Heaven's Gate
Heaven's Gate
Réžia:
Michael CiminoScenár:
Michael CiminoKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
David MansfieldHrajú:
Kris Kristofferson, Christopher Walken, John Hurt, Sam Waterston, Brad Dourif, Isabelle Huppert, Joseph Cotten, Paul Koslo, Jeff Bridges, Geoffrey Lewis (viac)Obsahy(2)
Proslulé drama o dobývání Divokého západu a zhroucení přistěhovaleckého snu. Rok 1870. Skupina prominentních studentů absolvuje na Harvardu práva a zdá se, že jim svět leží u nohou… O 20 let později se někteří z nich vydávají z pohodlí města na divoký středozápad Johnson County, kam je žene touha po dobrodružství i úsilí vydobýt si vážené místo v ustavující civilizaci. Střetnutí s realitou však není takové, jak si představovali. Brzy jsou zavlečeni do krutého konfliktu se starousedlíky a evropskými imigranty, což znepokojivě směřuje k hrozbě masové čistky. Během sváru se odehrává bouřlivý milostný trojúhelník mezi maršálem Jamesem Averillem (Kris Kristofferson), bordelmamá Ellou Watsonovou (Isabelle Huppertová) a vymahačem rančerů Nathanem D. Championem (Christopher Walken)... Jeden z největších finančních propadáků dějin soudobé kinematografie natočil Michael Cimino (Thunderbolt a Lightfoot, Lovec jelenů), který epickou freskou 19. století pošramotil svou hvězdnou reputaci a stal se pro Hollywood enfant terrible, podobně jako kdysi jiný megaloman, Erich von Stroheim. Cimino westernovou parafrází na Coppolovu neméně epickou Apokalypsu téměř přivedl ke krachu studio United Artists, když čtyřikrát překročil rozpočet. Natáčení započaté roku 1979 provázely s ohledem na Ciminovo puntičkářství ustavičné přetáčky, překračování denních plánů či opětovné bourání a stavění kolosálních staveb, což se odrazilo na více jak 200 hodinách pořízeného filmového materiálu. Původní sestříhaná pracovní verze představená producentům činila 325 minut, načež byl Cimino nucen snímek sestříhat na 219 minut. Nicméně po prvotních nevalných výsledcích po premiéře roku 1980 Cimino své opus magnum nakonec pro kinodistribuci sestříhal na necelých 150 minut. A tuto verzi Česká televize uvádí, ačkoli v průběhu dalších let vznikly ještě dvě varianty: „radikální“ (219 minut) a restaurovaná režisérská (216 minut). Na počátku 80. let zavrhované drama se postupem času – i díky opětovným znovuuvedením – dočkalo přehodnocení, když začalo být chápáno jako jedno z posledních vrcholných děl dědictví tzv. nového Hollywoodu, které charakterizovalo umění tvůrců Stevena Spielberga, Francise F. Coppoly, Dennise Hoppera, Mikea Nicholse, Roberta Altmana, Martina Scorseseho a dalších. Této nové generaci filmařů bylo od 2. poloviny 60. let umožněno více experimentovat v rámci klasického hollywoodského vyprávění, což se odrazilo na hravé práci s žánry i pokrokovém technickém zpracování. Nebeská brána není výjimkou. Ačkoli rozeznáváme rysy westernového žánru, Nebeskou bránu lze označit také za historický či válečný velkofilm, stejně jako umělecky ztvárněné melodrama. Pedantství Michaela Cimina ve spolupráci s osobitým kameramanem Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, Vidiny, Blízká setkání třetího druhu) dovolilo dech beroucím způsobem vykreslit tragický námět začarovaného kruhu, který symbolicky přejímají pohyby kamery, uspořádání aktérů, ale též svícení s výtvarnou kompozicí scény. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (112)
