Prepadovka

Laťka možností v akčním filmu byla opět posunuta. Trh bojových filmů dostal s druhým filmem protežujícím indonéské bojové umění pencak silat zdravou konkurenci, stejně jako o devět let dříve s příchodem thajského fenoménu v osobě Tonyho Jaa. "Zátah" nezatížený zbytečným dějem či profilací postav představuje splněný sen akčních fandů o takřka non stop jízdě. Z hlediska choreografie dech beroucí a co do řemesla adekvátně nápaditá horská dráha vedoucí zemí krve a bolesti staví maximálně na odiv možnosti lidského těla. Schopnost rány rozdávat i přijímat a adaptovat se při tom na konkrétní prostředí a jeho rekvizity je v tomto výkonnostně orientovaném spektáklu hlavní atrakcí. Byť coby intenzivní kino zážitek je "Zátah" zcela bezchybný, lze vznést výhradu, že po opuštění sálu splývá nekonečný příval akrobacie do jedné energické šmouhy. (23.06.2012)

Ano, už i česká benga dobře ví, že lézt do průhledného paneláku v Chánově bez potřebné palebné podpory si místní "potřební" obyvatelé vyloží jako svolení k urychlené defenestraci dotěrných policejních orgánů. Naneštěstí v dnešní době pravdy, lásky a multikultury není důvodem k sankcím, pokud zfetovaný morgoš vyhodí dávno vyskleným oknem veřejného činitele (natož úplně obyčejného, neveřejného občana). Za takový zločin totiž může toluen, špatné dětství, xenofobní společnost, co má pramálo pochopení pro cizopasníky a nedává ze svých platů dost štědré sociální dávky... každopádně není v nejmenším odpovědný onen vrhač policistů! Proto nám, odporným rasistům s odporem k asociálnímu chování, musí k ukojení krvelačné touhy po spravedlnosti stačit indonéský akční film, ve kterém nekompromisně řádí subtilní ušatý Asiat, drsnější než Chuck Norris a agilnější než Mistr Yoda. Co se choreografie týká, pak šlo o balet podle mého gusta, ale jinak doporučuji těsně před sledováním někam odložit mozek - potřebovat ho nebudete a jen by vám u "Zátahu" překážel. 70% (23.07.2012)

Nemějte mi ty tři hvězdičky za zlé, ale asi vážně chci od filmu víc, protože i když režisér s choreografem pochopili, co všechno lze z herců vyždímat (a že to rozhodně překračuje všechny myslitelné meze toho, co jsme doposud viděli), ten děj na mentální úrovni herní arkády prostě ve druhé polovině sklouzne do bolestného stereotypu a vlastně se už jenom opakuje dříve viděné, navíc ten finální souboj tím notně tratí na atraktivitě taktéž, takže pokud budu chtít v hospodě nad tímhle rozjímat, mohutně si loknu při vzpomínce na fígl s ledničkou, ale zbytek bude jak z té levné hlášky „…víš jak ten týpek zřeže toho druhého, ne?“, což asi napovídá mnohé o tom, že podruhé už bych to regulérně protrpěl; vlastně těm, kteří tomu pálí plnou palbu tak trochu závidím. :) (29.05.2012)

Hodně jsem o tom slyšel, ovšem dlouho odolával, bylo mi však jasné, že takovou pecku bych nemohl opomenout. Tato indonéská záležitost je totiž naprosto neuvěřitelná brutální řežba. Nejedná se o nic hlubokomyslného, komando speciálních jednotek si to prostě nakráčí do baráku narvanýho všemožnými ozbrojenými silami a musí se prostřílet ven. To hlavní však nastává až v druhé polovině filmu, kdy si chlapík neskutečně dává v všemožným bojovým umění a já mohu bez problému konstatovat, že něco tak skvěle choreograficky zpracovaného jsem ještě neviděl. Nejsem sice znalec Bruce Lee a podobných borců, takže nemám v tomto ohledu tolik nakoukáno, o to víc to na mě ale zapůsobilo...75% (22.04.2014)

Spočiatku indonézsky Counter Strike, neskôr prvotriedna bojovka s perfektnou choreografiou a množstvom nápadov. A napriek očakávaniam má predsa len popri slabšom a béčkovo vystavanom deji aj fungujúce charaktery a vzťahy medzi nimi. Tento žáner síce nepatrí medzi mnou primárne preferované ale to nič nemení na tom, že v v rámci žánru je The Raid prvotriednou záležitosťou, ktorá rozruch vzbudila oprávnene. (31.05.2012)