Brazil

Můj další zoufalý boj s Terry Gilliamem. Já toho chlápka prostě nechápu a pomalu si začínám myslet, že kromě Pythonů byly jen Opice jeho jediným snesitelným filmem. Zpočátku to vypadalo jako jasně daný Montyho humor na téma byrokracie, kdy na každou sebevětší pytlovinku je třeba se papírově vyzbrojit. Mé zklamání dostoupilo vrcholu při zjištění že srandy si tady moc neužiju, protože zde jde hlavně o motiv lásky. Ten je ovšem tak zvláštně reprodukovaný, že mě přešla chuť na jakéhokoliv Terry Gilliama na hodně dlouho. Ten člověk je šíleně vynalézavý, o tom žádná. Ale ani přesto bych tento film rozhodně neoznačil za nějak mimořádný. Jonathan Pryce není zrovna můj oblíbenec a Robert De Niro se zde mihne ve třech scénách. 30% (11.12.2012)

Přiznám se, že Brazil moc nechápu. Nějak jsem nepřišel na to, co na tom kdo vidí. Zkoušel jsem se začíst do zdejších komentářů v naději, že mi snad některý z nich pomůže ten film lépe pochopit... Nepomohl. Zdá se mi, že komentáře, v nichž se jako refrén vracejí Kafka s Orwellem (jak předvídatelné!), kloužou po povrchu věcí stejně, jako samotný film. Brazil mě prostě neoslovil snad ničím, co nabízí. Nejsilnější emocí, kterou ze mě vykřesal, byla nuda. Jde to úplně mimo. Takováhle vize totality mě nechává zcela chladným a bez emocí. Přesto dám tři hvězdičky Gilliamovi, jako uznání celkové jinakosti filmu a odvahy jít do takového komerčně neatraktivního projektu. Nižší hodnocení by možná lépe vyjádřilo, jak si u mě Brazil opravdu stojí, ale jakkoliv mi ten film nesedí, nemůžu říct, že by byl vyloženě špatný. (11.06.2006)

(1001) Ach, to je složité. Už víc než týden se snažím vymyslet, jak popsat, co ve mě Brazil vyvolává. Před sedmi lety jsem napsala, že je to asi nejlepší Gilliam, že chci, aby trubky v mém bytě dýchaly a naříkaly, a že patří do kategorie mých srdíčkových filmů. Dnes už neplatí ani jedno. Za nejlepšího Gilliama bych označila Dvanáct opic, v bytě mám ráda ticho, protože na šílenství není nic romantického, a i z toho důvodu už do mého srdce patří jiné věci. Ale jak tak přemýšlím nad těmi Opicemi, bylo by celkem zajímavé ty filmy porovnat. Oba jsou o neutěšené budoucnosti, do které lidstvo samo sebe nažene, oba vkládají naději na vysvobození na bedra idealizované osudové ženy a oba nakonec podtrhnou samotné ideji vykoupení stoličku pod nohama. A taky jsou oba více či méně přiznanými a více či méně věrnými adaptacemi jiných děl, která jsou ve svých kategoriích perfektní (1984 v případě Brazil a Rampa v případě Opic). Oba odbíhají od vzoru a přinášejí nové a vlastní myšlenky a posouvají význam trochu jinam. Ale zatímco Opice jsou pro mě s každým dalším sledováním pokaždé inspirativní a tím pádem nadčasové, tak Brazil zůstává při každém novém promítání stejná a tím pádem se jí myšlenkově a souzněním vzdaluji. Třeba se víc dívám na to, jak je Jill neživotná a potlačovaná postava. Ta scéna, kde je vyloženě redukovaná na dlouhé vlasy a prosvítající bradavku, je úplně šílená, ale možná jsem jenom úchyl, co to tam chce vidět. Ale zase velká spousta různých detailů je skvělá, takže opravdickou síru rozhodně nedštím. A rozhodně se mi zdá zajímavé, jak je ten film vizuálně krásný a fantazijně bohatý a zároveň úplně přesně zprostředkovává omšelost a nevalnost světa, ze kterého si Gilliam dělá husí kůži nahánějící srandu. (27.09.2017)

Druhá půlka filmu mne již dokázala vcucnout natolik, že jsem chvílemi kroutil hlavou úžasem, co všechno si ten Terry Gilliam dokáže vymyslet. Závěr navíc parádně graduje, takže u záverečných titulků jsem byl k přistižení s výrazem spokojeného diváka. Zajímavá věc, neboť při sledování první půle se můj obličej střídavě křivil do výrazů nechápavosti, nemilého překvapení a především nudy. Nepopírám, že je ta chyba patrně na mé straně, ale z oné první polovičky jsem si pranic neodnesl. Nesedí mi totiž příliš Gilliamův vyprávěcí styl ani jeho smysl pro humor. Ten mi ve filmu víceméně vadil a jsem si jistý, že pokud by Brazil vypadal po celou dobu jako některé mrazivé scény z Ministerstva informací, byl bych nadšený. Takto jde pro mne o tříhvězdičkový zážitek, kterému rád přihodím půlhvězdičku za vychytané kulisy a vizuální pestrost a nápaditost. (15.10.2007)

80% - Tady mi asi něco uniklo… Tak skvělá výtvarná stránka, tak hezké Kamenovy hudební variace na píseň Brazil, tak skvělí herci… Chtěl bych hodnotit výš, ale nejde to. Možná, až se podívám na Brazil podruhé, budu moci své hodnocení upravit. Teď jsou mé dojmy takové, že jde o nádherný fantaskní film, který se ale zejména v druhé půlce stane podivně roztahaný, a divák marně čeká na nový impuls ve vyprávění. Pořád se sice něco děje, člověk stále má co obdivovat, ale nemohu se zbavit dojmu, že je celý film svým napětím tak trochu na jedno brdo. Samotný závěr je sice třešničkou na dortu, ale když ten dort jíte přes dvě hodiny, třešnička vás jen těžko dojme. (18.10.2006)