Reklama

Reklama

Ďaleko od hlučného davu

  • Česko Daleko od hlučícího davu (viac)
Trailer 1

Bathsheba Everdene (Carey Mulligan) je krásna a takisto veľmi tvrdohlavá. A ako veľa slobodomyseľných žien, to ani ona nemá ľahké. Tým skôr, že žije vo viktoriánskom Anglicku v druhej polovici 19.storočia.
Bathseba sa v okamihu, keď zdedí usadlosť v panstve Wessex, premení z obyčajného vidieckeho dievčaťa v nezávislú a cieľavedomú statkárku. A to z nej robí lákavú partiu pre to, čomu sa snaží vyhnúť- manželstvo. Najprv odmietne lásku chovateľa oviec Gabriela Oaka (Matthias Schoenaerts), sklame aj nádeje zámožného starého mládenca Williama Boldwooda (Michael Sheen). A rozhodne sa na zdedenom statku hospodáriť sama, bez mužskej pomoci. V tej dobe to bolo nevídaná odvaha, ale Bathsheba vďaka svojim schopnostiam, priamočiarosti aj vrodenému šarmu uspeje. Jedného dňa však do jej života vstúpi mladý, pekný, sebavedomý a arogantný seržant Frank Troy (Tom Sturridge). Presne taký muž, s ktorým by sa racionálna a sebavedomá Bathsheba určite nezahadzovala. A k prekvapeniu predchádzajúcich nápadníkov on je ten, kto v nej dokáže prebudiť vášeň. Vášeň, ktorá sa stane osudnou nie len Bathshebe. (Barracuda Movie)

(viac)

Videá (9)

Trailer 1

Recenzie (282)

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Ten film svým způsobem vtahuje. Že hlavní hrdinka je kráva (skutečně jedna z nejnesnesitelnějších ženských postav, co jsem za hodně dlouho ve filmu viděl), je věc další a v podstatě filmu víc pomáhá než škodí. Vinterberg potvrzuje po Honu svou pozici konstruktéra dokonalých mainstreamových dramat, která nic nenarušují ani se nevzpírají, ale zkrátka volí nejfunkčnější možná řešení. Škodí jen prostřih, kvůli kterému film místy působí až moc uspěchaně, mechanicky a jisté motivace postav vyznívají poněkud nepochopitelně. ()

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Hlavní hrdinka je asi dobrá hospodářka, ale to je tak asi jediné její pozitivum. Jinak je to stejná husa jako ty, kterými ona sama pohrdá a příliš nechápu dobračisko rovinu chlapa Gabriela či solidního Williama, co na ní takovou dobu vidí. Madam si představuje nezávislost tak, že všem řekne své mínění o nich, ale ať se nikdo neopováží říct jí to svoje o ní (i když je k tomu sama přímo vyzve). Dále disponuje přímo ukázkovou neschopností porozumět lidem a naopak snadno podléhá klamu, důsledkem čehož zničí život (minimálně) jednoho člověka, který se pro ni obětuje, jen aby ona mohla prozřít. Je to výborně natočené, ale k hlavní hrdince nespravedlivě shovívavé. Ta přízeň osudu měla potkat spíš nebohou Fanny, která příliš tvrdě zaplatila jen za takovou hloupou maličkost, že si spletla kostely. Asi za to mohou mé odporné sexistické ochranitelské instinkty, ale volit mezi těmi dvěma by pro mne bylo velmi jednoduché. ()

Reklama

BMW12 

všetky recenzie používateľa

Tento romantický příběh z druhé poloviny 19. století se mi líbil. Postavy Bathsheby (Carey Mulligan) a Gabriela Oaka (Matthias Schoenaerts) mi byly sympatické a přál jsem jim lásku celý film. Bohužel se však příběh vyvíjel jinak, avšak zajímavě, až teda na rozhodnutí Bathsheby, která si vzala toho nejhoršího muže z těch tří co měla na výběr. Naštěstí to však nakonec dopadlo dobře. Jediné co bych tomuto filmu vytknul, že to bylo dost natahované, dalo se to zkrátit na 90 minut. ()

