Padlé ženy

když se nějaký film chce tvářit jako odraz nějaké historické reality, měl by ji taky tak ztvárňovat. na to ale Mullan kašle. Svět podle něj je pekelně jednoduchý. církev? zlo. jeptišky? sadistické lesby. chovanky magdalenských domů (v reálu z větší části prostitutky)? svaté týrané ženy. je to něco jako requiem pro panenku. má to dobrý herce, docela zajímavej děj a hodně demagogickej pohled na věc. (16.01.2010)

Na jak dlouho? A jakým právem? Bezvýchodnost situace si na vlastní kůži vyzkouší trojice „nemravných“ duší. Jedna se provinila jen pouhým flirtováním s chlapci z úctyhodné vzdálenosti, další udělala chybu tím, že se probůh nechala znásilnit od vlastního bratrance (výborná sekvence sledující tváře lidí beze slov s postupně jasným resumé), poslední zase porodila nemanželské dítě. V ústavu sv. Magdaleny ze sebe mají díky četným modlitbám a tvrdé práci v prádelně smýt skvrny hříchů, které „spáchaly“. Pocity bezpráví, zoufalství, nejistota o délce pobytu, fyzické tresty i pohrdlivé prohlížení nahých chovankyň chlípnými jeptiškami. Filmu výborně slouží neznámé herecké tváře, režisér sympatie projevuje pochopitelně mnohdy odevzdaným dívkám, z jeptišek se ale nesnaží dělat za každou cenu monstra – víc kritizuje společnost, která klidně vydá své děti do neznáma – nicméně když je příležitost trochu se pomstít (znemožnění duchovního), rád toho využije. Šokující je potom situace, kdy pro jednu z hlavních chovankyň přijde sourozenec a ona nechápe, že opustit tyhle chladné stěny je tak snadné.. Samotná projekce pak pro někoho slabší povahy snadná být nemusí, ale rozhodně stojí za to!! (29.03.2012)

Obraz bigotného zaslepeného kresťanstva a výrazne patriarchálnej spoločnosti. Človeku sa až nechce veriť, že niečo takéto je možné v Európe ešte na konci 20. storočia. Sinead O’Connor vychovávaná rádovými sestrami by asi vedela veľa rozprávať o podobných výchovných metódach. Príliš trpké, príliš smutné, príliš pravdivé... (26.07.2004)

Na jednu stranu docela drsny drama ukazujici pomery v sedesatejch letech v Irsku, kde se zenska koukla na chlapa nebo ji znasilnil a uz letela do ustavu k jeptiskam, u kteryho si clovek bude rikat, ze to prece neni mozny. Jenze je, pribeh je podle skutecnejch udalosti. Na druhou stranu si ale zase clovek musi rikat, proc by mel tem zenskejm fandit, jasne, jsou tam nepravem, ale vetsina je jen anonymni a tech par hlavnejsich dela vicemene to samy, co ostatni, takze si je clovek nijak zvlast neoblibi. Jinak ale z toho je trochu citit pokus o novej Prelet nad kukaccim hnizdem, jeptisky se tvari desne mile a hodne a pritom to jsou svine, tech par hlavnejsich zenskejch se snazi nejak utect, akorat nejaka ta propracovana postava, ktera by celej film tahla, tu chybi. Ale rozhodne se jedna o dobre natocenej a skoro neznamejma hercema skvele zahranej film, kterej ma urcite co nabidnout. Slabsi 4*. (28.08.2009)

Peter Mullan sa nás pre dramaturgické potreby svojho filmu snaží presvedčiť, že Írsko 60tych rokov bolo plné šovinistických tupcov, berúcich ženy ako podradný dobytok a rodičov, ktorí sa dobrovoľne vzdávali svojich detí, ak tie spáchali nejaký spoločnosťou neakceptovateľný hriech. Ženy, ktoré boli obeťami, alebo spáchali takýto hriech, boli umiestnené do zariadení, ktorým vládli mníšky, zobrazené ako hororové monštrá bez štipky charakteru. Mullan takto nastavil svojmu filmu úzke mantinely, v ktorých ale dokonale operuje a strhne aj diváka, ktorý sa diví jednorozmernosti postáv a očividným logickým nedostatkom. Môžu zato herecké výkony a atmosféra miesta a času, v ktorom sa príbeh odohráva. Najväčším problémom filmu nie je jednorozmernosť záporných postáv, ale ich motivácia. Dozvedel som sa síce niečo o histórii Írska, ale informácie, podané v tomto filme, musím brať s určitou rezervou. (08.12.2012)