Bol by to hriech

Od crazy komedie nezodpovědných buzíků až po silné osobní a společenské drama. 1) Spoiler. Klasicky český název distributora relativizuje a zmírňuje ostrý originální název - mění Je to hřích na Byl by to hřích. Stejně tak se posouvá zpočátku zdánlivě nevinná komedie do tragických poloh s narůstajícím počtem obětí AIDS a šířícím se strachem ze smrti. K podobným posunům dochází i u některých postav._____ Zpočátku docela milý roztlemený herecký adept Ritchie touží po svobodném coming outu. Postupně se vyjevují jeho méně sympatické vlastnosti (sebestřednost, nezodpovědnost, lehkomyslnost), i když ke konci se opět chytí a snaží se si reputaci napravit._____ Vykroucenka nejhoršího zrna Nigérijec Roscoe si projde šlapkoidním obdobím, aby nakonec našel sebe sama v pomoci druhým._____ 2) Spoiler. Jediný zcela sympatický gay, Colin z obchodu s oděvy, svému osudu neuteče a seriál tak přijde o jedinou plnokrevně kladnou postavu._____ Rovněž vysoký dlouhovlasý Ind Ash Mukherjee je sympoš. I kamarádka této buzní party Jill si očividně zaslouží lepší osud, než k němuž se uvázala._____ 3) Seriál je jakousi přehlídkou anglických (a nejen jich) homosexuálních herců. Všechny gayovské role totiž hrají skuteční homosexuálové. Je tu 48letý Neil Patrick Harris (Henry, kolega příručí z obchodu, první oběť AIDSu) či 64letý Stephen Fry (Roscoeův bohatý mecenáš). Dále pak gay aktivista 30letý Olly Alexander (Ritchie) a debutanti 21letý Callum Scott Howells (Colin), herec a zpěvák úspěšné popové skupiny Years and Year, 26letý Omari Douglas (Roscoe) či poloviční Ind 196 cm vysoký Nathaniel Curtis nezjištěného věku (vysoký tmavovlasý Ash). Jo a producent Phil Collinson je taky gay._____ 4) Showrunner a scenárista 57letý Russel T. Davis (mimochodem autor skvělého desetidílného seriálu Queer as Folk čerpal z osobních zkušeností z gayovského života v Oxfordu 80. let._____ 5) Postava 27leté Lydie Westové (buzní kamarádka Jill) je založena na Davisově přítelkyni Jill Naderové. V seriálu hraje Jillinu matku._____ 6) Připomeňme si, že začátkem 80. let byla zletilost (a tedy beztrestnost) pro homosexuální styk ve Velké Británii 21 let. Až v roce 1994 se snížila na 18 let a v roce 1999 na konečných 16. Ritchiemu je 18 (navzdory hercově věku), když přichází do Londýna, stejně jako jeho duchovnímu tvůrci bylo 18, když nastoupil na studia v Oxfordu._____ 7) Jazykové okénko. Pozdrav la byl podle Davise vtip mezi jeho přáteli, když vyrůstal ve Swansea._____ 8) Věk protagonistů se vztahuje k roku 2020. (15.04.2021)

Russell T. Davies se skoro třicet let odhodlával napsat silně autobiografický příběh o nástupu jedné z nejstrašnějších nemocí v moderních dějinách a především o děsivě pomalé odezvě ze strany britské Thatcherovské vlády, protože přece šlo "jen o gaye". Naštěstí to nedělá nějakým káravým způsobem. Naopak. "Byl by to hřích" je oslavou bujarého mládí, objevování sebe sama, vzletných vyhlídek i tvrdých pádů, které korespondují s nástupem zákeřného viru. Sledujeme osudy tří hlavních postav a jejich přátel mezi lety 1981 - 1991, kteří tuto hrozbu berou nejprve na lehkou váhu (jako drtivá většina země), aby pak s úděsem sledovali, jak jim AIDS mění život v noční můru. Davies opět dokazuje, že umí psát postavy, které vám přirostou k srdci v řádu minut. Jsou to obyčejní lidé, kteří mají k dokonalosti daleko. A to platí i o vedlejších postavách včetně hvězdných "cameí" v podobě Neila Patricka Harrise a Stephena Frye. Pokud nejste militantní homofob, připravte se, že vás tato skvělá minisérie dožene k slzám. A ne jednou. Ovšem ani o veselé chvíle v rytmu největších popových hitovek 80. let není nouze. Televizní rok 2021 se tímto majstrštykem rozjel ve velkém tempu. (24.01.2021)

