hroubek

S režisérem Waititim je to složité. Umí vytvořit skoro geniální dílo, ale pak umí udělat z boha hromu úplného idiota. Waititi si prostě dělá to, co ho baví a moc nebere ohledy na diváky. Na Jede gól jsem se po přečtení zápletky docela těšil. Pak přišly trailery a první recenze a moje nadšení opadlo. I tak jsem filmu zkusil dát šanci, a on mi to moc hezky oplatil. Waititi natočil sympatickou feel good komedii, která nemá žádné ambice, a chce jen zlepšit náladu. A kupodivu to funguje dost dobře. Hodně pomohlo, že jsem měl nízké očekávání, přistoupil jsem na pravidla filmu a chtěl jsem se bavit. Michael Fassbender předvedl dobrý výkon a líbil se mi, jakým způsobem to hrál. Oscar Kightley je super a dodává filmu pozitivní energii. Kaimana předvedla moc hezký výkon a svým způsobem je srdcem filmu. Film má hezkou atmosféru, vtipné momenty a i pár dojemných scén. Nejedná se o film, který je nějak významný, ale když ho uvidíte, tak vám to neublíží. Jeden gól je sympatická odpočinková komedie.

Povedený a zábavný animovaný film. Viděl jsem to kdysi jako malej, a teď jsem si zopakoval a celkem dobře jsem se bavil. Má to fajn tempo, dobré hlášky a gagy, ale malinko to ztrácí na příběhu, který je jednodušší. Není to vůbec špatné, ale osobně jsem viděl lepší a zábavnější disneovky.

Když, jsem to viděl cca před dvaceti lety, tak jsem z toho byl nadšený. Hodně mi to sedlo. Teď jsem si dal po letech opáčko, a už to nebylo, tak povedené jako poprvé. Režisér Peyton Reed si zaslouží velkou pochvalu, jelikož jeho film má působivou energii a moc příjemnou retro atmosféru. Reed krásně vzdává poctu starším filmům, hraje si s hudbou, stylizací, s nápaditým střihem. Moc se mi líbilo jakou má film vizuální paletu, kostýmy a jak všechno krásně vypadá. A pak je tu ještě Ewan McGregor, který se utrhl ze řetězu a užívá si každou scénu, a hraje si trochu na James Bonda. Renée Zellweger hraje velmi dobře, a hodně mi v této roli sedlo, tedy do okamžiku, než přijde ten nejdůležitější zvrat, tam mě film lehce ztratil. Sarah Paulson je skvělá a je radost na ní koukat. Největší problém filmu je ve scénáři, který první půlku šlape skvěle, ale jakmile se odhalí hlavní zvrat, tak se film začne rozpadat a je tam cítit jistá křeč. Kašlu na lásku je stylová a zábavná komedie, která má, co říci i po letech.

