Přijdu hned

Na výkonu herečky Anny Letenské opravdu není poznat, že jí gestapo stálo vlastně za zády. Nedokážu si ani představit, jak jí v tu chvíli muselo být. Saša Rašilov zde hrál jednu z větších rolí, většinou se objevoval pouze ve vedlejších. Na filmu se podílel i jako autor, sepsal námět a spolupracoval na scénáři. Takže, si roli Barvínka napsal přímo na tělo. Režisér Vávra točil v nelehké době, proto nehleděl na uměleckou kvalitu filmu, ale pracoval se záměrem diváka pobavit. Dělali to tak i ostatní režiséři a samozřejmě i herci. Film dokáže výborně člověka odtrhnout od reality a dá mu alespoň na malou chvíli zapomenout na strasti a starosti. (27.05.2010)

Neskutečně lidsky hrál Saša Rašilov nejen v tomto filmu. Tlustý strýček s dobráckýma očima, který má všechny rád a na nikoho se nedovede dlouho zlobit. Podmanivá Vlasta Matulová, škoda, že jí nebylo v českém filmu víc využito. Začínající Svatopluk Beneš. Ohromná zápletka s dědictvím ukrytým v obojku psa. Milý gag s vycpaným psem bez ocásku. Hamižní příbuzní, kteří jsou schopni zničit pro milión celé své dědictví - obrázek z dnešních časů jak vyšitý. Dobrý film. (09.10.2014)

„Já se nechci uklidnit, já se nemůžu uklidnit a já se neuklidním!“ Nikdy se nenechte zavřít do vězení, i kdyby třeba jen na den a s dobrým společníkem, můžete propásnout dědické řízení! Anebo…že by to až tolik nevadilo? Pan Barvínek je citlivý člověk (jeho „zklamání“ diváka zasáhne) se srdcem na pravém místě a chytlavým smíchem (ostatně Rašilov, na kterém film staví nejvíc, se uměl smát jako málokdo). I některé další postavy nejsou špatné (např. Benešův chemik, Pištěkův hostinský či třeba Nedbalův dědic s hlubokým hlasem), ale žádná z nich není natolik výrazná, aby se hlavnímu hrdinovi alespoň trochu přiblížila. A s humorem je to tu jak s přeháňkou, občas se přižene, vyvolá divákův smích, ale stejně tak rychle zmizí, a film je tak povětšinou spíš jen úsměvný (a dost sentimentální). Celkově dávám pouze lepší průměr. „To ste inženýr? To ste inteligent? Už sem vám tisíckrát řekla, že tohle já trpět nebudu! Kdo to má pak vydrhnout, celej dům to zasmradí!“ - „Náhodou to nejsou žádné smrady, ale plyny vzniklé chemickou reakcí!“ (11.08.2019)

Tato sentimenální maloměšťácká komedie o svérázném vycpavači zvěře V. Barvínkovi (S. Rašilov) který se nečekaně stane spoludědicem velkého majetku a kdy ho k tomu ještě ve filmu doprovází jeho osobní a krásný bernandýn Ivan mě vždy když jí vidím dokáže mile potěšit ale na druhou stranu z ní mám i velmi nepřijemné a smíšené pocity. A to především, neboť jak už napsal Bart, kvůli A. Letenské, která už prakticky jen dohrávala ve filmu svou poslední větší roli pod přímým dohledem gestapa a později někdy po dokončení snímku byla za ilegální odbojovou činnost popravena. Na jejím výkonu to však téměř vůbec nebylo znát, prostě profesionál každým coulem. Nicméně díky všem těm zdařilým skečím a výstupům všech herců dávám 4*. (28.05.2006)

Děj má slušně našlápnuto pro výbornou komedii. Bohužel zhruba v půlce z mého pohledu film začne ztrácet. Některé situace mohli být vtipnější a nebála bych se více rozvinout i romantickou zápletku. Ta je sice naznačená, ale ve finále vlastně vyzní pro hlavního protagonistu spíše smutně. Obecně konec, samozřejmě dopadl dobře, ale v tomto případě bych si přála jiný. Podobný už jsme viděli ve Fričově Tetičce. Přijdu hned není špatný film, moje pocity z něho ale uvízly někde mezi komedií a melancholií (hlavní protagonista končí opět bez ničeho). (01.12.2012)