Gig

Já bych citoval přesně to, co zde píše Tosim. Není víc, co bych dodal. Pokračování cituje hlášky původního filmu místo toho, aby přišel s něčím novým. Těžko budu používat i v životě hlášky, které jsem sám vyslovil před dvaceti léty apd... Stejný problém jako u Sněženek. A navíc se tu objeví opět Gott a spol, kteří měli původně jen epizodní roli spointou a tím tu nemají co dělat.... Chjo...

Miluji dobové kriminálky. Přinášejí nejen neotřelé záplatky a le dýchají i svou dobou, svými postavičkami. Získaly si mě naší Dobrodružství kriminalisiky, kdy nebyly k dispozici otisky prstů apd a stejně se řešilo bezpráví. Sice hodně případů se řešívalo na skřipci, kdy doznání dal i ten nevinný..... Ale vraťme se k tomuto skvostu. Krásné prostředí, krásné kostýmy, nahuštěný děj. Člověk musí ostražitě sledovat a dávat si v každé minutě 1a 1 dohromady. Nicméně proto mě to baví, že to není jen kriminálka pro to, že to tam je vražda a konec a jen variacena vraždu. Navíc je to rize Francouzské a všude je to cítit. Robart jako by nápadně vypadl z oka Gerardu Berreymu ala Scaramouche z šedesátých let. Prostě nemůžu jinak....

Příběh mnohokrát zpracovaný o osudo Anny Boleynové, druhé manželky Jindřicha VIII. Tentokrát pohledem její sestry Mary. Kdo viděl výborný film s Richardem Burtonem v hlavní roli o tisíci nocích s Annou nebo vynikající tv firm z devadesátých let o Jindřichu VIII., kde roli Anny se zhostila Helen Carter, bude už asi zmlsán a bude na tento snímek koukat jako na 'variantu číslo N. Za povšimnutí stojí menší role dnešního Sherlocka nebo Eddieho Redmayna.

Víte proč na Slunce, seno se dá dívat po létech? Není v něm politika, je to o obzčejných lidech a všechny fórky jsou přirozené a nevyzní křečovitě jako a teď pozor, příjde vtip. Nevím, jestli za pár let se někdo podává na Babovřesky a bude se smát chlapovi imitujícího Miloše Zemana. Za pár let už málo kdo bude vědět, že takhle někdo mohl vypadat. To je vše... Je mi líto, že Triškovi stačí taková troška k natočení filmu. Když vím, že v Troškovi je nebo snad byl ukryt takový potenciál - poetika, vtip, kostými, lidovost... Kde to všechno je dnes? Opravdu to co dnes točí vykresluje mentalitu vetšiny lidí? Podle toho, kolik lidem stačí jednoduchost, trapnost a hlavně, že tam vystupuje někdio známý, asi ano. Ale já se s tím nesmířím, protože vím, že je spousta vnímavých, kterým nestačí, co serrvírují některé komerční televize. Podle ,ně to není chyba jen Trošky. Je plno lidí bohužel omezenějších, kterým stačí takové filmy. Tak proč by se Troška trošku namáhal, že?

Upřímně: už jsem byl přejezen všech různých kriminálek ala Maiami, New Your, Anděl a já nevím co... Některé byly dobré, některé děsné. Už mě přestali zajímat seriály tohoto druhu, kdy vidíme milióny vražd v nekonečných seriálech, které řeší jeden tým. Tím, že už je tento trh tímto druhem seriálu prřesycen, tak už vidíme různé variace na smrt, různé kombinace a je to vše na "jedno kopyto". A navíc, tím, že vidíme obecně velké množství mrtvých, a ještě většinou v jednom městě, tak si říkám, to už musí být to město vypleněné, ne? A tu, v tomto rozpoložení, jsem přepl a koukám na tento skvost. Tím, že se jedná o skutečné případy, skutečné lidí, že to prostě psal sám život, navíc skvěle zahrané, tak mě to prostě dostalo. V některých momentech jde mráz po těle. Navíc člověk cítí vypjatost nálady na pracovišti, nervy, stres spojený i s jemným humorem. Prostě život. Seriáo může mít své mouchy. Ale pro mě zatím bomba. Novodobý Pitaval z malého města. Ale jiná doba, jiná mentalita, jiní lidé. Výtečný kriminální seriál. Apropos, zdá se mi to nebo ne, ale ta hudba, znělka mi připomína Sherlocka.

