Pieta

To je coraz vacsia bieda pri komentovani. Houdi sa obmedzi na "Zlaty lev", Karla Chrochta tu niet - sak ani nemoze to komentovat, nie su tu zidia a tymi je Karel posadnuty. Zas vidim mne odporneho Radka, ktory je fundom Dyvyne a tvari sa, ze pise neviemako kvalitne komentare. Korejska kinematografia ma nikdy nebavila, asi ja pre tento film, lichvar so svojou matkou - a na tom je vsetko zalozene. Nuda opat suverenne prevladla, plane kulisy a priserne dialogy. Fakt bieda . 45 % (06.02.2018)

Pod čistě exploatačním začátkem se vyjevovalo psychodrama, které drásalo nervy. Nemám s režisérem žádnou zkušenost a proto nevím, zda přitvrdil, ale teď bych se ochotně na některé další s chutí podívala! Snímek o vážnosti a neodbytnosti mateřské lásky, která skutečně v tomto případě skoro hory přenáší, je dojemným dramatem na pozadí skutečností, které rozhodně nejsou daleko od pravdy. Kdybych chtěla být rejpavá, moc bych tu spoilerovala, takže vám jen povím, že v logice to trochu vázne. To bohužel síla snímku nezakryje. Na druhou stranu ale psychické vydírání a nutkání být se svými milovanými za každou cenu to zvedají. Rozhodně nemohu říct, že bych se nudila. (20.02.2013)

Kim Ki-Duk postupně doplácí na to, že umí točit jen to samé a pokud chce být u nového snímku originálnější, sáhne po prostředcích, které zcela neovládá. Kim je mistr poetických symbolů, Jaro léto podzim a zima nebo 3-Iron, to jsou umělecká díla, po kterých zůstávám ještě chvíli po skončení sedět s otevřenou pusou. Pieta je sociálním dramatem, je to obžaloba kapitalismu a příliš silné úlohy peněz v naší společnosti. Kim tuto myšlenku na diváka křičí brutálními záběry, vydírá, občas mi přijde, že se (i tou roztřesenou kamerou) nechal ovlivnit Lars von Trierem, celek je rozpačitý - některé působí až hrozně naivně, postoje a chování postav jsou často extrémní, přeexponované, celek je hysterický, uřvaný a snaží se z příjemce city vytlouct násilím. Přesto jde o nadprůměrný film, možná mé hodnocení trpí tím, že můžu srovnávat s plejádou lepších filmů stejného autora. Zklamání to ale bezesporu je, i když ne fatální. 7/10 (28.07.2013)

Nejvetší závislák na festivalových welcome drincích Kim Ki-duk zase laská Zlatého lva a já už mám pocit, že chlapec má na place píchačky. Je tu všechno - znásilnění vlastní matky, ležení v hrobě, sebevražda, matka masturbující syna, slzy, pokání, sperma, zvířata. Do toho se všechny postavy chovají tak nezávisle dementně, že by v reálu nepřežili nákup pečiva v sámošce. Naprosto fascinující je, jak se režijně nebojí film před sebou stavět a řešit všelijaké formální výzvy. Prostě je neřeší a vše, co by zavánělo, že si s tím někdo musel dát pět minut práce je vyřešeno střihem nebo tím, že to film vůbec neukáže. SYMBOLIKA!!!!!! je krédem celého filmu a projevuje se například tím, že hrdinova domnělá matka sedí pod obrazem odhalené busty ženy, do které hrdina hází nožem. So deep!!! Festivalové, artové všeničící zlo. Zase na druhou stranu pointa nebyla naprosto totálně dementní (byť logicky totálně WTF) a na světě jsou i horší věci. Třeba holocaust. PS: ostatní komenty jsem četl až po tom mém a odmítám ho předělávat (03.05.2013)

Pieta nie je tým najlepším, čo filmografia Kim Ki-duka ponúka. Ako návrat k filmom "krokodílej série" postráda kompaktnosť, na druhej strane predstavuje krok vpred oproti filmom, ktoré nakrútil po roku 2004. Repetitívnosť motívov a symbolov nie je taká do očí bijúca ako v Dychu, no aj tak film neponúka dostatok argumentov o jeho výnimočnosti. Úprimne si myslím, že by sa slovenská klubová scéna, aj v rámci Projektu 100, mohla otvoriť ďalším z kórejských režisérov, ktorých výpoveď, v prípade napríklad Im Kwon-taeka ani po stovke filmov, nestratila na originalite. (30.06.2013)