Ed Wood

Nepředstavitelné spojení Johnnyho Deppa a S.J. Parker se stalo skutečným(pro mne teprve v roce 2012)a přestože pod velením Burtona, tak to dopadlo všelijak. Možná, že byl Ed Wood opravdu nejhorším filmovým režisérem, ale ten můj nejoblíbenější jej vylíčil jako dobráka od kosti a přestože to není tak špatné, vůbec mi to nesedlo. S Burtonovým stylem to nemá moc společného, humor je na bodě mrazu a celé to působí lacině. Staré černobílé filmy až na výjimky nemusím a tak pravděpodobně v tom tkví ten (můj) problém Včetně toho, že pro mne "Ed Wood" představuje vleklou nudu v hlavní roli s Johhnym,který do toho nedal srdce. Na druhou stranu pěkná atmosféra filmu (taková správně béčková) a skvělí Martin Landau a Parker. Přesto.. Ed Wood je možná do roku 1994 pro někoho nejlepším Burtonovým filmem, ale celkově zatím tím nejhorším (pro mě určitě). (14.08.2012)

Burton v umělecké poloze poněkud nezvyklé, zbavený barev, zcela ponořený do vizí někoho jiného, než je on sám... opravdu jiného? Nelze přehlížet sympatii a empatii, s jakou se Tim noří do světa nejhoršího filmaře všech dob, s jakou nasává jeho obraznost a trasformuje je do svého brilantního a vybroušeného stylu. Jakoby se z woodovského chaosu stával ucelený filmový tvar, jemuž chybí všechen diletantismus "mistrových" patvarů, ale nechybí mu zvláštní nadšení a hluboké zaujetí. Sen, to je vše, oč Burtonovu Woodovi jde a právě tahle svéhlavost, odevzdání se vlastní vizi ať je jakkoli bizarní, představuje v tomto filmu největší Woodův vklad do Továrny na sny. Depp si excentrického blázna vychutnává, do zženštilých manýrů vnáší svůj vrozený exhibicionismus, do Woodova maniakálního zaujetí zase svou schopnost nabít postavu živelností a nadšením. Jednoznačně však stojí ve stínu Martina Landaua, jehož Lugosi je uhrančivý, charismatický, plný magie i lidské zranitelnosti. A právě vztah Wood-Lugosi nakonec vytváří linii, která přehluší všechny ostatní. Takový obraz duševního souznění nenalezneme v žádném další Burtonově filmu. Ač se Ed Wood trochu vymyká z mistrovy filmografie, rozhodně patří mezi jeho nejosobitější díla. (15.10.2007)

Film o filmu, to je profláklá záležitost, ale film o režisérovi, to už se jen tak nevidí a navíc, tohle není ledajaký film a není ani o ledajakém režisérovi, je přímo o tom nejhorším režisérovi všech dob... Edward D. Wood, Jr, král nejhorších a nejdebilnějších horrorů pod sluncem (resp. měsícem) a přesto od něj nemusíte znát ani jeden film, abyste si dokázali Burtonova Ed wooda vychutnat. Škola hrou je totiž hadra, tohle je biografie v tom nejzábavnějším stylu, ale vůbec se nejedná o nějaké zesměšňování. Burton naopak Ed Woodovi vzdává spíše jakousi poctu a obdiv k jeho nadšení a entusiasmu, který nezná hranic. Komické jsou tak situace kdy např. Ed Wood na každý nepovedený záběr řekne s úsměvem "perfect", nebo když na osočení, že natočil nejhorší film všech dob reaguje, že ten příští bude jistě lepší. Je to milé a odhadnout přesnou míru tohoto inteligentního humoru určitě nebylo jednoduché, Burton to však zvládl a nebyl jediný, kdo prokázal svůj talent. Depp byl kouzelný a spolu s Landauem předvedli mistrný výkon... Nevím, co vytknout, ale zase na 5* se mi to jaksi nelíbilo. 8/10 (19.08.2008)

Radost z filmařiny je u Eda Wooda cítit stejně jako z Tima Burtona. Odzbrojující pozitivizmus nad svým "talentem", roztomilý Depp, tichý a výstřední "muž vzadu" Murray a hlavně brilantní Martin Landau jako uhrančivý Bela Lugosi, pronásledovaný drogovými problémy. Po formální i obsahové stránce strhující záležitost, místy až mravenčí snaha o autentičnost, dokonalá práce s kamerou, osvětlením, skladatel Howard Shore navíc přesně ví, co jaká scéna potřebuje. 80%. (27.03.2007)

Zajíjmavý film. Tak předně, nemám rád Deppa. Ale musím uznat, že tahle role mu opravdu sedla. Nevím, nemám s čím srovnávat, poněvadž pravého Edwarda D.Wooda, Jr. neznám a neměl jsem čest s žádným jeho filmem (a ani možná radši nechci ;-)) Ano, člověka musí chytnout za srdíčko ten neuvěřitelný zápal našeho hlavního hrdiny, všude tam, kde nestačí s talentem, doplňuje svým nadšením. Musím říct, že to natáčení jeho filmů mě docela dostalo (a taky mě pobavilo, ikdyž to bylo vlastně docela smutné, absolutní amatérství; příkladem za všechny souboj Lugosiho s chobotnicí). Navíc Martin Landau podle mě výborně ztvárnil postavu zašlé hvězdy, která by ráda zažila comeback (nevím, jestli je to přímo na oskara, ale ocenění si to určitě zaslouží). Možná kdybych věděl o pravém Woodovi něco víc, hodnotil bych plným počtem. (17.03.2008)