Paradox: Nebeská brána je megalomanská až příliš, přesto ji pod vlivem sestříhání z pěti a půlhodinové verze chybí až příliš do soudržného celku, a to navzdory tří a půl hodinové délce. Leckdo tak může dospět k úsudku, že měla být sestříhána úplně nebo vůbec: 219 minut představuje určitý kompromisní celek, jehož chápání jako komplexního díla má jistá úskalí. Tomu zabraňuje především nedostatečná charakterizace postav a dovysvětlení jejich vtahů. Tím trpí zejména postava Johna Hurta, u níž je díky úvodní sekvenci jasné, že je/měla by být důležitá pro narativ (v pěti a půlhodinové verzi byla zjevně důležitější než v té tří a půl hodinové), přesto pak na ní vyprávění téměř zapomíná a postava později doslova zaniká, aniž bychom se o ní dověděli podrobnější informace, resp. její svébytnou (mikro)historii. Podobně nedořečený je počátek vztahu mezi Jamesem/Nathanem a Ellou, u kterých není jasné, jak se seznámili/poznali. Nebeská brána není modernistickým dílem: je to hollywoodský spektákl, jak okatě dává najevo (nejen) svou stopáží, čili podobné mezery by ve filmu tohoto modu produkce být neměly. Nedořečenost je tedy jistě nezáměrná, jak ovšem přistupovat k filmu, jenž je sám sobě fragmentem? // Na druhou stranu si ovšem Nebeská brána vytváří jisté alibi. Díky vnějším zásahům film sice rozhodně utrpěl a nelze tak pracovat s pojmy jako „komplexnost“ či „soudržnost“ , když sám komplexní a soudržný rozhodně není už z podstaty. Není to ovšem překážkou před čistě cinefilním, či snad voyeuristickým obdivem k jednotlivým a většinou až perfekcionisticky zpracovaným scénám. Cimino skutečně filmovým časem nešetřil: jakákoliv scéna, která by mohla být smrštěna na pět minut, je zde roztažena na minut patnáct, a to bez ohledu na to jak skutečně více či méně důležitá pro narativ může být. Suma sumárum je sama Nebeská brána film-specifikum, monumentální prohra, jež si zajistila nesmrtelnost ne už tak díky nemalým estetickými kvalitám, ale díky produkční historii, která zřejmě neměla v dějinách americké kinematografie obdoby. ()
Nebeská brána nie je to, čo si každý predstavuje pod pojmom western, ide totiž o regulérny historický film bez výraznejších westernových kudrliniek. Pozeráme sa na tú časť dejín USA, ktoré v podstate nerieši žiaden iný film, alebo aspoň som na podobnú záležitosť riešiacu takto vyhrotený spor starousadlíkov s novousadlíkami z "exotických" krajín, ako Nemecko, Poľsko alebo Rusko nenatrafil. Ak nerátam Gangy New Yorku, tam ale, ak si dobre spomínam, nešlo o pozemkové spory. Chvíľu mi trvalo, než som sa naladil na Ciminovu klasickú dramaturgiu, kde musíme byť opäť svedkami nejakých tých dlhých minút na slávnosti a čakať, kedy sa zase bude venovať deju. Čo zákonite vedie k otázke, prečo to musí byť tak dlhé, keď by si samotný príbeh vystačil na obligátnu hodinku trištvrte. Ak sa správne naladíte, tak si asi poviete, že by ste dali aj DC. Ak nie, sotva prežijete aj kinoverziu, tých záberov na nahú Huppert tu totiž nie je až tak veľa. ()
Možná nejdokonalejší výprava, jakou jsem měl možnost vidět a to samé platí pro realistické podání Divokého západu, kostýmy či hudbu. Casting nemá chybu a dva ústřední motivy, milostný trojúhelník a lokální válka mezi dobytkáři a přistěhovalci, se úžasně doplňují. Cimino si navíc dal práci s každou scénou a piplal si každý záběr. Vše pak korunovala závěrečná půlhodinová přestřelka, která nedávala vydechnout. I když se to dalo určitě natočit levněji, tak já konečný účet vidím jako dobře investované peníze. Problém je, že celek je tak precizní, že je pro většinového diváka nepřijatelný. Ale upřímně řečeno mě je to šumafuk, protože já se u režisérské verze bavil dokonale. 95% ()
