Raz, dva, tři

Láska i hranice přenáší. A nebyl by to Billy Wilder, kdyby ji (furt myslím tu lásku) neokořenil něčím extra, takže nesourodou zamilovanou dvojici (on je zapálený socialista z východní části Berlína, ona dcerka bohatého imperialisty z té západní) sezdal v době studené války. Tohle si přímo říkalo o spoustu vtípků a povedlo se, jen ke konci už to připomínalo spíš divadelní komedii plnou omylů. Jedno velké plus za vodku s kolou, můj oblíbený to drink : ) (05.05.2014)

Opäť raz nechcem moralizovať, ale nemôžem opomenúť, že zatiaľ čo u nás sa ešte takmer 30 rokov stávali filmy čo i len trochu kritizujúce čokoľvek zakázanými, niekde ďaleko za veľkou mlákou mohla vzniknúť komédia robiaca si srandu snáď z každého režimu. Neviem ani ktorú hlášku citovať, koľko ich tam bolo bezchybných. A keby odo mňa raz niekto chcel vytvoriť top 10 všetkých komédií, už som si stopercentne istý, že by tam nemohol chýbať aspoň jeden Wilder. (09.11.2013)

Celý film se nese přesně v duchu geniální crazy komedie Být, či nebýt od Wilderova vzoru Ernsta Lubitsche (povšimnětě si i odkazu v naprostém závěru, kdy se McNamara dozví, že na letišti prodávají Pepsi). Nejde však v žádném případě o plagiát, ale o originální a skvělou variaci na jednu z nezběsilejších a nejvtipnějších komedií své doby, s tím že nacisty tentokrát vystřídali komunisté a "imperialisté", do nichž se brilantní scénář strefuje s nebývalou přesností. K tomu připočtěte skvělého Cagneyho a Buchholze - a veleproud gagů může začít! (17.05.2006)

Tak ja neviem, ale kazdym filmom Billyho Wildera zacinam mat tohto Pana rezisera stale radsej, pretoze toto je uz siesty film, ktory som od neho videl a opät som bol nadseny. Humorom sa tu vobec nesetri, to neustale gestapacke Shlemmerove spravanie, komunisticky neurotik Horst Buchholz alebo kapitalisticky riaditel pobocky Coca Coly sa postarali o zabavu, na ktoru dlho nezabudnem, preto musim pochvalit kvalitny scenar Billyho Wildera, ktory si to vtedy urcite vychutnaval a sam sa na tom zabaval. Studena vojna bola v tom obdobi nebezpecna a o to viac sa mi to pacilo, ze to reziser dokazal podat takymto humornym sposobom... 21.01.2010 ______ James Cagney - (C.R. MacNamara) +++ Arlene Francis - (Phyllis MacNamara) +++ Horst Buchholz - (Otto Ludwig Piffl) +++ Pamela Tiffin - (Scarlett Hazeltine) +++ Howard St. John - (Wendell P. Hazeltine) +++ Hanns Lothar - (Schlemmer) +++ Karl Lieffen - (Fritz) +++ Til Kiwe - (Reportér) +++ Produkcia: Billy Wilder +++ Hudba: André Previn +++ (21.01.2010)

Přes počáteční pomalejší tempo se film postupně rozjel a ke konci to už byla opravdová jízda. Narážky na komunismus, kapitalismus a fašismus se na mě hrnuly jak na běžícím pásu a chvílemi jsem měl co dělat, abych je všechny stačil pobrat, což se mi stejně nepodařilo (btw, je docela záhodno, aby byl potencionální divák alespoň trochu znalý tehdejší doby, jinak se tolik nepobaví ;-) ). Tvůrci si se snímkem opravdu vyhráli do detailů (třeba scéna s obrazem Chruščova byl opravdový bonbónek :-D ) a já se bavil (velký dík patří také výbornému Cagneymu). Škoda jen pár hluchých (ve smyslu nudnějších) míst, hlavně ze začátku filmu. "Bydlí v hotelu Potěmkin. Víte, kde to je? -Ano pane. Býval to hotel Göring. A předtím hotel Bismarck." (27.01.2010)