Tsuki

Stále lepší a lepší. Už třetí díl odstranil neduhy předchozích dvou dílů, ale první část Rozbřesku to jako čtvrtý film v pořadí dotáhla ještě dál. Odpůrci upírů a zamilovaných příběhů sice stále můžou mít nějaké výhrady, ale já si stojím za tím, že tohle bylo vážně povedené. Klišovitost se navíc skoro úplně vytratila (prosím, nepleťte si klišovité scény a normální zamilované scény, které zkrátka nemůžou být vypušťěny z filmu, který je žánrem řazen mezi romantiku) a zároveň jsem se bavila povedenými vtipnými hláškami (tady už vážně není ani stopy po těch trapnostech druhého dílu New Moon, kdy se lidé smáli tam, kde to nebylo zamýšleno) - zde šlo o předem promyšlené vtipné hlášky ve scénáři (viz například proslovy na svatbě). Na konci se navíc z Rozbřesku stává skutečené drama, nebo by se skoro dalo říct "thriller". Kristen Stewart byla namaskována vážně dobře, i když v takovém případě byla samozřejmě třeba i počítačová úprava... Nezbývá mi než se těšit na poslední díl. ~(4,3★)~

Tokugawský samuraj přicestuje do současnosti a stane se "sengjó šufu"? Tak to promiňte, ale "HI HI HI!" :D Jak už napsala Natascha, je to trochu bizarní a určitě působí divně, jak rychle si na to všechno zvykne, začne uklízet, péct dortíky a používat mobil. Ale co - jeho zažité chování se nezmění, a tak dochází k úsměvným i poučným momentům, kde můžeme vidět kontrast předmoderního a současného Japonska. Jedná se o neskutečně milý a úsměvný snímek, během kterého jsem se sem tam nemohla ubránit chichotání a na konci jsem se už tak usmívala, že mi z toho "veselí" začaly téct slzy (ne, vážně nepřeháním). A to je opravdu úžasné, vzhledem k tomu, že jsem před zhlédnutím měla náladu pod psa. S hodnocením neváhám. PS: Banzai japonskému purinu! Je mnohem lepší než náš český pudink. PPS: Nishikido Ryō je sympaťák. ~(4,7★)~

Podmanivá hudba, "sexy" atmosféra, rozpor mezi láskou a byznysem... Byla to hodně zajímavá záležitost - zase trochu něco jiného, než co běžně znám z jiných japonských doramat. Což je taky dobře, protože vidíme, že japonská doramata dokážou být poměrně dost různorodá. Kimura Takuya je mi sice značně nesympatický už od té doby, co jsem ho náhodou viděla v japonské televizi v jednom díle Mr. Brain, ale abych mu nekřivdila, v roli "cool" arogantního majitele velké společnosti s nábytkem byl hodně dobrý. Stejně tak potěšili Matsuda Shota a Abe Tsuyoshi, které někteří z nás znají už od dob Hana Yori Dango. A Abeho zde dokonce můžeme vidět v roli Číňana, takže ho celou dobu uslyšíme mluvit v jeho rodném jazyce. "Cenu sympatie" za mě získává Shinohara Ryōko, která mě v tomto seriálu vždycky dostala svým "užvaněným" stylem řeči :) Celé dorama a proměnu vztahů postav jsem si zkrátka užila. ~(4,2★)~

3-4 hvězdy. Bavila jsem se, to ano, ale beru to jako spíše jednorázovou zábavu, na kterou asi nebudu nijak zvlášť vzpomínat, protože příběhem to zkrátka je takové. Proto spíše sklouzávám ke třem hvězdám, než abych dávala čtyři. Počáteční zhruba tři díly navíc nezaujaly tolik, jak bych očekávala. Některá japonská doramata umí diváka zaujmout hned od prvního dílu, jiná naopak ne - a to je právě ten případ. Trvá nějakou chvíli, než si na množství postav zvykneme a oblíbíme si je. Nejdřív to moc nefunguje a některé scény jako by působily až moc uměle, čímž však nemyslím trhlost celého příběhu, který by se nemohl stát (na to jsme u některých japonských doramat docela zvyklí). Nedokážu to popsat, ale snad se na tom podílí i režie. Teprve u nějakého čtvrtého dílu jsem byla schopná se do toho trochu vžít a oblíbit si postavy, které jsou každá jiná, se svou vlastní povahou. A to je na tom to zábavné (Líbil se obzvlášť "okama model", kterého hrál Yamamoto Yusuke :)). Přidejme k tomu tak trochu pohádkový a šílený hrad a Horikitu Maki jako bezdomovce a ve výsledku je to nakonec příjemná zábava s milým humorem. U toho to však zůstává. ~(3,4★)~

