Pan Klein

,,TEN PÁN SE TAKY JMENUJE ROBERT KLEIN.“ … ,,VÁŽNĚ? ÚPLNĚ STEJNĚ? TO JE DIVNÉ.“...... /// Leden 1942 (blížil se čas Velodrome) a milovník umění a žen brzy dojede na svoji vášeň….. Detektivka plná pátrání po přízraku a našroubovaná do pro Francouze nepříjemnýho období. Fajn Delon (jako vždycky…), fajn téma, fajn prostor k zamyšlení….., ale to je tak asi všechno. Což mě moc mrzí…, po těch letech se ta ponurost bohužel někam vytratila. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tak tenhle jsem s Alainem Delonem ještě neviděl. 2.) Hledám námět pro pomstu. 3.) Thx za titule ,,kl4x0n“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.03.2013)

Citlivá a tak trochu i náladová štúdia ľudskej ľahostajnosti, nesprávnej identity a dvojníctva, teda všetko tém, na ktoré som istým spôsobom zaťažený, a preto mi nedá nepovedať, že spomínané motívy sa okrem tradičnej tvorby Alfreda Hitchcocka či Davida Lyncha, objavujú už v Bibliii, a svoju renesanciu zažívajú v romantizme 19. storočia, napr. E. A. Poe v poviedke . W i l l i a m . W i l s o n . zachytáva rozpoltenie osobnosti medzi vedomie a svedomie, na čo mu slúži práve symbol dvojníka. Aký je však Loseyov Pán Klein? Typ priemerného, neutrálneho zlatokopa, ryžujúceho v mútnych vodách vichystického Francúzska, ktorého život sa rozpadne ako domček z kariet v okamihu, keď zistí, že má dvojníka. Žida. Nikdy ho síce nestretol, ale túžba pozrieť sa mu do očí sa stáva jeho posadnutosťou... (17.10.2010)

Alain Delon jako Robert Klein, který hledá jiného Roberta Kleina-Žida, protože zřejmě došlo k záměně identity a kolem Kleina-Nežida se začíná stahovat policejní síť. Velmi zvláštní film, kde člověk po celou dobu vlastně neví na čem je, ale svou atmosférou udržuje napětí po celou dobu a ani chvíli nebude nudit. (30.06.2016)

Polud jsem si "stěžoval" na nedostatek souvislostí v "První klidné noci", potom s nimi šetří Costa-Gavras v "Panu Kleinovi" ze zásady. Pan Klein odhaluje vztahy a důsledky (příčiny již méně), které nás nechávají zcela bezradnými. A čím víc toho ví, a čím méně toho víme my, začínáme tušit jeho neblahý konec. Horečná snaha o vlastní obhajobu, která se postupně mění v palčivou snahu o poznání (Roberta Kleina druhého, který se stává prvním, a nakonec jedním) se stává posedlostí, která ho nakonec musí nutně zničit; jako okaždá posedlost vlastním Já. Inspiraci Kafkovým procesem nelze pominout, avšak mohl i sám inspirovat, třeba v dramatu Kressmanna Taylora - Adresát neznámý (2003). (21.08.2017)

Mystifikační příběh o jedné rafinované pomstě a člověku vmanévrovaném do situace připomínající svou bezvýchodností a absurditou vzdáleně Proces of Franze Kafky. Alain Delon v poněkud nezvyklé roli obchodníka se starožitnostmi, který cítí, že něco není v pořádku, ale neví, jak ze stahující se smyčky uniknout. Pointa, kterou odhalí režisér v samém závěru, je sice působivá a celý příběh má následně hořkou příchuť, nicméně si neodpustím konstatování, že v tomhle filmu se věci dávají do pohybu nikoliv z přirozených příčin, ale z popudu scénáristy. Jako celek je to zkrátka příliš nepravděpodobné a umělé, zkonstruované pro účast na festivalových přehlídkách. Celkový dojem: 70 %. (16.09.2014)