Herci

Francouzská komedie založená na absurdních situacích a fórech. Je sice sranda, když pozorujete jak si ze sebe dělají legraci legendární francouzští herci ale po většinu času nebudete vědět co se vlastně na plátně děje a vtipných situací je zde pro neznalce francouzské kultury a vůbec celé kinematografie minimum. Pokud však mezi znalce patříte klidně si tak 2* připište. (07.10.2008)

Sakra, přinese už tady konečně někdo tomu Mariellovi šálek horké vody...? :o) Tímhle počinem mě Bertrand Blier jako režisér úplně dostal. V této velice vtipné a místy i dojemně sehrané poctě slavným hercům francouzského filmu účinkuje tolik známých tváří, většina z nich se navíc s krásnou chutí pouští do sebeparodie a ačkoliv tu někteří legendární francouzší herci v roce 2000 pořád žijící a aktivní, kteří by si rovněž zasloužili účast v tomto filmu, chybí (nicméně mě alespoň těší, že když už z nějakého důvodu se zde neobjevil Philippe Noiret, nabídl mu na oplátku Blier hlavní roli záhy na to ve svém nasledujícím filmu), s těmi, co Blier měl k dispozici, stvořil, rozehrál a natočil opravdu jedinečný film, který ještě po většinu času funguje i jako zdařilá a slušně promyšlená absurdní komedie plná zábavných dialogů a situací s výborným vyvrcholením. Úplně nejvíc mě tu bavili pánové Marielle, Yanne a Serrault, ale potěšili i mnozí další a to včetně několika těch, které v oblibě moc nemám (noo, když to napíšu cynicky: protože tu jednoduše dostali od Bliera slušně na frak :D ). Jen chudák Galabru si takový drsný konec po tak krátkém štěku nezasloužil. :o( Po většinu času jsem zamýšlel spíše udělit 4 hvězdičky, ale poslední půlhodina se Serraultem a Belmondem v jakémsi absurdně stylizovaném válečném thrilleru, zasazeném zčásti do děsivých modročerných prostorů, mě slušně rozsekala... dojímavý závěr s panem režisérem v akci, který završil věnování celého snímku svému tátovi, rovněž úžasnému herci Blierovi staršímu, mě o plném hodnocení jenom přesvědčil. Pro skalní příznivce francouzské kinematografie je tenhle film naprostá povinost a jsem rád, že jsem ho viděl v době, kdy díky spoustě viděných filmů s danými herci dokážu spoustu zdejších narážek ocenit... a současně se i těším, že třeba za pár let v Hercích v tomto směru objevím toho i víc. :) [90%] (06.01.2022)

Milujem francúzsku kinematografiu, ale natočiť film, ktorý sa takmer celý točí okolo skleničky horké vody, to nemôžu zachrániť ani všetky francúzske herecké hviezdy. Také blbé a nezmyselné dialógy som už dávno nevidel. To mohli radšej skrytou kamerou natáčať hercov v zákulisí natáčaní a aj bez scenára by to bolo zaujímavejšie a vtipnejšie ako toto. Ľutujem tých vyslúžilých hercov, že v tomto museli hrať, ale nájom treba platiť... (21.03.2020)

"A kde je vlastně Blier?" "Točí další film." Sen každého milovníka francouzské kinematografie: film, kde hrají skoro úplně VŠICHNI (o těch zaneprázdněných a mrtvých se aspoň mluví), ba co víc: hrají sami sebe. Nelekejte se, není to žádný polodokument, ale velmi absurdní komedie, která jako by vycházela ze známé teze, že herců je víc než diváků. Takže herci potkávají další herce, jiné míjejí na ulici nebo je pomlouvají atd. Hned v první scéně si okoralý Jean-Pierre Mareille v restauraci objednává vodu a protože ho číšník přeslechl, nabude paranoidního dojmu, že svou "repliku" nepronesl dost naléhavě a že už není tak dobrý herec jako dřív. Vedle sedící Dusollier ho utěšuje, Francois napomíná, Villeret popichuje atd. Jsou prostě všude. :-) Film je sice velmi stylizovaný, ale letmo se dotýká reality. Mluví se o homosexualitě Jeana-Clauda Brialyho, alkoholismu Jacquesa Villereta nebo o tom, že André Dussollier je nahraditelný kýmkoli (proto ho chvílemi hraje Josiane Balasková). Takže všichni herci slouží jako nástroje velké mystifikační hry (podobně jako hudebníci v Roku ďábla) a já se jen obávám, že k plnému pochopení Herců je třeba být Francouz, sledovat tamější televizi, číst noviny a orientovat se v tom, o kom se co šušká. I tak ale 80% (12.08.2005)

Francouzský režisér Bertrand Blier je znám svým ne příliš ortodoxním přístupem k filmovému vyprávění. Přesto jeho bláznivé až skoro surrealistické vtípky mají mnohdy dodnes své kouzlo. Tentokrát sezval nejvýznačnější žijící francouzské herce (ti zemřelí mají alepoň poctu v podobě hereckých židliček), s nimiž natočil opět absurdní komedii, v níž se prolínají různé příběhy a osudy a hlavně dialogy. Nic není dané. Někteří herci si stěžují na stále stejné typové obsazování do rolí, jiný na to, že nedostal šálek teplé vody. Gérard Depardieu je zas opilý a po bouračce na motorce hlavou v reklamním panelu. Alain Delon oddeklamuje text a odejde. Jiní herci zkoušejí, zda mohou být nahraditelní - třeba ženskou herečkou. Další přepadnou kolegu a jeho ženu v bytě, odkud se odmítají hnout. Podobných absurdních scének najdeme ve filmu spousty, záleží jen na nás, nakolik se jimi necháme bavit. (31.03.2012)