Indiskrétní příběh

Indiscreet je jeden z najtypickejších predstaviteľov únikového klasického hollywoodu. Bol určený pre ľudí, ktorí mali priemerný život a chceli si za cenu vstupenky kúpiť dve hodiny ilúzie, ktorú nemôžu prežiť nikde inde, ako v kine. Čiže film nie je žiadne umenie, je to čistý kalkul, ktorý má ale v rukách dvoch hypersympatických hercov, ktorých by ste chceli mať za susedov ako manželov. Grant kupuje svojej drahej drahé darčeky, posiela obrovské kytice ruží, chodia stále do divadla, vyzerajú stále úžasne....podobný vip film, ako Filadelfský príbeh, avšak ten mal prepracovanejší scenár. (01.10.2012)

Zcela šablonovitý hollywoodský romantický příběh ... ale! V hlavních rolích můžeme spatřit okouzlující Ingrid Bergman a charismatického Caryho Granta. A to je dostatečná výmluva, kvůli které je třeba tento film vidět. Mezi těmito dvěma legendami filmové historie to totiž pěkně jiskří. Cary navíc skvěle tančí a dozvíme se ještě jednu životní pravdu: "Nic nezní tak přirozeně, jako když žena lže." (08.06.2009)

Jemný a elegantní film s dvěma zářivými hollywoodskými hvězdami a povinná filmová četba pro jejich fanoušky. To, že to Carymu Grantovi s Ingrid Bergmann dohromady náramně sluší jsme věděli už předtím, ale v tomto případě jsou to právě oni dva, kteří této romanci bez hlubšího podtextu dodávají ten správný náboj a jejich vzájemná jiskřivá chemie rozhýbává i pomalejší první polovinu. (17.06.2012)

Indiscreet mě přesvědčilo, že i s malým kašpárkem se dá hrát divadlo. Tím nemířím ke Carymu Grantovi, který je jako vždycky úžasný (obzvlášť, když se věnuje skotským reelům). Řeč je o absenci zápletky, kterou nahradily vtipné a jiskrné dialogy, které dají upomenout na starší (a nepřekonatelné) screwball komedie jako je Jeho dívka pátek nebo Leopardí žena. Špička to není, ale pozdní Grant je stále v dobré formě. (05.10.2011)

Nediskriminuji filmy na základě jejich věku, dokonce mám pocit, že těm současným stále častěji chybí příběh a fungují spíše jako přehlídka CGI hrátek různé kvality i intenzity. Od tohoto snímku jsem si sliboval prostý ale zábavný příběh, svižný, vtipný děj s konverzací plnou kvalitního humoru, ale byl jsem trochu zklamán. První hodina mě místy i nudila, protože se toho opravdu příliš nedělo, použité humory se u mě vždy nechytaly (i když Alfrédovy suché hlášky byly skvělé) a konverzace nebyla tak třeskutá, jak jsem doufal. To všechno se po hodině změnilo a v poslední třetině se do dialogů dostala ta jiskra, která mi do té doby chyběla, zafungoval humor, ale změna přišla příliš pozdě na to, abych mohl přihodit i čtvrtou pěticípou. / Poučení: Já jsem si vždycky říkal, že je to s manželkou poručíka Columba nějaké podezřelé. (07.01.2023)