Pravidlá boja

Pozor! Podívejme podívejme, velké překvapení tohoto roku! Škoda že tenhle server nenabízí desetistupňové hodnocení (už poněkolikáte stejný postesk), protože tenhle film by si zasloužil víc než čtyři hvězdičky, ale na absolutní hodnocení to taky není. Vedle tohoto vcelku nenápadného thrilleru vypadají velké hollywoodské produkce typu Spy Game nebo Nepřítel státu jako dětské mobily s legračními melodiemi vedle satelitního telefonu NSA. Tohle není pro jednodušší diváky, zvyklé na polopatická vysvětlování hollywoodských trháků pro široké masy. Memet se s nikým nemazlí, vše vysvětluje náznakově (například neřekne přímo, čí je to dcera, jen naklepne, že jí hlídá Secret Service, tedy ochranka amerického prezidenta; znalý divák si domyslí) a za pochodu a výsledkem je neuvěřitelně atmosférický, inteligentní snímek, z něhož přímo sálá propracovanost scénáře, zasvěcenost režiséra a kompetentnost lidí zodpovědných za technické aspekty filmu - kamera, hudba, střih, zvuk. Jestli v kině neradi přemýšlíte a potřebujete spíš jen nějaké barevné pozadí pro konzumování popkornu, rozhodně se tomuhle fimu vyhněte obloukem. Pokud však máte rádi filmy z vojenského či špionážního prostředí a nemáte rádi, když z vás tvůrci dělají blbce, považujte tenhle komentář za doporučenku nejvyšší důležitosti. Pohov. 80%. (01.11.2004)

Ak sa mám priznať, tento film som si pozrel najmä kvôli Mametovi v úlohe režiséra, inak by som ho pravdepodobne ignoroval. Ten je totiž ako scenárista skutočne skvelý, o tom ma už stihol presvedčiť dávnejšie, lenže réžia? Vážne som bol zvedavý, ako mu to pôjde, či udrží kvalitne nastavenú latku. Prostredie tajných služieb a tiež politické hry ako také, to u Mameta nie je nič nové (Ronin, Wag the Dog), čiže som mal pomerne vysoké očakávania. Tie žiaľ z môjho pohľadu naplnené neboli, no zas na druhej strane, nedá sa hovoriť ani o nejakom výraznom sklamaní. Hlavný problém vidím v tom, že dej je tak trochu chaotický a hlavne zo začiatku sa v ňom dosť ťažko orientuje. Tiež by som ocenil o niečo kvalitnejšiu vizuálnu stránku, ktorá na mňa pôsobila veľmi stroho. Avšak tak to asi aj malo byť, prostredie tajných služieb, špionáží a podobne nejak extra oku lahodiace asi ani zobrazené byť nemôže (iba ak 007, ale to už je samozrejme o inom) - s tým sa ale podľa môjho názoru tiež dalo narábať, viď napríklad už spomínaný Ronin, ktorý je pútavý a divácky príťažlivý tak či onak. Má totiž nejaké to svoje čaro. A práve to mi chýbalo v Spartanovi, niečo, čím by ma to výraznejšie zaujalo. Rešpektujem, že je to profesionálne zvládnuté, realistické a podobne, lenže tentokrát mňa osobne to chladné poňatie až tak nepresvedčilo. Možno to bolo tými očakávaniami, inak si to vysvetliť nedokážem (inak v tomto smere to mne osobne pripomenulo čiastočne The Score, ktoré vo mne vyvolávalo dosť podobné pocity z profesionálne odvedenej práce, no tiež ma to nejak výraznejšie nezaujalo). Kilmerov výkon bol tiež dosť strohý, lenže v tomto smere nemám čo vytknúť, keďže sa niesol v rovnakom duchu ako celý film... Rozmýšľal som aj nad troma, lenže záver sa mi nepozdával vôbec, taký nemastný neslaný. 2/5 (26.07.2014)

Koukám, že jsem film Taken s Liamem Neesonem chválil asi trochu moc. Ono totiž není tak náročné převzít 80% zápletky z jiného filmu a pak dělat machry;-) Spartan je v mnoha ohledech zajímavější než Taken (hl. kvůli okolnostem únosu dívky i její totožnosti). Má taky skvělý spád, výborné akční scény a scénář/dialogy vůbec nejsou "béčkové" (jak jsem čekal). A Val v hl. roli byl také dobrou volbou (to jsem taky nečekal). Mamet je dobrej!:-) MIzerných 64% zde na ČSFD vůbec nechápu. (29.08.2010)

Zajímavé téma, slušný potenciál, ovšem ve výsledku divně, otravně rozkouskovaný film (něco se děje, něco se posere, dup - jedeme dál, bez vysvětlení, bez zdržování, hned jsme někde jinde, něco se děje... a tak stále dokola). Val Kilmer se tváří pořád stejně a přes svižné tempo děje jsem usnula, ani jsem se příliš nebránila. Obvykle na mě tahle slabá chvilka přijde při reklamách, tentokrát mě však prostě vůbec nezajímal osud hrdinů příběhu. Probrala jsem se pár minut před koncem a usoudila, že jsem o nic až tak převratného nepřišla. 40% (30.03.2009)

mamet se drží čechovovy slavné poučky, že každá puška, která se objeví na scéně, musí na konci hry alespoň jednou vystřelit ... ale drží se jí příliš násilně, jeho díla mistrovsky spojují pevnou sevřenou strukturu s turbulentními momenty překvapení, i přesto vyprávění paradoxně chybí větší rozměr neurčitosti, nejednoznačného dění, prvku nezáměrnosti (jak by řekl klasik Mukařovský), něco, co by zevnitř narušilo tu pevnost významu směrem ke křehkosti smyslu a vyvolalo otázky přesahující rámec příběhu a jeho postav - všechy nejasnosti se v tomto mikrosvětě postupem času vysvětlí, mnohačetné dějové obraty do sebe elegantně zapadnou, autorská intence se naplní ... co se však úplně nenaplní, je divákovo očekávání a výsledný dojem (tentokrát mnohem silnější než u http://www.csfd.cz/film/236500-cerveny-pas-redbelt/ ). (30.03.2009)