Kto nastaví kožu

Napínavý příběh rozhodně měl hlavu a patu, takže bych ho nenazýval thrillerem, alespoň ne tím dle amerického střihu. Přes spoustu postav i mrtvol se v něm člověk dobře vyznal, rozhodně byl psán podle pevného scénáře. Takové jsou takřka všechny Delonovy filmy. Příběh detektiva, který nevědomky odkrývá drogovou mafii s centrem v rehabilitačním středisku s podivnými výsledky, nese s sebou všechno, co má dobrá detektivka mít, napětí, řadu zápletek, trochu humoru a romantiky (mimochodem dabérský výkon Delonovy sekretářky byl skvělý), snad až na tu nepravděpodobnou honičku v protisměru dálnice, aby si i kaskadéři něco vydělali, na tyhle scény opravdu nejsem dělaný.,.. Dobře se na to zkrátka koukalo, nenudilo to. Pět hvězdiček. (01.08.2016)

Souhlasím zcela naprosto s komentářem kolegy suda. Takhle zábavný film s Delonem jsem zřejmě ještě neviděl. Komediální žánr bujně prorůstá temným thrillerem, kde o nebožtíky a o krev není nouze. Bývalý policista v Delonově podání si v postupech ve vyšetřování nebere servítky a jeho zpočátku "ošklivé káčátko" sekretářka Charlotte se velmi rychle vybarví do nevídané sexbomby (a stejně rychle se svlékle, i když s ohledem na okolnosti je její druhá nahatá scéna mnohem více vzrušující). Anne Parillaud má u mě body za svůj sex appeal, který ještě umocňuje svým hlasem skvělá Taťjana Medvecká. K dabingu provedenému v ČST v režii Olgy Walló mám ještě jednu připomínku - u Delona jsme všichni zvyklý na Trávníčka. Jiří Štěpnička jej ale nadaboval skvěle a herecká sestava dalších rolí, toť filmový strop slávy - posuďte sami: Karel Hlušička, Jiří Bruder, Otto Lackovič, Vladimír Salač, Ilja Prachař, Soběslav Sejk, Zdeněk Jelínek, Otakar Brousek st.... (24.07.2014)

Alain Delon si zde jako režisér, scénárista a producent v jednom   vyzkoušel roli tvrdého lehkomyslného  poldy.  Tedy typ postavy, který v tehdejší  francouzské kinematografii proslul spíše v mém oblíbeném podání Jeana Paula Belmonda.  Belmondův šarm dokázal v některých případěch udělat i ze slabšího scénáře (Samotář) příjemnou podívanou.  Delon byl sice skvělý charaktení herec, a oceňuji, že po važných 60, 70. letech zkusil s osmdesátkami  zabrousit i do komediálnější polohy, ale podle mě je tady vidět, že mu (s vyjímkou skvělé sebeparodie v Poloviční šanci a Asterixovi) nikdy moc nešla.  Takového lehkomyslného poldu v rozumnějším podání si zahrál již předtím v Povídce o policajtovi, kde to fungovalo skvěle, ale zde to na mě působilo přece jen trochu nuceně. Hlášky podával celkem dobře, ale jak se měl pustit do rozsáhlejších pokůsů o humorné dialogy, moc jsem mu to nevěřil. Možná kdyby ta stylizace nebyla tak trochu okatě Belmondovská, ale příbližila se té umírněnější z Povídky, hned by to bylo lepší. Nebo kdyby nebyl alespoň příběh tak zamotaný, aniž by vyloženě sklouzl k přiznané komediální parodii, ke které to jinak nemělo daleko. Ale například korzovat s koženou s bundou a teniskami osmdesátkovému Delonovi ještě šlo, byl to hold člověk stylový. Moc se mi líbila taky ta jeho sexy sekretářka, které se taky povedlo pár hlášek  a (naprosto vážně!!!)  mi sedl i ten ulítlý hlavní hudební motiv, který mě vždycky po zaznění dostal aadekvátní nálady na sledování tohoto už trochu svérázného kousku.  Blíží se Silvestr, ale ani na ten by se to moc nehodilo. Ale tak...mám odškrnuto a zítra Stardance.:D A jedem: . ♪Boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo♪ (04.12.2021)

Taková typicky francouzská tradičně netradiční detektivka. Hrdina, který není zrovna moc kladný a za svou věcí jde přes mrtvoly. Celkově je ten film průměrný. Vysvětlovací scény (dialogy v autě, v kuchyni apod.) mi svou strašnou polopatičností připomínaly teleshoppingy Horsta Fuchse. Navíc mi děsně lezl na nervy český dabing, a to hlavně ženských postav. A nezachrání to ani odhalený bobr a kozičky Anne Parillaud. (31.10.2009)

Průměrná delonovka (a Delonův režijní debut), která se marně snaží být hrozně vtipná a nad věcí (hrdinové jsou naprosto v klidu, ačkoli po nich jde celá Francie), a která se mi zaryla do paměti hlavně díky nahé Anne Parillaud připoutané k posteli v doupěti únosců, a pak scénou, kdy Delon střílí do vystavených talířů. První příjemně vzrušila, druhá rozesmála. (07.11.2011)