Režisér Denis Villeneuve překonává sám sebe a přináším nám podívanou, která je filmařsky dokonalá a skvěle se na ní kouká. Villeneuve je jako režisér velmi sebevědomí a nebojí se zkoušet nové věci, a sám sebe jako režiséra posouvat ještě dál. Je opravdu radost sledovat talentovaného režiséra, který má přesnou vizi, ví co chce říci a ví jakým způsobem to chce říci, a ke všemu umí pracovat s postavami a daným světem. Villeneuve odvedl výbornou práci a já si užil desítky scén, jenž jsou perfektně natočené a mají v sobě všechno. Ať už jde o "obyčejné" dialogové scény, nebo epické momenty - je jich tady hodně a jsou fakt skvěle natočené. Každá scéna je skvěle zrežírovaná a je vidět, že si s ní tvůrci dali hodně práce a času. Režisér si pohlídal technickou stránku, herecké výkony a parádně zapojil do příběhu nové postavy. Jediný menší nedostatek vidím ve scénáři, ale k tomu se rozepíšu později.  Už první část se mohla pyšnit kvalitním hereckým obsazením, které předvedlo famózní herecké výkony. A totéž se povedlo i v druhé části. Každý z herců zde má moment, kdy si ukradne scénu pro sebe, a ukáže, že proč dostal od režiséra důvěru. Timothée Chalamet předvádí perfektní výkon a je v této roli naprosto přesvědčivý. Chalamet má spoustu prostoru, aby nám ukázal své špičkové herectví a využije ho na maximum, hlavně v poslední třetině. Zendaya má mnohem více prostoru, než v minulém díle a je srdcem celého filmu. Opravdu se mi moc líbil její herecký projev, protože Zendaya to nejdůležitější odehraje jen svými výrazy ve tváři, které řeknou vše a my k tomu nepotřebujeme žádné dialogy. Javier Bardem si svou roli užívá a vnáší do filmu trochu humoru, ale nikdy to není na sílu a vždy to pomáhá dané scéně. Rebecca Ferguson předvádí opět velmi hezký výkon, a i na menším prostoru je parádní. Josh Brolin je moc dobrý a já si užil každou scénu sním. Popravdě jsem trochu zklamaný, že více prostoru nemá Dave Bautista a Stellan Skarsgård, přesto si oba umí ukradnou nějaký moment pro sebe. Velkou pochvalu si za svůj herecký výkon zaslouží Austin Butler, který má fantastický nástup na scénu, a svou postavu si neskutečně užívá. Butler je v této roli parádní a každá scéna s ním stojí za to, protože Butler do toho dává všechno a baví ho hrát naprostého psychopata. Florence Pugh si mě hned získala, a znovu dokazuje, jak moc je to dobrá herečka. Osobně mi udělalo radost, že jsem mohl na velkém plátně vidět hereckou legendu Christophera Walkena. Film po technické stránce vypadá a zní fantasticky. Villeneuve si pohlídal každý aspekt filmu a všechny peníze z rozpočtu jsou na filmu vidět. Kostýmy jsou nádherné, lokality jsou propracované a plné detailů. Kamera od Greiga Frasera vytváří jeden nádherný obraz za druhým. A je opravdu jedno jestli jde o dialogové momenty, epické bitvy, nebo souboje muže proti muži. Ty scény jsou fantasticky natočené. K tomu tady máme burácející soundtrack od Hanse Zimmera, ze kterého budete mít husí kůži a v některých momentech nebudete skoro dýchat. Pochvalu si zaslouží střih, jenž dělá opravdu hodně a samozřejmě zvuk, který je bezchybný. Po technické stránce jde o výbornou práci. Přál bych si napsat, že Duna: část druhá je bezchybné dílo, ale bohužel není. Největší problém vidím ve scénáři a v příběhu. Film i přes svou štědrou délku působí velmi uspěchaně a je na něm znát, že by potřeboval být delší. Klidně i o půl hodinu, aby některé linky a vývoj postav do sebe lépe zapadly. Chtělo by to více scén, kde by vedlejší postavy dostali více prostoru. Určitě bych se nezlobil, kdyby se šlo u některých postav více do hloubky a lépe se s nimi pracovalo. Ale na druhou stranu chápu proč se Villeneuve a Jon Spaihts rozhodli jít tímhle směrem a některé věci zbytečně nekomplikovat. Duna: část druhá je epický velkofilm, jenž je krásným filmařským zážitkem, který korunuje několik úžasných momentů, co si budete chtít pouštět znovu a znovu. Je to film, co má hluboké myšlenky, ale zároveň umí být divácky vstřícný a vděčný. Pokud chcete vidět opravdový velkofilm, tak vás Duna: část druhá nezklame.

Dost jsem se těšil, a nakonec to pro mě bylo velké zklamání. Nějak mi film nesedl, a popravdě mě to hodně mrzí, protože vím, že jsem viděl kvalitně natočený film, jenž má spoustu filmařských kvalit a hodnot. Režisér Jonathan Glazer vypraví svůj film způsobem, který je zajímavý, jiný, a staví na obyčejnosti, rutinně a stereotypu běžného života jedné rodiny. Jediný rozdíl je to, že hlavní hrdina vede koncentrační tábor. A zrovna v tomto bodě jsem doufal, že se Glazer malinko odváže a ukáže nám pracovní život pana Hösse, jak to všechno probíhá z jeho pohledu, jak dokáže nenuceně fungovat atd. A tohle jsem dostal, tak napůl. Velká část příběhu se točí okolo paní Hössové, která se stará o teplo domova a užívá si krásný domov a zahradu. Všechny věci, na které jsem po přečtení zápletky těšil, jsou zde naznačené jen v náznacích, a divák si je musí domýšlet. Samozřejmě jsou tu silné náznaky pomocí zvuků, hlasů nebo záběrů z dálky, které nám velmi rázně připomenou, na jakém místě se film odehrává. Bohužel pro mě to bylo málo, a chtěl jsem trochu něco jiného. Po herecké stránce je to super, a oba hlavní herci odvedli parádní herecké výkony. Technická stránka je taky působivá a Glazer si vyhrál se zvukem a kamerou. Zóna zájmu je zajímavý film a určitě je dobré ho vidět, ale osobně doporučuji snížit očekávání a čekat trochu jinou podívanou.

