kviczala

Pohádka, na kterou je potřeba velkého nadhledu. Nachlámala jsem se jak dlouho ne. Tohle se teda povedlo!

Velmi příjemný film!

Tenhle film je famózní tak stejně, jako moje nové boty, kterých se nemůžu nabažit! Zimmer mi zní v uších ještě teď a doufám, že dlouho bude. Zaujaly mě flashbacky do Clarkovi minulosti - emocionálně a vizuálně působivé návraty k trápení a vyrovnávání se samotného se sebou pomocí chápajícího otce byly slzotvorné. Pochopení se a sebeovládnutí na pozadí sněhu a třpytících se paprsků slunce spolu se Zimmerovou hudbou? Bože, běhá mi mráz po zádech!!!

Nudááááá!

Vizuálně a zvukově je to film dovedený do dokonalosti, ale nějak jsem se nemohla popasovat s detailním vysvětlováním zápletky (to opravdu nebylo potřeba). To je možná i důvod, proč chvílemi film opravdu trochu nudil... Ovšem film jako celek = nezapomenutelný zážitek!

Náhodou: s dobrou náladou, s pizzou a bez očekávání něčeho duchaplného jsem si sedla k tomuto filmu a bavila jsem se... Zase tak stupidní to nebylo... Někdy je potřeba se mrknout na něco naprosto střelenýho! Ve filmu je docela hodně dobrých nápadů!

Že je to jedno velké klišé, mi absolutně nevadí. Ono totiž není klišé jako klišé...

Za herecký výkon Václava Jiráčka dávám 4 hvězdy.

Nechápu tu většinovou negativní kritiku. Před herci smekám, užila jsem si nádherného hereckého koncertu. Hltala jsem film od začátku do konce a jen jsem si říkala: "Ano, takový život prostě je..." To dokonalé zachycení tragičnosti a ironičnosti života je fascinující. Stejně tak jako finální vědomí toho, že i když si myslíme, že dál nemůžeme, umíme najít nejskrytější rezervy sami v sobě i v těch okolo nás...

Pošli ovar! Skvělá hláška... :-) No, pěkné tedy celkově!