„Nebeská brána” otvorená, Mikeom Ciminom podoprená. Kto do nej vojde, rozpočet mu dôjde, či je ona, či je on, Cimino ho už nehodlá pustiť von. Nakrúca a všetko znovu prekrúca, vo veľkom kulisy stavia i prestavuje, či aj kilometre materiálu spotrebováva, že chorobný perfekcionizmus u neho neustále pretrváva, až čochvíľa sa z neho neobstojný MEGALOMAN, natrvalo stáva, čiže potom štyria strihači v strižni do vyčerpania strihajú, ktorú strážia strážnici, keď si stačí už iba vybrať, ktorú verziu je k tomu aj najlepšie sledovať, a ja si teda vyberám, tú troj hodinovú + 37 minútovú, čo činí bezmála opulentné, štyri hodiny, ktoré i napriek tomu, aké všelijaké neprestížne rebríčky film vyhráva, od zlatej maliny, cez jeden z najväčších, kolosálnych prepadákov všetkých čias, až po hádam jeden z najhorších snímkov kinematografie, vskutku a vážne stoja za to, aspoň, čo sa týka môjho uceleného pohľadu. Skrátka, zatúžil po vlastnej, svojskej verzii na - Odviate vetrom, Ben-Hurovi, Lawrencemu z Arábie, (či trebárs ešte po legendárnej Cleopatre), čo sa týka výpravy a filmových dekorácií, následne to okorenil o klasických Vysťahovalcoch (1971, réžia Jan Troell, s fenomenálnymi: Maxom von Sydowom a Liv Ullmann), čo sa týka scenára s typickým osídľovaním Ameriky, a do toho vsunul kopec konfliktov medzi novousadlíkmi a už usalašeným obyvateľstvom, ktoré v podstate profitovalo na systematickom likvidovaní pôvodného obyvateľstva, ktorému ukradli úplne všetko, čo sa mu vlastne ukradnúť dalo, keď im ani teraz európski emigranti, extra nevoňajú, a tak robia všetko pre to, aby sa ich zbavili. Samozrejme, nebudem sledovať iba nejakých naturalizovaných občanov, ale aj niekoľké zásadné postavy, ktoré hýbali dejom, a bez ktorých by som si to nedokázal vôbec predstaviť, a to ani nehovoriac o najpovolanejšom chlapíkovi ihneď po režisérovi, teda kameramanovi maďarského pôvodu - Vilmosovi Zsigmondovi, s ktorým si Cimino očividne už veľmi dobre rozumel na predchádzajúcom Lovcovi jeleňov, keď vtedy sa iba rozbiehali. Naozaj - výnimočná kompozícia obrazu, ktorá si pred ničím nezakrýva oči. Zatiaľ som vychválil toto: Michaelova réžia je viac-menej dosť prehnaná, puntičkárska, závislá od dokonalosti záberov, ďalej montážou si dali EXTRA záležať, výpravou a kostýmami, ani nehovorím. Obsadenie je vhodné, potešila ma Francúzka - Isabelle Huppert, ktorá sa neobjavovala v Hollywoode až tak často. Ken, Jeff, Chris, John a Brad boli už ostrieľanými profesionálmi, čo veľmi dobre vedel začínajúci Mickey Rourke. PS: Heaven's Gate je asi tým najviac - nenávideným, nepochopeným a zatrateným filmom celej filmovej histórie, ktorý si to vonkoncom nezaslúži ! ()
Galéria (92)
Zaujímavosti (35)
- Film bol inšpirovaný skutočnými historickými udalosťami vo Wyomingu v okrese Johnson a James Averill, Nathan Champion i Ella Watson naozaj žili. Ako to už však vo filmoch býva, história bola pre filmové plátno pozmenená - v skutočnosti totiž americká vláda poslala armádu pozatýkať chovateľov dobytka za to, že najímali zabijakov proti osadníkom. (sudruh sustruh)
- Pri natáčaní boli zabité 4 kone. (whack)
- V tretej hodine a piatej minúte režisérskej verzie spievajú európski prisťahovalci slovenskú ľudovú pieseň "Slovenské mamičky". (Paldiny)
Súvisiace novinky
Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů
V 77 letech nás v sobotu opustil Michael Cimino, jeden z nejnadějnějších režisérů 70. let. Cimino pomáhal v roce 1973 napsat druhý film s drsným Harrym (Magnum Force) a Clintu Eastwoodovi se zalíbil… (viac)
Sam Mendes na Divokém západě
