Phobia

Já bych všechny ty internety a počítače zakázala! Buď nás odstřelí Skynet, nebo se všichni zlinkujeme pod guru Sparowem a staneme se nesmrtelnými otroky díky nanomšicím, prostě vyhlídky na 3,14ču. Zvláště teď, když lidstvo dosáhlo tak dokonalého vzájemného porozumění a multikulturní ráj je na dosah, stačí se navléct do pytle na mrtvoly a 5x denně omlátit ksichtem koberec. Bylo by hříchem vytvářet nová božstva, vždyť máme dávno vymyšleny lepší, zcela nezpochybnitelné Bohy a nesmyslné... chci říct povznášející rituály k jejich uctívání. Plně chápu kontroverzi, kterou "Transcendence " vyvolala: průměrnému divákovi ve filmu chybí více střelby a efektnější transformeři, inteleguáni jistě postrádali dechberoucí desetiminutové záběry do blba. Kromě toho je nahozena spousta převážně etických otázek a odpovědi jsou jaksi neuspokojivé, divné. Ale já jsem taky neuspokojivá a divná, takže nemám potřebu se nad "Transcendencí" povýšeně ošklíbat, mě se docela líbila. Skoro bych jí byla ochotná dát 4 astry... bohužel jen skoro, pár věcí mi v tom příběhu skřípalo. 68%

Pár knížek o Jacku Reacherovi mám za sebou, a když hlavního hrdinu autor popisoval jako hubeného, skoro dvoumetrového blonďáka ve věku +/- 37 let, automaticky jsem si představila Toma Cruise... No dobrá, tak mu 20 let přebývá, čtvrt metru chybí, musel hodně zatahovat pupek a blonďatý by asi vypadal divně, ale vlastně to filmu nijak neublížilo. Bezprostředně po dokoukání bych tomuhle poctivému akčňáku nasolila čtyři hvězpičky, jenže po dvou týdnech jsem horko těžko lovila z mé nevyspalé lebky, o čem film vůbec byl. A to nesvědčí o kdovíjak silném dojmu. Dávám pěkných, spokojených, leč nenadšených 69%.

Hydra opět natahuje své tentákule, aby se chopila vlády nad světem, proto musí spanilý rytíř s hvězdami a pruhy popadnout svůj naleštěný kanálový dekl, sehnat několik parťáků a zachránit lidstvo. Při té příležitosti na něj vypadne ze skříně kostlivec, se kterým si tak docela neví rady, tudíž se hned otevřou hangárová vrata pro další díl, v češtině pravděpodobně pod úderným názvem "Captain America: Návrat návratu prvního Avengera". K hezkým vizuálním efektům a moc dobře koukatelným bitkám na pěsti, kopy a kanálové poklopy, přidávám čistě ženské plus za osvalená mužská těla. Kdyby se mnou třískala puberta, jistě bych se u kapitána Ameriky bavila lépe a opusinkovala ho pěti hvězdičkami, nicméně jsem o nějaký ten pátek starší, takže dojmy stačí jen lehce nad průměr. 60%

Když mi jako pětileté sousedovic o dva roky starší Pepík vyrazil zub a já to s pláčem žalovala mamince, běžela jsem potom zpátky ven v dobré náladě: "Kiš, kiš, nevadí, on už se stejně kýval!" O většině mých dalších rvaček už se mamča nedozvěděla, pokud mě nepráskla učitelka poznámkou v žákajdě. Jo, malá Phobia si nic nedala líbit, kdo do mě pěstí, já do něj kopancem a ani jeden z účastníků střetu obvykle neměl ve zvyku práskat. Ale to byla jiná doba... a jiná země. Romčo, ty starej pedále, no to mi ho teda vyndej, nikdy by mě nenapadlo, že pozorovat a poslouchat hádku čtyř lidí může být taková zábava! Neustálé přelévání se nálad, sympatií a antipatií, divák je do toho zapojen, ať chce nebo ne. Pořád hodnotí, zvažuje, přihrává kladné i záporné body jednotlivým stranám sporů. Se mnou asi nebude něco úplně genderově v pořádku, když jsem častěji souhlasila s oběma pány a jejich pragmatickým náhledem na svět a události, zatímco postoj ženských mě celkem míjel, Jodiino dobroserství a pocit morální nadřazenosti mě vyloženě iritovaly. Je možné, že jsem kdysi byla tak mladá a blbá, abych zastávala podobně naivně utopické hodnoty? No, život mě naučil. PSEUDOHUMANISTÉ VŠECH ZEMÍ, VYLIŽTE SI PRDEL! Chudinka křeček... 79%

