Che Guevara: Revolúcia

Che Guevara, jméno samo o sobě velký pojem. Po Fidelu Castrovi možná nejznámější muž kubánské revoluce. Part one mapuje cesty tohoto rodilého Argentince v rozmezí asi zhruba 10 let, po jeho první setkání s Fidelem, plány na revoluci, nábor nových lidí a potom její samotné uskutečnění, kterým také tahle první část končí. Jsou zde i záběry např. z OSN, kde Che vystoupil, v typicky plamenném projevu, plném ideálů, kterým nejen on, tehdy bezesporu věřil. A i když film trošku škobrtá a je někdy malinko nudnější, sáhnu nakonec ke čtyřce. hlavně za Benicia, který ne, že by podal nějaký světový výkon, ale dokázal Ernesta zahrát velice věrohodně a pak také zhruba za poslední bojovou půlhodinku filmu, která se mně moc líbila. A jsem moc zvědav na Partyzánskou válku, ale to až někdy jindy. (18.07.2014)

Místy příliš dokumentaristické a celkově nevyrovnané. Navíc nemohu odolat a nesrovnat s Frantíkem Richetem a jeho rovněž dvoudílným dílem - Mesrine: Part 1 - Death Instinct + Mesrine: Part 2 - Public Enemy #1. Přestože je tohle Soderbergh, otevřeně se přiznávám, že se jedná o nebe a dudy, kde je Che Guevara zatím to horší. Abych jen nehanil, Benicio Del Toro samozřejmě zaslouží velkou pochvalu za svůj zdařilý herecký výkon. Che rozhodně není masovým hollywoodským trhákem, což by někdo po sérii Dannyho parťáků mohl i čekat. Che je jistým odklonem od mainstreamu a počet hodnotících zde i na IMDB včetně zaplněnosti kinosálů při projekci filmu je toho důkazem. Tento snímek je a bude viděn jen určitou vyprofilovanou skupinou diváku se zájmem o tuto postavu/historii a zbytek bude povětšinu zklamán, protože se nedočká argentinské verze Ramba. Druhá část by si mohla své místo znatelně upevnit nebo sáhnout ještě k vyššímu hodnocení, ale dle jistých indicií se obávám, že se tak nestane a diváci revolucionáře s klidným svědomím přeskočí nebo si raději pustí konzistentnější The Motorcycle Diaries o mladém lékaři cestujícím po Latinské Americe na staré motorce Norton 500 a nutno dodat, že je pronásledován krásnou hudbou. (6/10) (16.01.2009)

Namixovat do míst bez dialogů hlas vypravěče, mohl z toho být jeden z těch velkolepých dokumentů pro Discovery nebo BBC. Takhle je to ta pověstná nuda k posrání. Krom toho Del Toro nehraje (není co), jen "vypadá". Soderbergh asi zapomněl co dělá film filmem a poslepoval dvě hodiny krásných obrazků vedoucích odnikud nikam. Snobská nadutost. (16.01.2009)

Když si nečte nebo něco nezapisuje, chodí po lese na procházkách. Později začne jezdit po silnicích autem (to znamenalo, že revoluce postupuje). Ke konci je aspoň boj o Santa Claru. V mezičasech černobílý Ernesto Guevara hovoří o revoluci – pro rozhlas, televizi či na půdě OSN. Bez druhé poloviny je to zkrátka jen torzo, ze kterého se ani nedá vyčíst, co tím vším chtěl autor říci. Benicio Del Toro je samozřejmě skvělý. SPI za jejich zbabělost velký nedík! (31.03.2009)

Scénář: Peter Buchman .. Od vítězství k vítězství - na dalších padesát let ___ Nekoncentrovanost, odstup a neúplnost dění nezachrání ani závěrečné guerillové bojování. Před ním se dokumentárně chodí po horském pralese, Fidel, Raúl a Che si povídají o marxistické revoluci a paralelně Che vystupuje na půdě OSN. Je to celkem nuda, protože do hloubky postav ani jejich ideových pohnutek se moc nedostaneme. V podstatě jsem dokoukal až na třetí zátah a zatím nezaznamenal nic, proč si děti po celém světě cpou tu zarostlou tvář na své trička… Benicio Del Toro vzhledově odpovídá, ovšem výrazný herecký koncert se nekoná. Uvidíme, jak to v Che: Part Two dopadne. Do Havany zbývá 186 mil, do osudné Bolívie ještě o pár let a tisícovek mil více. Zatím za neuspokojené tři. ___ Po zhlédnutí Che: Part Two, který pokračování revoluce nerozšiřuje(!), jsem u prvního filmu pevně usazen na 50%. (04.01.2009)