Che Guevara: Partyzánská válka

Proč S.Soderbergh investoval energii do guevarovské ságy, to jsem vážně nepochopil. Druhý díl je divácky úmorným (deníkovým) přepisem neúspěšného pokusu zopakovat „kubánský revoluční zázrak“ v Bolívii. Postavy si neustále třesou rukama, vzájemně se představují, při shánění zásob si nelze nevzpomenout na Allenův film Banáni. Když jsou partyzáni konečně rozprášeni, je to úleva a člověk nosící portrét Che Guevary na rudém tričku pro mě zůstává i nadále blouznivcem, přestože popis bolivijského zdravotního systému v polovině 60.let (jak jej titulní postava prezentuje místním rolníkům) nápadně připomíná naši současnost. (14.07.2010)

Pokračovanie s duchom predchádzajúceho dielu. Útrpný film, ktorý nám trocha priblíži rozmýšľanie pri bojoch v džungli, psychológiu, základné starosti, ale nedá nič viac. Životopisný ako prívlastok tomu dávať je prehnané, podľa mňa tu čiastočne možno aj niekto tomu chcel poškodiť, naozaj mi to tak pripadá, bez spolupráce s Kubou, Argentínou, či Bolíviou urobiť takýto film je poľutovania hodné. Skoro nič z tohto dlhého filmu nemám, je to film na zabitie času nudou. (10.01.2013)

V postkomunistické zemi takovýto film nedostane vřelé přijetí, ale musím uznat, že mě svou dokumentárností a snahou o objektivitu zaujal. Není to propaganda Che Guevary. Ano, můžeme ho sledovat jako charismatického vůdce (kterým jistě byl), kteému jde o lidi, který o ně i pečuje, ale přesto - neustále jeden za druhým umírají, Che nemá slitování, jde za revolucí hlava nehlava, nehledí na oběti. Takový postoj už z principu nemůže lidem blaho a spokojenost přinést, vylučuje se to. A to jde z filmu pochopit. Ovšem poprava Che a vůbec postoje těch, proti kterým bojoval, nejsou o nic ospravedlnitelnější. Del Toro byl skvělý, všichni ostatní taky. Opravdu zajímavý film. (24.10.2021)

Na to, abys přežil a zvítězil, musíš žít tak, jako kdybys byl už mrtvý. Druhý díl se mi líbil překvapivě o něco víc než první, respektive mě méně nudil a hlavní postava mě méně iritovala (svatozář, kterou mu Soderbergh v jedničce vtisknul, tu už naštěstí nebyla tak blyštivá). Finální přestřelka v roklině byla parádní a hodně se mi líbil 1st person pohled v posledním okamžiku Guevarova života. (25.05.2010)

Ta co se nezdařila. Z dokumentu se více dostáváme k obvyklému filmovému vyprávění. Od prvních momentů, kdy Che tajně přijíždí do Bolívie až po jeho poslední okamžiky je cítit jakási osudovost a nevyhnutelný konec. Soderbergh měl pravdu, že by se na obě části CHE mělo nahlížet jako na jeden film. Takhle tu máme část o vzestupu a část o pádu. Problém je, že některé pasáže jsou si příliš podobné a rozdělením zbytečně bijí do očí. Nicméně ty čtyři hodiny strávené ve společnosti Ernesta Guevary jsem si opravdu vychutnal a jsem spokojen jak celý projekt dopadl. 90% Mimochodem Matt Damon španělsky opravdu zaválel. (16.02.2009)