Neumím štrykovat růžové ani jiné šály, této činnosti se xmrti děsím, fíkus mi dávno chcípnul, protože jsem nejen nesledovala jeho růst, ale ani jsem ho nezalévala, přesto jsem navzdory verbalově prognóze (diagnóze?) s "Prisoners" hodně spokojená. Mám teď na mateřské zpomalený mozek (zkuste spát denně asi tak 3 hodiny a to přerušovaně, k tomu mějte celé dny za společnost pouze 3 bytosti, z nichž kočka je ta nejinteligentnější), tudíž mi vyhovovalo pomalé tempo filmu. Jako rodič jsem drama dost prožívala a chápala veškeré kroky zoufalých rodičů, Wolverina zvláště. Dokonce i to modlení je v takové situaci pochopitelné, takže pro jednou vynechám své tradiční úšklebky směrem k víře v nadpřirozené bytosti. Jackman se mi líbí (samozřejmě, je to kus chlapa a pohled na něj mi rve rodidla), Gyllenhaalův tik považuju za zajímavě geniální tah (ničím důležitý a zároveň strhávající pozornost), atmosféra filmu je správně ponurá a téma únosu dětí silné. A teď jdu hledat dva šneky, jestli se mi je nepodaří přimět k páření, když je to prý tak fascinující podívaná. S ohledem na roční období budu ráda, pokud najdu aspoň jednoho plže, co na mé přání bude masturbovat. 85%

Těžko odhadnout, jak velká část filmu je založena na faktech a kolik si Oliver Stone vycucal z prstu. Byl Lee Harvey Oswald atentátník nebo obětní beránek ve hře mnohem mocnějších šedých eminencí? Upřímně - je mi to u sedacích partií, odpicnutý prezident je pro mě pouze nejasnou lekcí z historie cizího národa. Největším kladem na "JFK" je každopádně lahůdkové herecké obsazení, skutečný festival hvězd, z nichž každá odvedla své maximum třeba i na malém prostoru. Jestli Oliver Stone natočí další fakta z vládních kruhů USA, například že Barák s Oknama je prezident Islámského státu, frau Merkel je jeho manželka, jejich otcem je knížepán Schwarzenberg a mámou ombudsmáňa Šabatová, nebo že Jirka Křoví jr. byl chovancem ústavu pro duševně choré a speciálně pro něj museli oválnou pracovnu vypolstrovat a denně ze zdí smývat jeho výkaly... nebudu mít problém uvěřit i méně nadanému režiséru a scénáristovi. 69%

Posledních 5 dní prožívám zajímavé období střevní chřipky či jakési podobné sračkonely, proto naprosto přesně vím, kde tvůrci tohoto (ehm) filmu nalezli inspiraci. Opravdu děsivý horor. Nemůžu se však rozhodnout, zda byl nejděsivější (ehm) scénář plný humorných scén a nejapných dialogů, (ne)herecké (ehm) výkony, nebo pičítačový Donkey Kong a další vizuální (ehm) efekty. Div jsem se smíchy neposrala... no... párkrát jo, přiznávám. Možná ochotnická komediálnost Bigfucka, vlastně Bigfoota, byla zcela záměrná a já to prostě nepostřehla, ale pochopte, bolí mě břicho a prdel, mám teď se smyslem pro humor trochu problém. Tohle mělo zůstat v oné žumpě, odkud se to vynořilo. Přesto dávám 10% za fakt, že jsem chvílemi úžasem zapomínala na svá mrzká střeva.