playboxguest 

všetky recenzie používateľa

Pipulinda přelétavá to nemá v hlavě citově srovnané a tak hraje na všechny strany, díky čemuž působí zmatek nejen sobě, ale i v hlavě nejednoho nápadníka. Nejhorší je, že v reálu bych za ní nejspíš běhala i já, jak se znám. Pěkně natočené, Carey jsem nesnášela, ale od Velkého Gatsbyho jí vidím čím dál raději. Na tyhle austenovské harlequinky ale zas tak nejsem, takže ve výsledku mě to nechalo celkem chladnou, přece jen jde zpracovat dobovou romanci daleko více epicky (Navždy a daleko, Cold Mountain atd), tady se trčí až moc na jednom místě. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Každý, koho si tenhle snímek i jen trochu podmaní, by měl povinně shlédnout původní stejnojmenou adaptaci tohoto románu od Johna Schlesingera z r. 1967. Připadá mi, že Vinterberg natočil jen jeden dobrý film, hned ten první, Rodinnou oslavu, a od té doby mu rychlá sláva stoupla do hlavy a on už jen vymýšlí, jak si znovu lacino získat či udržet lásku publika, podbízí se a zkouší kdeco kromě soustředěné, smysluplné a osobně zabarvené vlastní individuální tvorby. *** Tady ale hodně nestoudně přestřelil hranici slušnosti, protože vpodstatě kompletně převzal, opsal, jako nedostačivý školák, chcete-li to jasně, Schlesingerův storyboard - knižní předlohu lze na plátno převést různými způsoby, každý režisér si musí nad knihou sám po svém lámat hlavu, promyslet, co a jak poskládat, co vyzdvihnout, jakou linku vynechat, čím začít, jaké zvolit tempo, proklady, triky k udržení pozornosti, napětí atd. Když si ale pustíte po Vinterbergovi i Schlesingerův film, zjistíte velice brzy, hned u první scény, že právě a jenom to udělal i Vinterberg - pustil si Schlesingerův film. On nepracoval po svém s knihou, jen si prohlédl cizí film a u každé scény si řekl, jak ji přetočí, nebo dokonce co úplně vynechá, protože by to bylo komplikované. Každému trochu analyticky nadanému člověku musí být jasné, s jakým zdrojem Vinterberg pracoval: že nerozvrhoval nově knihu, ale otrocky vyraboval a předělal právě tento film. Tomu se ovšem říká podvod, pustá krádež, pokud film není avizován jako čistý remake, a i v takovém případě novější počin musí mít vlastní cenu, musí v něm tkvět a být rozeznatelné, jakou novou kvalitu proti minulému dílu přináší, musí být ospravedlnitelný vydobytím něčeho, co nám i při obeznámenosti s původní prací, a dokonce právě tehdy, vyrazí dech. Ale když si oba snímky porovnáte, dojdete k závěru, že Vinterberg cizí scénář jen prokrátil a všecko znovu natočil kýčovitě, novoromanticky schematicky, upraveně a zjednodušeně - sebral dílu duši. Všecko je čistější, přehlednější, umetenější, barevnější, uhlazenější, pěkné návodné pokoukáníčko, hlavně nic složitého, aby se divákům netrávila špatně večeře. Špína a pot vždycky jen na chvilku, pro kameru v detailu, a pak už zase ne. Jen ta první scéna - ovce padající z útesu: ty Vinterbergovy nafouklé chudery leží dole tak pěkně rovnoměrně rozprostřené, všimli jste si? Statistici by se tetelili radostí. Logici by nevěděli, kam s očima. A tak je to tam se vším. *** Je to nepěkný hejskovský kousek. Než jsem viděla Schlesingera, do tohoto filmu nikoli Vinterbergovou zásluhou propsaná Hardyho genialita i vnímavost a promyšlenost původního scénáře nepřipustí, aby Vinterbergova levná obsese všechno divácky zjednodušit a zhezknout původní efekt úplně zrušila. Po odchodu z kina jsem si jen posteskla, že to nemuselo být tak naleštěné, ale vlastně jsem byla ráda, že se mi ta kniha připomněla, že se z ní do filmu tolik přelilo. Až pak se ve mně začala nad tím pseudouměleckým dánským floutkem vařit žluč, to když pohopila, co je v něm shnilého - když jsem se okouzleně a ohromeně nechala vtáhnout do Schlesingerova bravurního filmu, který nechává Hardyho nemilosrdné, ale svérázně podmaňující vyprávění jednotlivých lidských osudů zmítaných v područenství životních přeryvů, nešťastně šťastných losů, obratů i ran, v předivu soupeřících, nepředvídatelných sil, proudících jak z drsného světa lidí tak i nevlídné, necitelné a vznešeně nepodplatitelné přírody, vyniknout s veškerou virtuozitou po svém mistrovsky obsáhnutého filmového umění - a dokonce jde tak daleko, že si tu a tam dovolí jemně odtažité kousky s kamerou, které jsou nejen ústrojné a důstojné, ale působí zároveň i jako sympatické pomrkávání na diváka - zvlášť ke konci toho eposu to je, jako když se vypravěč poutavého příběhu, vědom si jeho i svých kvalit, ptá uprostřed věty trochu pobaveně, jestli mu posluchač neusnul, a přitom ví, že ne (např. ta rozkymácená a s perspektivou a poměry velikostí objektů kejklující scéna, v níž podroušený a unavený vozka přiváží rakev s Frankovou milou a novorozencem). Vinterberg vůbec nemá pro takové záležitosti cit a jeho komerční rasovina zpětně působí, asi jako by působilo upravené vydání Hardyho knihy v edici pro esteticky a rozumově nenáročné publikum: jako kdyby ho vydal Penguin pro čtenáře se slovní zásobou omezenou na dva tisíce slov. *** () (menej) (viac)

Galéria (99)

Zaujímavosti (7)

  • Natáčelo se převážně v Buckinghamshiru, Oxfordshiru, Somersetu a Dorsetu, kde se nachází Mapperton House, který byl ve filmu použit jako ovčí farma slečny Everdenové. Dále například Sherborne, pobřeží West Bay, Durdle Door, Bicester a Forde Abbey. (Petrasuvicka)

Súvisiace novinky

Michael Sheen bude neziskový herec

Michael Sheen bude neziskový herec

11.12.2021

Úspěšný britský filmový, televizní i divadelní herec, držitel několika významných ocenění, velký filantrop. Michael Sheen, známý třeba z Pasažérů nebo Daleko od hlučícího davu se rozhodl, že většinu… (viac)

Vinterberg nelení a vzpomíná na mládí

Vinterberg nelení a vzpomíná na mládí

16.11.2014

Natočil jeden z nejlepších filmů roku 2012, sklízel s ním ovace po celém světě jak od kritiků, tak od diváků a zviditelnil se i filmovým fanouškům, kteří o něm do té doby neslyšeli. Jeho další film,… (viac)

Reklama

Reklama