Krkonošská rozprávka

Nervově soptící kapitalista se sklony ke starověkému otrokářskému zřízení versus fousatý proletář s Gandalfovou holí vyznávající hippies a žijící v lese mezi vochomůrkami. K tomu posluhovačná a prý utlačovaná chasa, která se v jednom kuse bouří a rebeluje (a žaluje). A je z toho ten nejlepší večerníček, který kdy spatřil světlo světa nejen v našich končinách, řekl bych, že tenhle seriál by se v Americe stal ihned kultem. Jen mě štve, že Trautenberk dostane vždycky na frak :( A z té sojky bych si udělal nějraději měšec na drobásky, taková sviňa lítací :-) "Žes to popletla, nebylo tam ´vydej mu všechno´?" (25.01.2010)

Jako maly jsem tento vecernicek mel moc rad, jelikoz byl hrany, byla to vzdy prijemna zmena. Dnes me ale jeste vice stve ( vzdy jsem fandil Trautenberkovi ) ta bonzacka sojka, zzenstely hajny, nouma Kuba a Krakonos, ktery byl snad jeste vetsi lakomec nez Trautenberk. Postavy tedy nic moc, nebyt Trautenberka a hezke Ance. Jako celek, velice prijemne. (04.02.2009)

Seriál si odlehčenou formou bere na paškál strasti podnikaní v podkrkonoší na sklonku osmnáctého století. Dobová fraška poukazuje na rozrůstající vliv socialismu přicházejícího ze západní Evropy. Ten je patrný zejména ve vzpurném chování zaměstnanců zahraničního investora Trauten Berga. Jeho zaměstnanci (zde pokojská Anna, správce Jakub a hajný, jehož jméno není uvedeno) nemají tolik ideologického zastání, nemají opěrné berly v odborech a v zmíněném učení, v myšlence socialismu, pokouší se tedy alespoň o drobné sabotáže. Kolektivizace je teprve netušenou metou, ačkoliv divák znalý dějin již ví, že to k ní pomalu a jistě směřuje. Zcela výmluvná je například pasáž, kdy svým poškozováním majetku zaměstnavatele v rámci třídního boje donutí jmenovaného k převedení části toho majetku, v tomto případě vejminek, kde budou Anče s Kubou po svatbě (kterou jim bezbranný zaměstnavatel Trauten Berg musí zaplatit do posledního krejcaru) bydlet. Dehonestace kapitalismu je zde patrná už jen pouhým vylíčením podnikatele Trauten Berga jako despotického šovinistického skrblíka, který přehnaně kalkuluje se svými investicemi. Seriálu dominuje tzv. Krakonoš. Zde se vlastně tvůrci už ani nesnažili o nějakou tu personifikaci, jen nám rovnou naservírovali postavu samotného Bedřicha Engelse. Jen s pojetím první i druhé internacionály dělají doslova cavyky a představují ji formou pohádkových metafor. Tu Engels alias Krakonoš přičaruje mlhu, tu krupobití apod. Již klasikové marxismu-leninismu věděli, že budování socialismu bude radostné, ale že to bude taková komická groteska, to nikdo netušil. Ale nyní můžeme společně s tvůrci říct, že ne, že tady se povedlo a bylo to velmi zábavné. Humor shledávám především v tom, že všechny socialistické tendence soudruha Krakonoše končí nikoliv rozvrácením ekonomických aktivit a zájmů investora, nýbrž jen v ztížení výkonu přidělené práce investorových zaměstnanců. Lapidárně řečeno: Vždycky jím tím vymýšlením pičovin jen přidělal práci. -A pak, že je pohádka fikce, ty vole. (04.01.2014)

Suverénně nejoblíbenější večerníček! I dneska se na to kdykoliv rád kouknu, především díky Trautenberkovi, kterému jsem tolikrát fandil, aby to konečně tomu sucharskýmu správňákovi Krakonošovi natřel a nikdy to nevyšlo. A řeči, které jsem nedávno četl v tisku o tom, jak je večerníček politicky zahleděný a zaměřený vůči sudetským Němcům, jsou naprosto ubohé... (22.03.2008)

Jak imperialista Trauntenberk pod jhem komouše Kuby těžký úděl měl... Být to bez Anče a Kuby, tak je to za plný počet. Ovšem tahle pekelná kádrová dvojka v tom figuruje a naprosto kazí dojem z papundeklu, sojky práskačky, hajného, Krakonoše, no a samozřejmě hlavně sympaťáka Trautenberka. Myslím, že bychom si spolu krásně rozuměli. (10.08.2004)