Volám sa Khan

Těžko říct, proč se právě indičtí filmaři nejvíc zabývají komplikacemi v životech amerických muslimů po 11. září a ani nemá cenu o tom v tomto komentáři spekulovat. Mnohem důležitější je, že My Name Is Khan je z této vlny indických filmů ten nejvyrovnanější a nejlepší. _____________________ Ostatně je také poměrně prostý a (záměrně) naivní, avšak ve svých simplifikacích nestaví muslimy do pohodlné role ukřivděných obětí (jako New York), ani netrpí nekoncepčností (jako realističtější a sebekritičtější Kurbaan). V zásadě prosazuje tři základní myšlenky: lidé se profilují jen dle svých skutků, problémy se nemají přehlížet, ale řešit a všechno (krom smrti) je vždy možné napravit. _____________________ Že půjde o milý a dobrosrdečný film, od Karana Johara každý čekal; na rozdíl od jeho předchozí počinů je však výrazně civilnější a daleko méně expresivní co se emocí týče. Tato vlastnost je přímo ukotvena v ústřední osobnosti Rizvana, jemuž Aspengerův syndrom výraznější projevy emocí nedovoluje a při klíčovém zvratu filmu tak vlastně stojí za jeho rozchodem s Mandirou. Je rozhodně fajn, že za patáliemi hlavních postav nestojí jen předsudky jejich spoluobčanů a film má daleko do toho být hysterický (akty proti-muslimského násilí, které se v něm objevují, vychází ze skutečných incidentů) . _____________________ Pokud Rizvan při své podařené a úspěšné cestě někde zakopnul či zavrávoral, tak to jistě bylo u způsobu vyprávění, které je znázorněno jako čtení jeho deníku. Ten byl ovšem psán pro Mandiru a proto je nelogické, aby v něm byly uvedeny i události, o nichž musela dávno vědět. Další drobný problém představuje pasáž s hurikánem, jenž je sice vizuálně nejpůsobivější částí filmu, ale ve vyprávění přebývá a jen zbytečně odsouvá rozuzlení. (Dodatek 2. 5. 2010: Čímž jsem ale rozhodně nechtěl naznačit, že je třeba film hodnotit podle prvních deseti minut :/ ) (24.04.2010)

Z opravdu nic neříkajícího začátku se vyklubalo velmi zajímavé dílo. Běží titulky a já s otevřenou pusou a slzami v očích uznávám, že Indové umí točit filmy na takové úrovni, o které se zdá i nejlepším světovým tvůrcům. Fascinovali mě herecké výkony, hlavně mistra Khana, to bylo něco fenomenálního. V některých místech mě překvapil zvolený druh hudby, který však na ničem neubral, spíše naopak. George Bush byl ztvárněn podobnějším hercem než Obama, což je škoda, protože jemu ani nebylo potřeba tolik vidět do tváře jak Obamovi. (13.10.2012)

Od tohoto snímku jsem na základě popisu mnoho nečekal a byl jsem připraven na nejhorší. Už po chvíli se ukázalo, že zcela zbytečně. Je to extrémní indická ždímačka emocí. Připravte se na hodně drsných zvratů, které byste v ději úplně nečekali. Indové umí jednotlivé scény strašně přepálit a umějí být až brutálně sentimentální, ale jaksi vám to v jejich filmech moc nevadí. Hlavní herec byl v roli aspíka úplně dokonalý, ale nikdo ze zúčastněných, co se týče hereckých schopností nikterak nezaostával. Děj je i přes tradičně indicky přepálenou stopáž neustále zajímavý. Už se stalo víceméně pravidlem, že když si večer pustím indický film, tak následně s hrůzou zjišťuji, že už jsou 4 hodiny ráno a měl bych jít spát. [82 %] (21.04.2024)

Film má krásnu myšlienku a nechýba mu ani silný emocionálny náboj, no záverečná polhodina už bola trochu moc, akoby som sledoval indickú verziu Forresta Gumpa (všade bol, má množstvo priaznivcov, ktorí ho nasledujú, stretol sa s prezidentom...). Ale stojí za to si to pozrieť a možno to niečo dá hlavne tým, čo si myslia, že všetci moslimovia sú teroristi, no aj samotným pomýleným moslimom, ktorí si myslia, že im ich náboženstvo káže džihád. (24.02.2018)

Na svete sú len dva druhy ľudí - dobrí a zlí... A presne o tom to je - je zbytočné ľudí rozdeľovať na základe rasy, náboženstva, spoločenského postavenia alebo podľa vzhľadu, pretože ani jedno z týchto delení nedokáže človeka naozaj úspešne definovať. Rizvan Khan je takým indickým Forrestom Gumpom, akurát že v trochu vážnejšom prostredí. Prvá tretina filmu ma moc nechytila, pretože dej bol príliš priamočiary a miestami až presladený. No potom sa to po 9/11 všetko zlomilo a celé sa to rozbehlo. Reálne tu boli vykreslené tie ľudské predsudky, keď razom každý moslim sa stal skrytou hrozbou a obávaným teroristom. Vďaka čomu sa následne dej filmu viacero krát radikálne láme a už nič nieje razom ako predtým a budúcnosť sa zrazu stala úplne neurčitou. Veľmi veľa pekných scén, dialógov a myšlienok sa tu objavilo, čo vytvorilo z tohto filmu hodnotné dielo (bohužiaľ miestami boli niektoré scény trošku prehnané). No celkové posolstvo bolo krásne, kiežby si ľudstvo bralo príklad z Rizvana a odhodilo svoje nechutné predsudky! (12.07.2013)