Hodně povedená romantická komedie, která funguje, není tupá a má sympatickou hlavní dvojici. Režisér Will Gluck znovu dokazuje, že má tento žánr v malíku, a umí natočit dobrý a zábavný film, jenž dokáže vykouzlit úsměv na tváři, rozesmát a i dojmout. Gluck parádně pracuje s žánrem, s velkou lehkostí nám servíruje romantické scény, vtipné okamžiky a hezky odkazuje na Shakespeara a jeho hru Mnoho povyku pro nic. Film je opravdu příjemnou oddechovkou, která moc dobře šlape a Gluck je zde výborný realizátor. Velkou oporu má Gluck v hlavní herecké dvojici, jenž má správnou chemii a zábavnost. Sydney Sweeney má tady opravdu vděčnou roli a já si užil to jakým způsobem hraje a dělá blbosti s Powellem. Glen Powell si svou roli naprosto užívá a já si to užíval s ním, protože je to sranda a Powell do toho jde na plno. Sweeney a Powell máji krásnou hereckou chemii a táhnou celý film, a je vidět, že je to bavilo a při natáčení si sedli. Nejde sice o žádné veledílo, co by přepisovalo žebříček nej romantických komedií, ale jde o poctivou komedii, co moc dobře funguje, a já se popravdě těším až to někdy uvidím znovu. S tebou nikdy je dobrá a povedená romantická komedie.

S01 + S02 - Tohle mi popravdě dost chybělo. Bosch se pro mě stal velmi kvalitním seriál, který jsem si moc užil a všech sedm řad považuji za velmi, ale opravdu velmi kvalitní detektivní seriál, jenž šlape moc dobře. Jako většina z nás jsem se trochu bál, jak bude vypadat pokračování. O to více mě těší, že mohu napsat, že se Bosch: Odkaz povedl a je to dobrá a napínavá podívaná. Je malinko znát, že se příběh soustředí na tři linky, takže někdy je tempo pomalejší a rozvolněnější. Některé případy nejsou, tak záživné jak jsem čekal, ale tím neříkám, že nechybí infarktové momenty, scény nebo rovnou celé díly, kdy napjatě čekáte, co bude dál. Titulní trojice Titus Welliver - Mimi Rogers - Madison Lintz to táhne krásně nahoru, a skvěle je doplňuje ultimátní sympaťák Stephen A. Chang. Samozřejmě se dostaví i někdo z původního seriálu, a každá tahle scéna je výborná a mé fanouškovské srdíčko je z ní nadšené. Bosch: Odkaz po dvou řadách krásně funguje a já se těším na další. 8/10