Pomalu plynoucí film, který působí uklidňujícím dojmem (s chvilkovými komickými prvky :)). Skutečný příběh nečekejte, jedná se spíš o propojení osudů několika lidí. Název Zenzen daijoubu (dá se přeložit jako "Úplně v pohodě") se na to naprosto hodí. ~(3,4★)~ Btw chtěla bych kazetu se zvukem deště :)

Film natočený podle autobiografického románu Belgičanky Amélie Nothomb (knihu jsem nečetla, ale určitě by to bylo zajímavé počtení :)). Myslím, že film skvěle znázorňuje rozdíly mezi japonským a západním myšlením. V japonské firmě jsem sice nikdy nepracovala, ale jak tak Japonce znám, jejich chování vůči cizincům je zde znázorněno celkem přesně. Problém byl pro mě pouze ten, že film je brán spíše jako komedie, což samo o sobě není špatné, ale kvůli prvku komediálnosti se mi sem tam zdál kontrast mezi japonským a západním chováním trochu přehnaný, což následně může náš dojem z rozdílu v myšlení dvou kultur trochu překroutit. Takže i když některé konkrétní situace jsou znázorněny velmi dobře (pohled na pláč/přátelství/užívání japonštiny cizincem atd.), možná je to přece jen lepší brát s menší rezervou. Ohledně hodnocení jsem pak trochu nerozhodná. Na druhou stranu jsem se s filmem a hlavní hrdinkou docela ztotožnila (její "vylítávání" z okna nad vrcholky výškových budov v Tokiu jsem naprosto chápala :))~(4,3★)~

