykradli příběhy "podle skutečných událostí", takže nezbyla už žádná vymyšlená městská legenda, ze které by se mohla udělat "hrůzná" rekonstrukce. Z té nekonečné salvy duchařských sraček na jedno brdo jsou už sami evidentně tak znudění, že se snaží o jakousi originalitu, což je dobré, ale u toho snažení v tomto případě zůstalo. Místo regulérního ducha zde máme strašící rakovinu a to je zhruba asi tak všechno, co je jinak. Napětí, trnutí, hrůza, strach, otáčení se za sebe, neotáčení se za sebe, ale kontrolování letmým pohledem do stran, jestli tam někdo čirou náhodou nestojí zrovna v době kdy čumím na horor a jsem posranej. Tak na tyto pocity můžete rovnou zapomenout, protože tohle není horor, ale jen další z řady duchařských rodinných dramat, kde vzdálenou tetu dělá strašidelný vzduch. Vážně si nevzpomínám, kdy mě dokázal nějakej duchařskej horor skutečně postrašit, což by hádám asi primárně měl. Tento stupidní a dekády se nevyvíjející subžánr, normovaný takovým šíleným způsobem, že člověk pozná lekačku pět minut dopředu, mě zkrátka nikdy nechytil a tento film mi změnit názor překvapivě nedokázal. 50% (10.07.2016)