Ke všem komentářum doplním: škoda, že nedošlo k natočení trilogie Old Surehanda. Mohlo to být dost zajímavé. Nebo měl Old Surehand skončit tímto filmem a neměl vzniknout Petrolejový princ. Nebo měl být Petrolejář natočen Vohrerem, nebo měl být natočen s Old Shatterhandem. Na můj vkus už to bylo trošku víc komediální. Možná to je i tím dabingem. Nevím... Prostě a jistě Old Surehanda měl mluvit Munzar a Wabbla vynikající Vladimír Hrubý. A k tomu to, že jednou starému šmaťovi říkají Wejble, jednou Wable a do třetice Woble.... Co to jako je... :) Takže pro mě nej filmová Surehandovka zůstanou Mezi supy. A vyčítat tomu filmu, že tam nemá moc prostoru Vinnetou? Je to o Old Surehandu a ne Vinnetouovi. Ale i v životě Od Surehanda se mihl Vinnetou, tak se objevil i tady. Apropos v Pokladu taky Vinnetou neměl tolik prostoru a tolik nemluvil a jaký je to film. Takže to bych vůbec tomuhle filmu nevytýkal. Howgh!

Opět film hrozně sráží příšerný dabing. Opět několik rolí zase dabuje jeden hlas apd... Když už si člověk zvykl na Old Wabla s hlasem Dalimila Klapky (Vynikající Vladimír Hrubý už bohužel ho namluvit nestihl), tak nám tu podložili Marcela Vašinku, který má úplně jinou osobnost. Achjoooo. Jinak souhlasím, že film trošku připomíná Old Surehanda, navíc opět Terence Hill, který mi tu neseděl. Taky až moc prostoru tu dali tomu kantorovi.... Pro všechny tyhle filmy nadabované po roce devadesát doporučuju originál.

Krasobruslení je specifický sport. Pro někoho to je umění a ne sport, pro někoho nádherný sportovní zážitek. Já ho miluju a miluju i tento snímek. Má vše co má mít romantický film. Má vtip, žár, někdy až ledový, navíc meyi hlavními hrdiny to jiskří. Má to hold vše, co má mít. Ovšem nedívejte se už na pokračování, tedy dá-li se vůbec ty následné filmy za pokračování pokládat. Jrediné, co mají společné, tak to je název a led s skrasobruslením.

Upřimně bych dal 3,5*. Ale půlhvězdy tu nejsou.... Co říct. Má to punc Francie a rytířksko-historických románů s hrdiny bez bázně a hany. Má to dobré obsazení, skvělého krále a jeho bratra Filipa. Jde jinou cestou než původní román Alexandra Dumase. Máme tu skvělého zlodějíčka v podání Jeana Rocheforta. Až na to, že Jean Marais tu až moc přehrává a dělá si ze sebe srandu. Je až moc gaskoňský a famfarónský coby stárnoucí D'Artagnan. Takže pro mě zatím zůstává nejlepší verze ta britská, televizní s Richardem Chamberlainem, které chybí zase ta francouzská romantika a zbývající tři mušketýři. Což chybí i tu.

Takové komorní provedení Tří mušketýrů. Nicméně mě překvapilo, co vše se do toho filmu vešlo. Objevují se tu postavy, které v knize jsou, ale v žádných z filmovaných verzí jsem neviděl: př. Hrabě de Winter. Docela i věrně se tento snímek drží předlohy. Navíc málokdo by poznal v úloze mladého Gaskoňce pozdější francouzskou hvězdu Jean-Paul Bekmonda. S knírkem mladík.... no ne, je to on? :) Jen ta Mylady de Winter mi moc neseděla.