Víno roku

Zvětralé ponaučení o tom, že i farmáři za oceánem umí pěstovat a vyrábět skvělé víno...Film složený z podobných ingrediencí jako Bokovka nebo Dobrý ročník, ale který nedosahuje jejich kvalit ani humorem ani romantikou nebo čímkoliv dalším...Vínem a vinicemi se tu sice nešetří, je tu navíc snobský degustátor Alan Rickman, ale je to nevýrazné a bez chuti... Bez těch žánrových obrázků by to bylo ještě o kus prázdnější...50% (06.12.2009)

Hodně se tu porovnává Bottle shock třeba s Bokovkou a já moc nechápu, proč. Každý film je jiný, teda kromě toho, že . pojednává o víně. Jsem pivař(ka), takže o vínu moc nevím, má představa je ta, že dobrým vínem se člověk musí propít, resp. kolikrát mi to víno chutná (třeba že je sladké), ale ten bolehlav ráno! A pak se dostanu k vínu, které mne tedy ze začátku vůbec neomráčí, ale s každým douškem si mne získává víc a víc - a úplně stejně jsem to měla s Vínem roku. Nejdřív nuda, ale jak sluníčko na ty americké vinice čím dál víc pálilo, tím víc se mi to dostávalo pod kůži. A vtípek (tedy pro mě vtípek) o tom, jak by to mohlo být/je i s jinými víny, třeba jihoamerickými, australskými, nebo novozélandskými, ten mi přišel povedený. Takže ne, vůbec to nebylo špatné. (26.12.2010)

Na jedno dvouhodinové posezení je Bottle Shock pěkný příběh, který si asi o něco více vychutná divák, co holduje dobrému vínu. Prostě takový typický "based on true story!" snímek, který se ve všem drží zlaté (mírně nad)průměrné střední cesty: herci, otřepanými zvraty, lacinými vtípky a sladkým happyendem. Mám radši kyselejší. (05.02.2012)

Film podľa skutočných udalostí z roku 1976, kde sa stretli v súťaži o najkvalitnejšie víno vinári z Californie a z Francúzska. Pevná pozícia francúzov sa otriasla v základoch a od toho času vinársky svet nebol tým čo bol pred súťažou.Nejde o komédiu, i keď pár vtipných momentov tam je. Kto má rád víno, vinice a Alana Rickmana, ten si príde na svoje.Kratšia stopáž filmu by neuškodila. (29.01.2009)

Ve všech ohledech běžný film. Jeden z mnoha. Přiznejme si, že "skutečná událost", kdy neznámé kalifornské víno porazilo na mezinárodní degustaci francouzské stálice, je příliš banální a na film nestačí. Jeho tvůrci si toho byli vědomi a většinu svých snah proto vynaložili na obšírné představení zúčastněných, vedeni správnou úvahou, že když je pointa jasná předem, musíme si mimořádně oblíbit postavy, abychom si ji s nimi mohli náležitě vychutnat. Skončilo to jen polovičním úspěchem. Film má neuvěřitelnou, pravděpodobně rekordní, HODINOVOU expozici. Ano, celou hodinu trvá, než se přestane plkat o tom, v jaké jsou všichni mizérii, a začne se něco dít. Alan Rickman jako neúspěšný obchodník s vínem, který celou tu degustaci uspořádá, je jednoznačně nejzajímavější figurou ve filmu a jediným důvodem, proč jsem už v polovině neusnul. Je škoda, že má tak málo prostoru na úkor bez výjimky nezajímavých amerických vinařů v čele s ufňukanou primadonou v podání Billa Pullmana. Nicméně po té slabší první části se to přece jen zmátoří a je pravda, že podobně jako třeba v Bobulích se na film díky prosluněným záběrům na vinice pěkně dívá. 50% (04.10.2010)