Godzilla Minus One

Šupy dupy dup, raz dva tři hej rup, už to máme pod střechou, šupy dupy dup, raz, dva, tři, hej rup, už to máme v suchu. Ve vodě nebo na souši, je to jedno, navíc s Godzillou nic moc pod střechou nezůstane, protože demoluje celé bloky. Přesto se z ní Japonci snaží smýt nálepku destruktivní atrakce. Samotná země je traumatizovaná, válečná porážka je zatraceně čerstvá, navrátivší se vojáci mají zmatek v hlavě, přišli o přátele v boji i členy rodin doma, kde navíc nacházejí jen trosky. Aby toho nebylo málo, záhy se tu zjeví přerostlý národní poklad. Zatímco v poslední době se v případě všemožných monster pokračování „pracovalo“ hlavně se zaměnitelnými vědátory a dalšími vzdělanými hlavami, pro Takaši Jamazakiho jsou lidské postavy důležité. I když u nich tradičně nechybí expresivní herectví a celkově melodramatická nálada, tudíž mě to po emocionální stránce tak nějak nechytlo, ale to mívám s asijskými filmy poměrně pravidelně. Každopádně celkově fajn, do lehkého nadprůměru to tahá zajímavá kamera, několik slušných nápadů, úcta k původním filmům a hlavně pak fakt, že to celé vzniklo za zlomek rozpočtu hollywoodských bijáků. (22.05.2024)

Tenhle dramatický koncept chtěl oživit už Edwards v roce 2014, ale masovému úspěchu jeho Godzilly zřejmě zlomil vaz hollywoodský diktát. Godzilla -1.0 to má v tomhle o poznání jednodušší, protože byla natočená v porovnání s USA za pár babek a v daleko více Godzilla friendly enviromentu, než je americká továrna na sny. A výsledek je něco, za co se tvůrci nemusí stydět. Samozřejmě to není ten naboostovaný těžkotonážní eye-candy spektákl, kterým se může chlubit západ, ale má to skvěle sevřenou atmosféru post-apokalyptické doby po druhé světové, zlověstnou ještěrku, ze které se podařilo vydolovat úplné maximum a i když je občas v některých záběrech znát limit production budgetu, pracuje se s ním skvěle. Do postav se mi však dostat nepodařilo vůbec a posmutnělý emocionální náboj mne zcela minul. Jeden z mála filmů, kterému by IMHO prospěla černobílá verze. (12.05.2024)

G-1.0 je snímek o tragédii, kterou přináší nečinnost a strach. O motivaci, která donutí jedince k akci a finální oběti. Pravý opak tomu veselému americkému blbnutí, stvořenému pro odpočinkovou zábavu co jsem viděl před pár dny. Japonci zde otevírají staré rány a využívají k tomu metaforu vzniklou z dvou jaderných pum, které Oppenheimer naservíroval americké armádě k rychlému použití. Zlomení lidé, kteří se pomalu staví na nohy po prohrané válce, aby byli pošlapáni další katastrofou. Ohromující destrukce, podpořená burácivým hudebním doprovodem, živelné postavy, kde vás zajímá kdo přežije a kdo ne. Překvapivý hlavní hrdina - zbabělec. Žij. (02.05.2024)

Precízne vysporiadanie sa s traumatizujúcim obdobím tesne po porážke japonského cisárstva v druhej svetovej vojny. Vnútorná dráma muža, ktorý bojoval za svoju vlasť a zlyhal... Ako to súvisí s názvom filmu? To je to najlepšie. V týchto pohnutých časoch sa objaví v mori Godzilla a ruinuje všetko, na čo natrafí. A tak sa krajina dostáva nie do bodu 0, ale do mínusu. Vyplienená vojnou dostáva ďalší úder v podobe katastrofického ničenia.  Snímok je nadupaný opulentnými CGI trikmi, sú perfektne zakomponované do deja, kamera je skvelá a hudba tiež. (13.03.2024)

Bolo to veľmi dobré, ale po toľkých skvelých hodnoteniach som čakal niečo viac. Godzila v príbehu zasadenom do obdobia po druhej svetovej vojne, v ktorom hlavný hrdina bojuje s démonmi minulosti a PTSD, je niečo, čo americkej verzii rozhodne chýbalo. Ani japonská Godzilla sa však nevyhla tradičným klišé a jej eliminácia bola tak trochu americky vykalkulovana. Slušných 8/10. P. S. fakt nechápem tých 15 miliónov. Magic. (08.12.2023)