Osudový kruh

Tento kriminální thriller předkládá divákům stylovou podívanou napětí osudu a svému filmovému žánru dělá jednoznačně noblesní jméno. Atmosféra je kompaktní, stabilní a gradující ve svém velkolepém finále uprostřed červeného kruhu. Herectví je téměř dokonalé v duchu syrového a drsného maskulinního přijímání života, kde osoby v přítmí ilegality uctívají především mužnou čestnost bez klamu. Každá osoba jde nekompromisně za svým cílem. Odvážně a neohroženě, s chladným kalkulem i nepředvídatelným faktorem náhody a s úzkostlivým lpěním na etickém kodexu cti i během zločinného jednání. Hlavní postavou je propuštěný zloděj Corey (velmi dobrý Alain Delon) se svojí ctižádostivou cestou po pomíjivé zločinecké slávě v té čistokrevné eleganci mimořádného počinu. Je strohý, chladnokrevný, praktický, statečný a neoblomný. Nejobtížnějším protivníkem zločinu je policejní komisař Mattei (pozoruhodný Bourvil), který mlží a neváhá rozdávat i nečisté údery k dopadení každého zločince. Zarputile se pouští po stopě, zakousne se do své oběti a nepustí ji až do konečného zardoušení. Dalším mužem v červeném kruhu je uprchlý podezřelý Vogel (charismatický Gian Maria Volonté). Ve jménu volnosti dohání své jednání až k hranici zoufalého odhodlání neřízené sebevražedné střely. A kdo by se chtěl tak snadno vzdát své vlastní svobody? Obyvatele červeného kruhu doplňuje osamělý bývalý policista Jansen (dobrý Yves Montand) se střeleckým talentem a překonáváním vlastní úzkosti rozpadu osobnosti při útocích trapičských obyvatelů skříně. Z dalších rolí: doběhnutý a zmáčknutý významný muž podsvětí Santi (příjemný François Périer), opatrný překupník (Paul Crauchet), pokušitel a vězeňský dozorce (Pierre Collet), dopálený bývalý parťák Coreye s nečistým svědomím Rico (André Ekyan), generální inspektor policie s názorem o všeobecné presumpci viny (Paul Amiot), či svědomitý Matteiův asistent (Jean-Pierre Posier). Výsledek je názornou a důvtipnou syntézou dálněvýchodního pohledu na život s evropským životním stylem. Je to poutavý druh zábavy, kde napětí je trvalé, cíle zřejmé a cesty promyšlené. Osudu jdeme naproti skrze naše činy a způsoby vnímání. Rozhodující je překonání strašidel, nikoliv finanční odměna. A hrdá mužská čest. (21.09.2016)

Mám ráda Melvillovy filmy a jeho styl. A mám ráda Bourvila a Gian Maria Volontého a mám moc ráda Alaina Delona, Yvese Montanda a Paula Craucheta. Ale Osudový kruh ráda nemám a nedovedu říct, proč. Je to dobré, ba výtečné, ale něco tomu chybí - snad ona malá špetka koření, která z dobrého jídla udělá gurmánský zázrak. (21.03.2011)

Podivná směs filmu noir, telenovely a psychologizujícího dramatu. 1) Spoiler. Tak si to shrňme. Zločinec Vogel se ve vlakovém kupé nenápadně osvobodí z pout a na první dobrou prokopne okénko (!) a vyhoupne se jím ven. Pronásledující komisař Mattei ho vykoplým okénkem následuje poté, co zatáhne za záchrannou brzdu. Po chvilce vzdává pronásledování, odchází na nádraží a po telefonu organizuje policejní zátah. V dalším záběru jsou na místě desítky policistů (!), běžících s několika zmatenými psy za Vogelem, který na ně má nějakých padesát metrů (!) náskok. Ihned poté přibíhá Vogel k potoku, svlékne se do slipů, lehce přehodí šaty na druhý břeh, asi pět metrů široký potok (!) přebrodí, vody má přitom po kolena (!). Na druhém břehu se oblékne a v klidu pokračuje v útěku, zatímco bezradné pronásledovatele vodní překážka zastaví (!) a oni spolu s překvapenými diváky jen zírají._____ 2) Spoiler. Prchající zločinec Vogel si náhodně (!) vybere auto právě propuštěného Coreye. Ten to náhodou (!) zpozoruje a nic neudělá, přesto, že mu je pravděpodobně jasné, o koho jde. Policejní kontrolu absolvuje v klidu a kufr neotevře se zdůvodněním, že mu zámek nefunguje (!). V tom okamžiku (!) policisty zaujme jiný řidič a oni nechají Coreye projet (!)._____ 3) Spoiler. Nenápadní poldové v kabátu a klobouku usedají v luxusním nočním podniku ke stolkům a rozmlouvají, aniž svým oblečením vzbudí jakoukoli pozornost okolí. Prchající zločinec Vogel, zřejmě vášnivý kuřák, ukrytý v kufru auta, se tam nechá zavřít i se zapálenou cigaretou. Akční souboje Vogela s jinými zločinci či s policisty připomínají české televizní inscenace šedesátých let._____ 4) Přihoďte 35letého Alaina Delona (Corey, právě propuštěný z vězení), kterého nemusím ani bez kníru a 53letého Bourvila (policejní komisař Mattei) v netypické nepříliš věrohodně ztvárněné roli._____ 5) Pomalé tempo dlouhých poklidných záběrů mě nevadí, je-li na co koukat, tady to platí tak napůl. Parodie to není, na to je film příliš vážný, syrový, chladný. Ale vážně tuto směsku nesmyslů brát taky nemohu. Tak co s tím? (29.05.2014)

Asi v žádné jiné gangsterce není homosexualita tak manifestní. V jiných Delonových filmech o síle mužského přátelství ve světě zločinu vždy statuje nějaká ženská hvězda, která sice stojí vně mužského kruhu, ale přesto věrně uspokojuje hrdinu, protože chce být vlastněna silným chlapem. Melville si však v tomto filmu vystačí se zamilovanými pohledy mezi Delonem a Volonté. Zatímco první hodina je opravdu nirvánou, protože sledujeme muže, kteří jednají jako vyprázdněné stroje, beze slov a bez emocí, příchodem Montanda na scénu se do stroje dostává lidský prvek (ta kocovina jakoby vypadla z jiného filmu), Strojově provedená loupež s minimem ruchů a slov nirvánu zločince ovšem dovádí k dokonalosti, což je právě ilustrováno Montandovou proměnou. (31.08.2010)

Dokoukáno nadvakrát. Blbě se u toho spí, deset minut nikdo nepromluví a pak zakvílí pneumatiky nebo někdo začne řvát. Postavám chybí sepjetí a taky motivace, nebo jsem jí aspoň z toho věčného ticha nevyčetl. Scéna s přepadením klenotnictví je skvělá, ale fandit Bourvilovi, který běží od vlaku za zločincem, a přestože ho má na dostřel i na dohled, otočí se na patě a zastaví vyšetřování na desítky minut/hodiny, to jsem fakt nesvedl. Asi jsem něco zaspal, ale jak se dostal k tomu, že z něj byl najednou "překupník"? To mu tak vděčně pomohli informátoři, na které hned na začátku nahodil sítě a postrašil je? Solidní dabing od Novy (1995). (02.02.2014)