Víno roku

Tak na nějakou dobu asi můj poslední film s Alanem Rickmanem, buď jsem ty ostatní viděla, nebo jdou velice těžce sehnat. Je to škoda, protože Alan Rickman mě i v tomto filmu, který jsem zhlédla jen kvůli němu, přesvědčil o své herecké dokonalosti, chameleonství. Je až s podivem, že nemá ani jednu oscarovou nominaci natož sošku. Ale zpět k Vínu roku. Vím, že o vinařství je natočena spousta filmů, viděla jsem ale snad jen Dobrý ročník, na který si však moc nevzpomínám. Nebudu srovnávat. Tomuto filmu dodává na zajímavosti ohrané přízvisko "podle skutečnosti", které vždycky funguje. Taky mi bylo jasné, jak to skončí, ale cesta ke konci je i tak vcelku zajímavá. Záběry na prosluněné vinice jsou možná kýčovité, přesto stále působivé. Celý film je milý a nenáročný. A ač nejsem vinař, docela jsem dostala chuť na nějakou sklenku, i když Montelena Chardonnay ročník 1973 asi těžko seženu :-). (04.04.2012)

Zvětralé ponaučení o tom, že i farmáři za oceánem umí pěstovat a vyrábět skvělé víno...Film složený z podobných ingrediencí jako Bokovka nebo Dobrý ročník, ale který nedosahuje jejich kvalit ani humorem ani romantikou nebo čímkoliv dalším...Vínem a vinicemi se tu sice nešetří, je tu navíc snobský degustátor Alan Rickman, ale je to nevýrazné a bez chuti... Bez těch žánrových obrázků by to bylo ještě o kus prázdnější...50% (06.12.2009)

V jednom filmu víno a Alan Rickman - perfektní kombinace. Bohužel jsem si taky pamatovala jenom to. Místa, kde nebyl Rickman si už nepamatuji. Film docela nezáživný a opravdu jsem se v jistých momentech nudila. Pro mě trochu zklamání, vzhledem k tomu, že jsem se na film moc těšila. Jsem ráda, že jsem ho viděla, ale už nikdy víc. 2, 25. (26.07.2012)

Ve všech ohledech běžný film. Jeden z mnoha. Přiznejme si, že "skutečná událost", kdy neznámé kalifornské víno porazilo na mezinárodní degustaci francouzské stálice, je příliš banální a na film nestačí. Jeho tvůrci si toho byli vědomi a většinu svých snah proto vynaložili na obšírné představení zúčastněných, vedeni správnou úvahou, že když je pointa jasná předem, musíme si mimořádně oblíbit postavy, abychom si ji s nimi mohli náležitě vychutnat. Skončilo to jen polovičním úspěchem. Film má neuvěřitelnou, pravděpodobně rekordní, HODINOVOU expozici. Ano, celou hodinu trvá, než se přestane plkat o tom, v jaké jsou všichni mizérii, a začne se něco dít. Alan Rickman jako neúspěšný obchodník s vínem, který celou tu degustaci uspořádá, je jednoznačně nejzajímavější figurou ve filmu a jediným důvodem, proč jsem už v polovině neusnul. Je škoda, že má tak málo prostoru na úkor bez výjimky nezajímavých amerických vinařů v čele s ufňukanou primadonou v podání Billa Pullmana. Nicméně po té slabší první části se to přece jen zmátoří a je pravda, že podobně jako třeba v Bobulích se na film díky prosluněným záběrům na vinice pěkně dívá. 50% (04.10.2010)

Ťažko povedať, čím si v tak nabitej konkurencii Bottle shock zaslúžil právo kinodistribúcie v našich končinách, pričom toto konštatovanie nie je rozhodne myslene urážlivo. Po všetkých stránkach totiž ide o príjemný a pohodový vinársky snímok, ktorý však širšie publikum docení len ťažko. A možno ide až o príliš pohodovú záležitosť, v ktorej dej plynie len pozvoľna a k očakávanému záveru diváka dovezie bez akýchkoľvek prekvapujúcich odbočiek. Čo samozrejme nie je vyložene na škodu, už len kvôli možnosti vidieť Chrisa Pina pred Star Trekom v diametrálne odlišnej roli to za to stojí a sklamaní nebudú zrejme ani priaznivci kvalitného vína. A po skončení som sám dostal chuť na pohárik a za to menšie plus. (11.05.2009)