Dám vám dobrou radu, dámy a pánové (ti především): pokud kojíte u zapnuté televize, vždy mějte ovladač po ruce. Jestliže skončí vaše oblíbená kriminálka, přetrpíte blok reklam a upoutávek, může se vám stát, že se na obrazovce vyskytne "Ulice". Sebrat dítěti kozu, abyste se dostali k ovladači příliš vzdálenému, je skutečný problém - kojenec vám při tomto pokusu pravděpodobně utrhne bradavku. Ale riskněte to. Zvolíte-li raději uchovat poprsí v jednom kuse, vlivem sledování telehovnely vám mlíko zkysne a váš mozek se za pár desítek vteřin změní v pudink. Už nikdy více, ovladač od tohoto zážitku nosím na šňůrce u krku a v kapse mám pro jistotu náhradní baterie! Dávám "Ulici" 10% za tu nepatrnou možnost, že je na ní třeba něco pozitivního. Odmítám vydat svou příčetnost všanc, abych po onom (pravděpodobně imaginárním) kladu pátrala.

Několik prvních dílů jsem příliš nechápala oblíbenost seriálu, působil lacině, zápletky průměrné, reálie nedomyšlené, jediným kladem byla sympaticky seskládaná posádka Serenity. Dámy mohou vzdychat, slintat a masturbovat nad pohledným kapitánem Reynoldsem nebo nad hajzlovitým drsňákem Jaynem (miluju tě, Jayne, v zimě si uplácám tvou sochu ze sněhu... nebo spíše z bláta). Pánové mohou funět a onanovat nad Morenou Baccarin, ti úchylnější nad dojemně dětsky vyhlížející Summer Glau, někomu se možná líbí i Gina Torres. Nicméně kolem pátého dílu se mé nepochopení vytrácelo, zábavnost narůstala a já na seriálu získávala návyk, smutný s ohledem na těch ubohých 14 dílů. Pokud by se natočilo pokračování, muselo by být širokoúhlé, aby se Nathan Fillion vešel do obrazu, a Adam Baldwin by zřejmě nesundával tu roztomilou pletenou čepičku, kvůli oslňování kameramana pleší. I tak bych za nové díly byla ráda, kdyby si udržely kvalitu těch původních. 79%

Jo, to znám, vyhýbejte se mi obloukem, když mám krámy... Nalejme si čistého čuča: literární předloha je poměrně fajnová, protože pan spisovatel Štěpán Král umí perfektně pracovat s psychologií postav. Napsal i lepší romány, přesto má jeho prvotina "Carrie" cosi do sebe. Jenže převedením z písmenek na obraz se část kouzla vytratila, jen málokterý kousek natočený podle Kinga nepůsobí jako slátanina (velké díky za to minimum povedených). Prakticky jediné, co se dá na filmu vylepšit nebo zkazit je úroveň efektů a obsazení. Z De Palmova výtvoru jsem odvařená nebyla a tenhle do současnosti stylizovaný remake imho není horší. Ze Sissy Spacek se tehdy nepodařilo udělat ani na okamžik svůdnou labuť a Chloë Moretz pro změnu nebyla ani vteřinku ošklivým káčátkem. Zato Julianne Moore padla role fanatické matky jak oprátka na krk masového vraha... nebo oikofobního politika (že, frau Merkel?). A teď si představte, jaký dramatický náboj by "Carrie" získala, pocházet z muslimské rodiny: úvodní koupelnová scéna v burce, kbelík prasečí krve by rozpoutal džihád, hlavní hrdinka by tudíž ušetřila své paranormální síly a mohla nechat řádění na souvěrcích... pokud by ji teda dřív neukamenovali a jejímu šamstrovi, vyznavači lehce odlišných pohádkových bytostí, neupižlali hlavu až u samé prdele - za nadšeného jásotu multikulturalistů. Zdejších 57% je odpovídající hodnocení: film neohromil, nezklamal, knížka zůstala nepřekonána, howgh!