AU!!! Tak tohle hodně bolelo. Fakt mě mrzí, že to musím napsat, ale tvůrci čtvrtou řadu True Detective nezvládli, a přitom měli v ruce samé esa. Hodně jsem se těšil, užíval jsem si každý trailer, a když jsem viděl první díl, tak jsem slintal blahem - 9/10. První díl se mi moc líbil a já byl z něho opravdu moc nadšený. Sedlo mi všechno. Atmosféra, vizuální stránka, hudba, intro, práce s napětím, budovaní vztahů mezi postavy, všichni herci byli skvělý. Prostě jsem byl nadšený a projektu jsem věřil. Pak přišli další díly a mé nadšení začalo lehce klesat, ale pořád jsem se moc dobře bavil, a byl jsem natěšený, co si pro mě tvůrci připravili. Jenže někde v půlce se to zlomí. Atmosféra je pořád povedená, vizuálně to vypadá stále luxusně, herecky je to moc dobře odehrané, ale po příběhové stránce se to začne rozpadat. Dialogy jsou divné, postavy se chovají jako po lobotomii, objevují se tady zvraty, které jsou prostě extrémně hloupé a divné. Na jedné straně tu máte zajímavé věci, o kterých se dá moc hezky přemýšlet, a na té druhé tu máte tuny blbostí, logických lapsů a momentů, u kterých si říkáte, jak tohle sakra mohlo projít. To tam nebyl nikdo soudný, kdo by jim řekl, že je to blbost a nedává to smysl. Poslední kapkou pro mě v tomto případě bylo samotné finále, o kterém nevím co si mám myslet. Protože jestli toto myslí tvůrci vážně, tak je někde chyba. Nechci tvrdit, že je v seriálu všechno špatně, protože není. Na druhou stranu ho fakt nechci obhajovat potom, jak moc velký kvalitativní sešup to pro mě byl od prvního k poslednímu dílu. Z mého pohledu velké zklamání. Radši si znovu dejte fenomenální první řadu.

Hezká satira, která funguje ve více rovinách. Osobně mi hodně sedlo, to jakým způsobem film pracuje s pokrytectvím, hloupostí společnosti, sebeúctou, upřímností, a snahou dělat opravdové umění. Film krásně ukazuje, jak moc jsou některé věci banální, a kolikrát vidíme jen to, co chceme vidět. Režisér Cord Jefferson natočil film, který má přesah a svým způsobem i nějakou hloubku. Jefferson moc hezky natočil dialogové výměny, některé momenty dohnal do extrémů, a třeba rozbor kvalit pomocí flašek Johnnieho Walkera je velmi povedený. Jeffrey Wright má velmi vděčnou roli a zahrál to na pána. Wright si krade každou scénu pro sebe a já jsem mu moc dobře rozuměl, co ho v životě, tak moc štve. Sterling K. Brown má menší roli, ale strhává na sebe pozornost v každé scéně a je moc dobrý v této roli. Trochu mě mrzí, že ve filmu není té satiry více. Určitě film mohl být vtipnější, zábavnější a některé momenty vyhnat více do extrémů. Reálně film není, tak zábavný, jak by mohl být, a má spoustu dramatických momentů. American Fiction je zábavný film s přesahem, který mi sedl, ale po té chvále ze zahraničí jsem čekal trochu více.

Povedená minisérie, která nebude pro každého a její sledování není moc příjemné. Knihu neznám, film Davida Cronenberga jsem neviděl, a možná právě proto jsem si seriál užil mnohem více. Samotný seriál je velmi povedený, ale taky hodně náročný. Nejedná se o žádnou odpočinkovou podívanou a uvidíte spoustu scén, u kterých budete přemýšlet, jaký mají význam, a co nám říkají. Tvůrci seriálu odvedli luxusní práci. Seriál po technické stránce vypadá fantasticky. Kamera, střih, hudba, písničkový soundtrack, zvuk, rekvizity, výprava a pak všechny scény ve kterých se rodí. Prostě to vypadá skvěle a uvěřitelně. A skvěle vypadá i jídlo, které neustále hlavní hrdinky jí. Hodně mě překvapilo jak tvůrci přistupovali k některým scénám, protože takhle detailní scény jsem nečekal a hlavně jsem na ně nebyl připravený. I když seriál vypadá fantasticky, tak bez Rachel Weisz by to bylo jen pozlátko. Weisz předvádí vynikající výkon a z její strany je to herecký koncert. Weisz výborně střídá polohy a je prostě skvělá v každé scéně, a to ať už je suverénní nebo na pokraji sil. Sledovat jak hraje je moc hezký filmařský zážitek. I zbytek obsazení hraje moc dobře, ale na výkon Weisz se nechytají, i přestože mají taky luxusně napsané scény a dialogy. Osobně jsem si dost užíval to, že si se mnou tvůrci hrají, vysmívají se určitým věcem a pak umí být neskutečně emocionálně silný ohledně něčeho jiného. Seriál má trochu problém s tempem, gradací a taky tím, že pár věcí je trochu WTF, ale tyhle momenty do seriálu dost patří. Smrtící podoba mi hodně sedla a seriál budu doporučovat dál, i přestože není pro každého.