Viděny dvě série. Sice jsem trochu váhala, ale nakonec to vidím na slabších pět hvězd. Pilot byl docela slabý, až trapný, a prvních několik dílů na tom nebylo o moc lépe, což je trochu škoda, protože takhle to může odradit i někoho, komu by se ve výsledku seriál docela líbil. Postupně to totiž začne být mnohem lepší, zajímavější, víc se seznámíme s postavami a nevidíme je už tak černobíle... a samozřejmě mnohem napínavější, místy i brutální (jde přece o krvavý upíří svět, ne nějakou pohádku). To vše si mě kolem desátého dílu první série skutečně získalo a v určitém smyslu je to mnohem lepší než Twilight (který je místy určitě klišovitější). Má to spád, a tak to dokáže zaujmout. Později jsem se skutečně těšila na každý další díl a hodně mě to bavilo, což je přesně ten důvod, proč jsem se nakonec přiklonila k tak vysokému hodnocení. Samozřejmě se najde hodně lidí, pro které samotné slovo "upír" znamená "odpad" a "holčičí nesmysl", ale často mám pocit, že takoví lidé to už říkají jen ze setrvačnosti. Vampire Diaries má skvělou formu a spletitý příběh, což by možná někteří lidé zjistili, kdyby dali seriálu šanci. Říkat, že seriál jen těží z Twilightu a není vůbec originální, také není úplně na místě... Samotný seriál je sice nový a vznikl později než Twilight, takže určité (hlavně vizuální) spojitosti můžeme vidět, avšak jen málokdo ví, že předloha (kniha Upíří deníky (Vampire Diaries)) vznikla dlouhá léta před tím, než Stephenie Meyer napsala Stmívání (Twilight), tudíž nemůžeme říct, že Vampire Diaries je pouhou kopií, která se veze na upírském fenoménu. Toť ode mě vše. Za hodnocení se rozhodně nestydím a ráda se podívám na třetí sérii. 3. SÉRIE: Ani po zhlédnutí další série hodnocení nesnižuju. Obvyklá dávka napětí a romance, navíc s překvapivým koncem. Co víc si přát. 4. SÉRIE: Proměny postav jsou sice čím dál víc do očí bijící (kdo je v jednu chvíli něčí úhlavní nepřítel, je hned o pár dílů dál přítel či dokonce milenec...), ale hlavní je to, že se pořád dokážu skvěle bavit. Velké množství zvratů je sice na jednu sranu maximálně přehnané, na druhou stranu ale zaručuje to, že se člověk zkrátka a jednoduše nemůže nudit. Mimochodem, možná se mi to jen zdá, ale Nina Dobrev je stále lepší herečka (oproti ní ať se jde taková Kristen Stewart v Twilightu klidně zahrabat - a to musím říct, že jinak mám Twilight jako film ráda, jen ten herecký výkon Kristen je trochu pochybný). 5. SÉRIE: Tak u páté série už musím říct, že je tenhle seriál zralý na ukončení, protože takhle to prostě nemůže jít dál donekonečna. Touhle sérií už to klidně mohlo skončit. Došlo to do fáze, kdy už je to natolik překombinované a tolik postav nějakým způsobem oživne, i když už měli být mrtví, že to vlastně přestává místy dávat smysl. Svým způsobem jsem se stále ještě bavila, ale zdá se mi, že už je to přehnaně nastavovaná kaše. Hodnocení nyní o trošku snižuji. 6. SÉRIE: Zatím poslední šestá série mě naopak více než překvapila. Seriál tady tak trošku vrcholí a je jenom škoda, že to tvůrci přesně v tomhle bodě neutli. V téhle fázi mě to ale o to víc navnadilo sledovat celý seriál i nadále, protože právě tato šestá série má spoustu skvělých dílů a báječných scén. Moc se mi například líbily díly, kde (spoiler) umírá máma od Caroline. Místy tam byly opravdu silné a dojemné scény. Čímž se dostávám k tomu, že v této sérii jsem si poprvé uvědomila, že Candice Accola je vlastně hodně dobrá herečka (a nejen to - dokonce se nám zde poprvé ukáže i jako výborná zpěvačka). Zkrátka si cením toho, že se v celém seriálu udržela až do teď. Zatímco některé postavy (např. Enzo) či epizody můžou působit téměř zbytečně, objevilo se tu naproti tomu mnoho epizod a událostí, které to více než vyvažují. Mé obrovské nadšení si například získala nová postava Kai (Chris Wood), která mi přijde jako ten nejlepší zloduch a zároveň psychopat v celém seriálu. Jeho postava navíc pozdějším prokázáním, že dokáže být aspoň trochu lidská, získala víc na hloubce. Je jen škoda, že v další sérii ho už nejspíš neuvidíme, pokud ho někdo opět nějak zázračně nevzkřísí... No, jak už jsem psala u předchozí série, je to možná až zbytečně několikrát překombinované, ale nemůžu popřít, že teď jsem si to vážně moc užila. 7. SÉRIE: Mám pocit, že i přestože Nina Dobrev dala tomuto seriálu vale, což by se mohlo zdát jako obří mínus vzhledem k tomu, že do teď byla hlavní postavou, ve skutečnosti to tak není. Seriál chytnul po jejím odchodu druhý dech a musím říct, že čím dál víc si uvědomuju, že i když děj je mnohokrát překombinovaný, stále má mnoho, čím dokáže zaujmout. Především stojí na dobrém kolektivu herců. Ian Somerhalder i Paul Wesley se za ta léta prokázali být hodně zdatnými herci a Candice Accola doslova září svým talentem. Takže se dokonale obejdou i bez Niny a pořád je na co koukat. Dokážu to o to víc ocenit, když srovnám například s Pretty Little Liars, kde jsem se poměrně nudila už u třetí série a u čtvrté jsem sledování prozatím vzdala, jelikož to herecky stojí za starou belu a dějově je to šíleně nastavovaná nuda. Naopak TVD má stále čím si získat diváky a dokonce překvapit. 8. SÉRIE: Tak a je tu velké finále. Musím říct, že přestože mi v průběhů serií několikrát vadilo, jak je děj nastavovaný stále novými zvraty a zloduchy, které přebíjejí ty předchozí, poslední zhruba tři série podle mého skutečné stály za to (na to, že v páté seriál tak nějak stagnoval). Tahle finální série byla opravdu "epickým" završením, jak tvůrci zamýšleli. Postavy i jejich herci si v průběhů sérií prošly velkým vývojem a jsem vlastně ráda, co z toho ve výsledku vzniklo. Úplný konec jsem navíc nebyla schopná předvídat, což je dobře - svým způsobem se to hezky propojilo a byli jsme schopni se rozloučit s velkou spoustou postav, které jsme v průběhu poznali. Musím říct, že poslední díl mě dokonce rozplakal. A to jsem ještě nezmínila všechny ty plusové třešničky na dortu, jako byl chvilkový návrat mého oblíbeného záporáka Kaie (Chris Wood). Skoro jsem nadskočila radostí, když se tam najednou objevil. Celkově po těch letech sledování musím říct, že tohle je zaručené jeden z mála amerických seriálů, na který mi navždy zůstane příjemná nostalgická vzpomínka. ~(4,3★)~

