Je mi zo seba zle

První film ze tří navštívený v kině o jarácích a skvělé! (Za mě i z těch tří nejlepší.) Už před promítáním mi bylo jasné, že když se bude jednat o hlubší severský film pojednávající o narcismu, bude to muset aspoň trochu za něco stát, tak jsem nějaká ta očekávání na myšlenkový skvost měl. Naštěstí se vyplnila, stálo to za to. Příběh byl velmi originální a poutavý. Postavy (ne)sympatické přesně tak, jak mají v takovém druhu snímku být. Signe jako postava zkrátka skvělá a přítel Thomas přesně to samé - jejich neustálé vyvyšování eg bylo stále a stále nové a neopakující se situace nikdy nenudily. (Vtipný) humor byl dobře dávkován a neruinoval vážnou notu filmu, dokonce bych řekl, že jsem rád, že tam byl, akorát to dobře podtrhlo absurditu celého sebestředného zápolení (sex, nevidomá atd.) . Gradace děje byla pro Signe dost nelítostná a v poslední třetině mě několikrát při zhoršení jejího zdravotního stavu nepříjemně zamrazilo (sama v takových scénách, jako by vypadla ze své role narcistky a došlo jí, že je to ku*va špatně, a měla strach!). To byly ty nejvíce (dobře) nepříjemné momenty filmu. Konec samotný mě zamrazil naposledy a odcházel jsem z kina nadšený. Co mě také potěšilo, že myšlenek bylo mnohem víc a nad každou z nich jsem musel nějakou dobu přemýšlet. Jedná se o opravdu originální film. Jediné mínus snad vidím ve volnějším tempu, které je ovšem pro severské filmy typické. Já na to však úplně nejsem. Brácha by šel s hodnocením níž, tolik ho to nezasáhlo. Vyhodnocení: Mnohokrát lepší než nějaký marvelovky pro děcka a podobný avatarovský pitchoviny P.S. Název filmu se mi moc líbí (01.03.2023)

V polovici si poviete – je to hnusné a ľutujem, že som sa do tohto filmu pustila. Pocit zhnusenia je ale presne to, čo sa v divákovi má uhniezdiť. Signe a Thomas sú narcisti obidvaja, súperia o pozornosť sveta a Signe ide ďalej, až za hranice normálnosti. Asi to má byť výpoveď o stave nášho sveta, blízki nie sú schopní počúvať sa? (Signe po prvom pobyte v nemocnici: „Len tri návštevy a 56 reakcií?“) Odkazy na moderné umenie, modelingové agentúry, podporné skupiny, internetový obchod, kde sa dá zohnať všetko... (27.12.2023)

Film natolik důmyslně anti-hrdinský, karikaturní, morbidní, cynický, nesympatický a provokativní, až je svou provokativností naprosto sympatický.... Fakt bravurní, brutálně upřímná a přesto ukrutně zábavná satirická studie narcismu [a jistým způsobem i body-horror, komicky převracející svoje žánrová pravidla prdelí naruby], ale zároveň i geniální společensko-kritická reflexe, konfrontující diváka svým nekompromisně nastaveným zrcadlem o egocentrismu, žárlivosti, touze po pozornosti a fenoménu toxických vztahů – a chtě nechtě platná nejenom ve Skandinávských končinách.... neskutečný překvápko; o to líp uděláte, když do tohohle filmu půjdete komplet naslepo. (06.03.2023)

Začnem tým najdôležitejším oznamom. Film roka 2022. Aj vám prišla Kristine Kujath Thorp ako ďalšia zo sestier Fanningových? No nič, popojedem. O čo ide? O skvelo odprezentovaný a ideálne prestrelený výsmech všetkým tým, ktorí naháňajú lajky, potrebujú neustálu pozornosť a hrútia sa, keď to tak nie je. Vychutnával som si tie závistlivé pohľady, tú vyložene hmatateľnú frustráciu vo chvíľach mimo žiary reflektorov, ten sebazničujúci prístup k sebe samému a sebeckosť pretekajúcu z každého rozhovoru medzi Signe a Thomasom. Rozhodne treba zvlášť pochváliť prácu maskérov. Všetky tie vyrážky, rany, opuchliny boli vychytané do detailov. Kristoffer Borgli má u mňa už dva výrazné zárezy. (06.01.2024)

"Skoro by som si priala byt chora...." alebo ked si po pozornosti baziaca "naaaana". :) Chapem zamer tvorcov poukazat i na tento psychicky a zrejme i sociologicky problem mladych ludi, ale neoslovilo ma to. Naopak, tato sonda to chorej mysle ma skor unavovala. Neodporucam. Slabsi priemer. Na strane druhej ma i prekvapilo, ze blizki kamarati surodencov "neprekukli" skor. Hadam, ze asi tiez tuzili byt v blizkosti tychto "celebrit". :) (09.12.2023)