U tohoto tvůrce už nás „nečekané“ žánrové volby nemůžou překvapit. Proč by si nemohl zkusit třeba western? Obzvlášť, když se schyluje k návratu kovbojek na filmová plátna (komiksový Jonah Hex,… (viac)
Jeff Bridges tasí kolty
A nebude to poprvé v jeho kariéře. Ještě jako mladík si zahrál ve westernu Bad Company či v proklínaném velkofilmu Nebeská brána, v 90. letech ztvárnil titulní roli v „prequelu k Deadwoodu“ Divoký… (viac)
Ja som mal tento film dlho v hľadáčiku, lebo som vedel, že tento film je zahalený viacerými legendami ako, že kvoli nemu zbankrotovalo štúdio United Artists a , že režisérovi tohto filmu zničil kariéru. V prvom prípade štúdio sa už v zlých finančných problémoch mohlo topiť dlhšie a tento film len urýchlil jeho predanie spoločnosti Metro-Goldwyn-Mayer. United Artists boli na scéne dlho a mali celkom ine fungovanie, ako ich konkurencia, preto sa môže aj predpokladať, že tie finančne problemy trvali oveľa dlhšie a ten zámer už mohol byť na spadnutie aj pre týmto filmom. Preto všetko sú to len dohady a zhody okolnosti a to isté si myslím aj o kariére režiséra, ktorý už po tomto filme nedostal žiadnu ponuku, ktorá by ho mohla zase preslavit tak, ako to bolo s Lovcom Jeleňov. Niekto taký film nespraví za celý život a niekomu sa to podarí iba raz, ako to bolo aj u Michaela Cimino a tak by som bol aj tu opatrný vyjadreniam, že tento film mu zlomil filmový väz. Potom ďalším článkom je udelenie Zlatá malina, ktoré ja osobne neuznávam, lebo veľa filmov nemá byť ani v nominácii, nie ešte to cele aj vyhrať. Toto ocenenie je spolitizované a tento film je tu len kvoli príbehu a , že to aj režisér vyhral bolo len upozornenie, že si dovolil už priveľa. Je pravda, že film , kde na povel vlády Spojených štátov dajú povraždiť európskych imigrantov som ešte nevidel. Westernov som videl veľa, ale žiadny nejde touto nezvyčajnou cestou, kde proti tak silnému súperovi nemá nikto šancu. A práve ten príbeh nasral kritikov aj bežných ludi, lebo toto si nedovolil pred nim nikto a po nom asi tiež nie. A tak kina boli prázdne a všade bolo cítiť, že film je celkový prepadák aj keď to tak dopadnúť nemuselo, no bohužiaľ. Na začiatku vidíme veselých absolventov Harvardu, ktorý ešte ani netušia čo ich čaká. Potom sa príbeh presunie o dvadsať rokov a všetko je ináč, s chalanov z ktorých vyžarovala radosť sa stali zatrpknutý a smutný pani, ktorý už dá sa povedat len prežívajú život bez emócii. Film je megalománsky, vypráva je úžasná a vidieť, že režisér chcel upútať veľkou pompéznosťou, ale ako to vo väčšine prípadov býva, ani veľkoleposť nie je vždy záruka diváckej náklonnosti a toto je ten príklad. Je tu neskutočne veľa postav, hlavné postavy sú nezaujímavé a ich milostný trojuholník nikoho nezaujíma, lebo je bez citu a sympatii. A vedľajších je toľko, že u nikoho nie je ani trocha rozvinutý charakter a tak je jedno, čo s nimi bude. Keby režisér vychádzal zo skutočnosti, malo by to rozhodne väčší efekt, ako takto, keď išiel proti muru. Príbeh je chaoticky a tak aj nezaujímavý a to je škoda, lebo nemam moc prebádanú históriu Ameriky, ale hned mi bolo jasne, že takto to byť nemohlo. Že je zdĺhavejší a niekedy až komornejší mi nevadí, finálna bitka bola slušná, ale ako celok to bolo dosť roztržité. Na začiatku som si myslel, že to bude niečo na štýl The Big Trail, ale tento film ide svojou cestou a to doslova. Bol som rozhodnutý dať silne 3*, ale ako sa po bojovom poli rozozneli Slovenské mamičky pekných synov máte, musel som 1* pridať. To ma celkom rozobralo, nečakal som, že takúto klasickú ľudovú pieseň budem počuť v Americkom filme. () (menej) (viac)