Mezi 3 a 4 hvězdičkami. Tento film sice postrádá silný příběh a v podstatě je dějově téměř o ničem, avšak dá se říct, že má svou "duši". Moc se mi líbila atmosféra celého filmu. Působila bezstarostným dojmem s nádechem klasické japonské šílenosti (zde je to však skutečně v mezích, snad až na fantasticky působící konec). Po zhlédnutí jsem byla v příjemném rozpoložení, takže podle toho dopadlo mé hodnocení. ~(3,6★)~

Jsem ráda, že se aspoň sem tam objeví film, který se mi nejen líbí, ale určitým způsobem vezme za srdce. Tohle byla nádhera. Moc pěkný příběh. Mangu jsem nečetla, anime jsem také neviděla, ale minimálně tu mangu bych si někdy ráda přečetla :) Nebyl to však pouze příběh, který se mi líbil, ale hodně důležité pro mě bylo i herecké složení. Z Miury Harumy srdce poskočí, kdykoliv ho člověk vidí - nejenže je to fešák, ale v rámci mladých herců taky jeden, kdo umí docela dobře hrát. Tabe Mikako jsem nikdy dřív v ničem neviděla, ale hned jsem si ji zamilovala a ráda se podívám i na nějaký jiný film, ve kterém hrála. Její roztomilý vzhled a nevinný pohled se na roli Sawako dokonale hodil. A v neposlední řadě mě potěšilo, že se v roli kamarádky Sawako objevila i Renbutsu Misako - z jejího výkonu ve dříve viděném Tenkôsei - Sayonara Anata jsem byla doslova paf a moc jsem se těšila, až ji opět uvidím v něčem dalším, což se splnilo pomocí tohoto filmu. Japonská romatika dokáže být někdy vážně nádherná. ~(4,8★)~

V zásadě se mi film líbil. Problém byl jen v tom, že pokud člověk předtím viděl původnější anime (případně pokud četl mangu - což sice není můj případ, ale dá se to předpokládat), tak se neubrání srovnání a nedokáže přehlédnout určité nedostatky. Anime bylo nehorázně kruté. Něco tak krvavého s dlouhými scénami, které znázorňovaly táhlé utrpení, jsem předtím neviděla a je zajímavé, že i když oběcně takové věci nemusím, tenhle styl dělá zkrátka z GANTZ to, co to má být. Takže vidět po anime tento film pro mě bylo trochu zklamání, protože ona "krutost" byla snížena na minimum, běžné pro jakékoliv jiné akční krváky. Dějově originalita sice zůstává, ale forma pro mě byla chabá. Když si například vzpomenu na táhlý boj Nišiho o život (což bylo uvěřitelné vzhledem k tomu, jak dlouho se ve "hře" dokázal udržet), byla jeho poměrně rychlá smrt ve filmu spíše směšná. Je sice jasné, že do filmu nelze vložit vše ze seriálu, protože pro to časově zkrátka není prostor, ale i když byl děj ochuzen délkou, mohli tvůrci aspoň po vzoru předlohy trochu přitlačit na pilu (i ta silnější sexualita tomu trošku chyběla). Na druhou stranu, Matsuyama byl v roli Katóa jako obvykle výbornou volbou. A herecky docela překvapil i Ninomiya (dřív jsem ho znala pouze jako zpěváka). Konec filmu dokázal navnadit na další díl, přestože se jedná o další vybočení z anime děje (nic takového tam nebylo). Tak uvidíme, jaké bude pokračování. Myslím, že se dá předpokládat, že to hodnocením vytáhne o trošku výše. ~(3,8★)~