Padlé ženy

K tomuto filmu jsem se dostal díky odkazu ve skvělé knize Richarda Dawkinse „Boží blud". Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství. Jak řekl nositel Nobelovy ceny, fyzik Steven Weiberg: Náboženství je urážka lidské důstojnosti. Když vás někdo přinutí věřit v nesmysly, dokáže vás také přinutit páchat zvěrstva. Voltaire. (30.12.2011)

......Drastické vylíčení činnosti katolické církve na bezbranných ženách v jejich irských polepšovnách a prádelnách. Podle některých očitých svědků, byly osudy žen ve filmu vylíčeny o něco mírněji, než bylo doopravdy ve skutečnosti. Sugestivně podané drama stvrzené hereckými výkony, kamerou a šikovně vloženými detailními záběry. Špičkový je velký detail na krvavé oko Bernandetty a v něm uprostřed rohovky odraz mluvící hlavní sestry Bridget. V každém případě Mullan chce a je to jeho hlavní úkol, všem ukázat a útočit za každou cenu na náboženský fanatismus a praktiky církve minulých let. Je to morální odplata pro dalších 30000 žen, které si toto museli protrpět na vlastní kůži. Pokud chtěl v zemi otevřít diskusi, povedlo se. Potrefená husa se dosti silně ozvala........ (31.01.2005)

Peter Mullan sa nás pre dramaturgické potreby svojho filmu snaží presvedčiť, že Írsko 60tych rokov bolo plné šovinistických tupcov, berúcich ženy ako podradný dobytok a rodičov, ktorí sa dobrovoľne vzdávali svojich detí, ak tie spáchali nejaký spoločnosťou neakceptovateľný hriech. Ženy, ktoré boli obeťami, alebo spáchali takýto hriech, boli umiestnené do zariadení, ktorým vládli mníšky, zobrazené ako hororové monštrá bez štipky charakteru. Mullan takto nastavil svojmu filmu úzke mantinely, v ktorých ale dokonale operuje a strhne aj diváka, ktorý sa diví jednorozmernosti postáv a očividným logickým nedostatkom. Môžu zato herecké výkony a atmosféra miesta a času, v ktorom sa príbeh odohráva. Najväčším problémom filmu nie je jednorozmernosť záporných postáv, ale ich motivácia. Dozvedel som sa síce niečo o histórii Írska, ale informácie, podané v tomto filme, musím brať s určitou rezervou. (08.12.2012)

Tak nejak ma tento snímok s inak silným námetom, ktorý zaráža najmä zistením, že prezentované udalosti, ani z ďaleka nesiahajú do (až tak) dávnej minulosti, citovo minul, pričom zistenie, čo všetko napáchala (stále pácha a bude páchať) cirkev v mene Boha, pod rúškom solidarity, už nemôže ani nikoho so zdravým rozumom zaraziť. Smutné fakty .. (29.01.2021)

Tak tenhle irsko-britský film mě dostal tak, že mi ještě dlouho potom naskakovala husí kůže, když se mi znovu a znovu vybavovaly některé momenty a jeho atmosféra… Možná o to víc, že film byl natočen podle skutečných událostí. Katolické Irsko šedesátých let a klášterní polepšovna, či spíš něco jako pracovní koncentrák pro ženy, které (třeba ne vlastní vinou) nevyhověly dobové představě o čistotě a počestnosti. Zvrácený Islám – „hadra“. Tady ovšem v „príma křesťanském balení“ – speciální evropská verze úchylného pojetí morálky… Přiznám se, že jsem u něj místy i brečela a místy přepínala televizní kanály, když už to šlapání po lidské důstojnosti přesahovalo pro mne snesitelnou mez. Na druhou stranu jsem byla zase hrozně zvědavá, jak to všechno dopadne… Je to jeden z filmů, kde děj rozhodně není předvídatelný. Navíc se některé pasáže snažily krutou skutečnost natolik zjemnit a snad jenom naznačovat, že mi pár věcí docházelo vlastně až zpětně. Pointa celého filmu se podle mě docela shoduje s výsledky jednoho psychologického experimentu (kde skupina univerzitních studentů měla na pár dní "hrát" na odsouzené a bachaře - lidé s absolutní mocí po čase natolik zbrutálněli, že byl pokus předčasně ukončen)… (25.03.2009)