Kto nastaví kožu

Delonova lehce sebeironická variace na americkou, či chcete-li Manchetteho francouzskou drsnou školu, ve které se povážlivě málo kouří, pije a souloží. Pokud nebudete zmateni z počtu jmen, kterých je víc než v telefonním seznamu Paříže, spolehlivě vás otráví dvě věci. Šílená hudba často užívaná v nepravý moment (obzvláště deprimující je ta anglicky nazpívaná odrhovačka s balalajkou) a zprasená noční automobilová honička. Typický atribut francouzské krimi je tady rámován tóny připomínajícími znělku majora Zemana a v podstatě spočívá jen ve zrychlených záběrech jedoucích aut, co během střihu stihnou navštívit autoklempírnu. V poznámce sekretářky směrem k postřelenému detektivovi, že by to Belmondo ve filmu snášel lépe, byl sympatický autorský nadhled, nicméně celek ukázal, že když dva dělají totéž, nemusí to být vždycky totéž.. (10.10.2019)

Soukromá očka to mají všude na světě stejné. Klient jim zaplatí a oni jako stroj řeší záhadu, jsou mláceni, přežívají pokusy o zabití, protože jak praví klasik Phil Marlowe - Trouble is my business. A po boku naivní sekretářka, která přijímá znásilnění sterjně ledově jako Delon rány a kulky. Nejlepší Delonova adaptace ze Serie Noire, protože od první minuty přiznává, že jde o čistý brak, který si na nic nehraje a chce jen bavit. (13.05.2010)

Z celé plejády filmů Alaina Delona je toto jeden z těch rozhodně lepších. Zápletka je komplikovaná jako vždy, stále se objevují další a další lidé, až už pomalu nevíte kdo je kdo, ale oproti řadě jiných filmů AD (zejména pak Slovu policajta) se tento liší v jedné zásadní věci a to je humor a ironie, až Belmondovská. Však je také Belmondo v jedné scéně i sebeironicky zmíněn. Opravdu jsem se několikrát zasmál při vtipných replikách. Solí filmu je i krásná a vtipná Anne Parillaud, v českém znění ve skvělém dabingu Taťjany Medvecké. Příjemný film. (01.11.2009)

Mňa na tomto filme najviac zarazila jeho relatívne pohodová atmosféra, podporená pre mnohých zrejme nezabudnuteľným hudobným doprovodom. Film mi evokoval totiž Čínsku štvrť. Ako hlavným hrdinom, súkromným očkom, tak zápletkou, kde žiada detektíva neznáma žena o vyriešenie na prvý pohľad jednoduchého a banálneho prípadu. Všetko je ale omnoho komplikovanejšie, ako sa zdá a Choucasovi začínajú znepríjemňovať zdanlivo bezdôvodne život mnohé indivíduá. Chápem, že má z toho bolehlav a snaží sa dopátrať, o čo tu sakra ide, lenže ja som mal dlhý čas pocit, že to, čo vidím, je iba veľký, nezaujímavý chaos. Na konci sa samozrejme všetko uspokojivo vysvetlí, lenže skôr k spokojnosti detektíva, ako zmäteného diváka. Filmu by prospela hutnejšia neonoirová atmosféra, ale to je skôr otázkou vkusu, ako výčitka. (16.02.2013)

Průměrná delonovka (a Delonův režijní debut), která se marně snaží být hrozně vtipná a nad věcí (hrdinové jsou naprosto v klidu, ačkoli po nich jde celá Francie), a která se mi zaryla do paměti hlavně díky nahé Anne Parillaud připoutané k posteli v doupěti únosců, a pak scénou, kdy Delon střílí do vystavených talířů. První příjemně vzrušila, druhá rozesmála. (07.11.2011)