Osmdesátá léta v Anglii, gay komunita a nastupující epidemie AIDS. To rozhodně nejsou nejčastější témata a mám radost z toho, jaký je výsledek této minisérie. Russell T. Davies očividně ví, o čem píše, protože si sám tuhle dobu zažil a to tomu dodává sílu. Od prvního dílu je jasné, že nepůjde o žádnou zábavu, i když si partu kamarádů užívá života plnými doušky. Balancování radosti ze života a deprese, která se nezadržitelně blíží, však funguje. Soundtrack je na jedničku a postavy dokážou zaujmout. Těžce se tráví třetí epizoda a samozřejmě i úplný závěr. Jestli jednu věc vytknout, tak postavu Jill, která mi přišla hrozně nereálná. Nemá žádný vlastní život a v podstatě se jen stará o všechny okolo. (02.05.2021)

Podívejte se na jakýkoliv plakát s tématikou boje proti AIDS a ušetříte hodně času a možná bude i podnětněji zpracovaný. Série o propuknutí epidemie AIDS mezi gay komunitou je zoufale a prvoplánově edukační. Nejdřív: ejchuchu - juchuchu, posléze: Au, au, au. ____ Postavy jsou jednorozměrné, zejména nadpozemsky starostlivá aktivistka, u které jsem měla pocit, že je spíš emocionální upírkou, když se tak vyžívala ve vyprovázení svých kamarádů na smrt. Ona nebyla holka, byla princip - starostlivá ochranitelka bez vlastního života. U hlavní postavy Ritchieho se ukázalo až v závěru, že byl hlavní postavou, předtím byl jen jedním z opět ukázkových, plakátových hochů, který si dlouho nepřipouští, co se děje. Láska mezi ním a dalším z party byla leda k smíchu - tam bylo už od začátku jasné, že nastane. Cit byl ryze scenáristickou dojímavou berličkou bez opory v ději. ____ Finální dialog mezi matkou a kamarádskou ochranitelkou zastupoval opět spíš jen teze o homofobii a zakrývání si očí před realitou. Takto natočený v reálu působil jako parodie. ___ Snad jen díl, kdy se ještě neví, co všechno nemoc obnáší a jak se šíří, měl jistou dávku autenticity - horečnaté mytí použitého hrnku, zuřivé sprchování, pálení pozůstalosti - aby se člověk nenakazil. To mělo sílu. SHRNUTÍ: Používejte prezervativ. (08.02.2021)

Po té, co vyšlo pro někoho asi trochu kontroverzní a fabulativní Years and Years zde náhle máme od tvůrce toto. Něco, co ani tolik není imaginární budoucnost, ale naopak je to výlet do minulosti, který se může opřít o fakta. A ono nám to nabízí docela zajímavou verzi. Jsme v komunitě britských gays v 80. letech a po světě nám řádí smrtící virus, o kterém nikdo nic neví. Jak příhodné, že? Dnes se to zdá být až směšné, ale seriál nám dokáže v celku dobře ukázat, že on se moc nikdo nesmál. A když už, tak to bylo díky rozvernému životu s nadhledem, kteří hrdinové nesli. Obecně vzato je zde opět nabídnuto něco, na co se dnes zapomíná a je to docela i umění, a to nabídnutí příběhu, tak aby byl schůdný a snadno koukatelný. Zde to jde jedna báseň. Trochu trnem asi může být pro někoho excentričnost postav, které mě osobně nijak nevadí, spíše jde o dojem toho, kdy v podstatě hlavní charakter je občas spíše otravný a sobecký skřet než někdo s kým bychom měli soucítit. Ale přesto se tak vlastně daří. I s tím smutným a velice trpkým finále. Jedno je jisté. Rád si počkám na další projekt pana Davise. Nejlépe i v propojení současného nebo minulého režiséra. (17.03.2021)