Réžia:
Joseph LoseyScenár:
Costa-GavrasKamera:
Gerry FisherHudba:
Egisto MacchiHrajú:
Alain Delon, Jeanne Moreau, Francine Bergé, Juliet Berto, Jean Bouise, Massimo Girotti, Michael Lonsdale, Michel Aumont, Roland Bertin, Gérard Jugnot (viac)Obsahy(1)
V nacisty okupované Paříži roku 1942 žije obchodník se starožitnostmi, který bohatne z laciných nákupů uměleckých předmětů od Židů. Z novin se dozví o svém židovském jmenovci, po kterém začne pátrat. Postupně se zaplétá do ponurého labyrintu rébusů a tajenek, až je nakonec zatčen a deportován… (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (56)
Zatím žádný film ve mně nevyvolal takový pocit smutku, beznaděje a naprostého zmatení. V určitém směru je totiž až příliš reálný – otázky a nejasnosti vzniklé během příběhu se totiž na konci nevysvětlí, a stejně jako tomu bývá v životě, člověk se může jen dohadovat, co se vlastně stalo. Tempo je pomalé, barvy studené, lidé pobledlí a oči pana Kleina čím dál víc přestávají vnímat realitu. Skvělý film, ponurý a působivý. Nevhodný před spaním. ()
Až noir film o prvním židovském transportu z Paříže. Delon zde dostal prostor hrát na všechny strany (ač i zde jeho charakter má slabost pro křehké pohlaví) a je zde zcela posedlý pátráním po svém jmenovci, jenž mu tak obrátil život naruby. Losey je jeden z těch klasických vypravěčů, kteří dodržují lineární kontinuitu, žádné předbíhání, žádné skoky, jednotné tempo. Ruční kamera je zde až voyersky skromná a hudba zde jen emotivně zahalí nejzásadnější momenty. Scénář je velmi nápaditý a dá hercům hodně šancí ukázat, na co mají. V dnešní době je film občas až moc pomalý a některé symbolickéí scény (kabaret) jsou trochu zbytečné, ale zase pohled na válečnou Paříž je tu dokonalý. Pro mě osobně to je asi zatím nejzajímavější film s Alainem. V roce 1942 všichni chtěli z Evropy pryč, jen Robert by tu zůstal, kdyby si někdo nezahrával s jeho identitou... ()
Mr Klein je dopodrobna propracovaná franckafkárna, jenže se nemohu ubránit dojmu, že spíše než o umění tu jde o sběr festivalových vavřínů. Holocaust je totiž tak děsivé téma, že mu prospívá syrová jednoduchost, zatímco v této monumentální umělé konstrukci se musí vybrnkávat Marseillaisa, aby bylo jasné, že Francouzská revoluce učinila z jednotlivých ras a etnických skupin jeden jediný národ, ve kterém jsou si všichni rovni, a že nacistická ideologie pošlapala její ideály. Pan Klein se tedy ve svém nitru musí vydat na bolestivou cestu... Pokud můžete, sáhnete raději po Fuksově Panu Theodorovi Mundstockovi či Peroutkově Oblaku a valčíku, které zpracovávají stejné téma daleko živěji, syrověji a naléhavěji. ()
Mohla to být docela zajímavá "kafkárna", lehce detektivní, lehce mysteriózní, kdyby ovšem její příběh nebyl místy rozmělněný natolik, že jsem si až říkal, jestli jeho cílem není unudit diváka k smrti. Ale po řemeslné stránce zručná a pohledná práce, tak jak to Francouzi dříve uměli, Delon jako obvykle charmantní, sfinga Moreau jako obvykle krásná, i když bohužel jen v jedné jediné scéně. / Hm, jak si tak teď čtu zdejší komentáře, nejsem s tou "kafkárnou" příliš originální. Ale co jiného k tomuhle filmu taky napsat... ()
. . . P.S. Mimo mísu... S dvojím ořezem obrazu a dojebaným (ne)zvukem s českým dabingem nesledovatelné... Zase se jen ptám, proč to ti kulturně impotentní pazdráti z debilní šašské veřejnosrádní pořád dělají? Že by zase nějaká ta >židovina< ... (?!?) . . . Tak snad někdy ten film(!) dám na dvd, želbohu jak koukám, zdá se je vyprodáno... - - - - - (S utrpením nahlédnuto 16.3.2012 na >ajneklajne sprostoru< , /ne/hodnocení 138., otrávený nekometář zde jako osmnáctý - 16.3.2012) ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (3)
- Snímek získal v roce 1976 Césara za nejlepší reiži, nejlepší design a nejlepší film. Dalším 4 nominace ve vítězství neproměnil. (Terva)
- Dle Delonových (Robert Klein) vlastních slov je to nejlepší film, který kdy produkoval a nejkrásnější role, kterou kdy hrál. (theSaint)
Reklama