Reklama

Reklama

Jan Hus

  • USA Jan Hus
Rozhovor
Československo, 1954, 115 min

Réžia:

Otakar Vávra

Predloha:

Miloš Václav Kratochvíl (kniha), Alois Jirásek (kniha)

Kamera:

Václav Hanuš

Hudba:

Jiří Srnka

Hrajú:

Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Jan Pivec, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Gustav Hilmar, Vítězslav Vejražka, Václav Voska, Eduard Kohout, Bedřich Karen (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Veľkorysý filmový projekt, nakrútený podľa diela Aloisa Jiráska, zachytáva obdobie od mája 1412 do júla 1415. Na počiatku stojí odpor proti predaju odpustkov a kázne Jana Husa, ktorým v pražskej Betlehemskej kaplnke načúvajú stovky ľudí. Po vyhlásení pápežského interdiktu nad Prahou odchádza Jan Hus na vidiek, kde pokračuje v šírení svojho učenia medzi prostým ľudom. Na jeseň roku 1414 sa Jan Hus vydáva v sprievode českých pánov do Kostnice, aby tam pred cirkevným koncilom obhájil svoje učenie. Cirkevní predstavitelia však kategoricky žiadajú, aby Hus odvolal, to, čomu učil, a keď tak odmietne urobiť, odsúdia ho ako kacíra na smrť upálením. Film režiséra Otakára Vávru je prvou časť voľnej tzv. husitskej trilógie, ktorú okrem neho tvoria ešte filmy Jan Žižka a Proti všem. (STV)

(viac)

Videá (2)

Rozhovor

Recenzie (275)

ripo 

všetky recenzie používateľa

Dosud snad žádné naše filmové dílo se nesetkalo při své realisaci s tak intensivní pozorností uměleckých a odborných pracovníků i se zájmem široké veřejnosti, jako zamýšlená husitská revoluční trilogie, jejíž první ucelenou částí je „Jan Hus" . Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že v této trilogii jde o zpodobení oné epochy našich dějin, v které se zrodilo revoluční husitské hnutí, jehož historický význam může plně pochopit právě naše současná společnost. Zájem je pochopitelný i proto, že v prvním díle trilogie vytvářejí naši umělci po prvé filmový obraz Mistra Jana Husa, jedné z největších postav našich dějin. Závažnost díla si vynutila i pečlivou přípravu všech jeho složek: na scénáři pracoval několik let spisovatel Miloš V. Kratochvíl společně s režisérem Otakarem Vávrou, pro film byli získáni nejlepší naši herci v čele s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem, který vpravdě mistrovským způsobem vytvořil postavu Mistra Jana Husa. Na Barrandově byly postaveny rozsáhlé interiéry gotické Prahy z počátku XV. století, uliční prostory Kostnice, Betlemská kaple i Týnský chrám, pečlivá pozornost byla věnována i nejmenším podrobnostem výzdoby a zařízení audienční síně na pražském hradě, komnatě v arcibiskupském paláci, prostředí církevního koncilu v Kostnici atd. Autoři filmu se při zpracování rozsáhlého historického materiálu, neomezili na vylíčení osobní tragedie betlemského kazatele a vyhnuli se také úskalí historické fresky, v níž by se pro množství postav a problémů ztrácela ústřední postava. Podařilo se jim vytvořit vzrušující drama člověka, hájícího poznanou pravdu proti obrovité církevní a světské moci i za cenu ztráty života, a zároveň přitom podat obraz složitých a neutěšených politických, sociálních a hospodářských poměrů v českém království na začátku XV. století. Dílo je dokladem potřebnosti historického filmu v dnešní době, neboť řečeno slovy národního umělce Zdeňka Štěpánka — „připomíná našemu národu dobu, která už přes 500 let je jeho hrdostí a slávou, aby z ní čerpal sílu k dalšímu boji za právo, spravedlnost a svobodu všech lidí na světě." Filmový přehled 16/1955 ()

m.krudenc 

všetky recenzie používateľa

Husitství je moje oblíbená historická epocha a tento film husitství oslavuje. Co mi na něm vadí je ruka Josefa Macka, marxistického historika, jehož Husitské revoluční hnutí, je vlastně jakousi předlohou, národní komunistického revolučního obrození. Je vtom cítit vliv padesátých let, to samozřejmě škoda. ()

Reklama

Šandík 

všetky recenzie používateľa

Způsobem, jakým "Jan Hus" doslova od první minuty s neuvěřitelnou brutalitou překrucuje historická fakta jde nepochybně o film propagandistický, prakticky stejně lživý jako všechny Nástupy, Rudé záře nad Kladnem a Anny Proletářky. Pokud si přecejen zaslouží poněkud shovívavější hodnocení, je to jen díky slušným hereckých výkonům a obstojně provedené, byť v drobných detailech dosti nedotažené výpravě. Pravdivého v něm ovšem není téměř nic. I bez znalosti historických událostí to ostatně jasně naznačuje už černobílé vykreslení postav, kdy "ti dobří" působí jako ztělesnění andělé, zatímco "ti zlí" se mění v podivné vypreparované bezživotné karikatury a "ztělesněná zla"... V podstatě jde o nebezpečný film, neboť jeho lživost běžný divák odhaluje nepochybně poněkud obtížněji, než v případě filmů výše citovaných. Historická fakta jsou zde nenápadně posouvána a měněna, anachronicky vykládána a podbarvována. Manipulace je to stejně umná a propracovaná, jako v politických procesech let padesátých... Že nejde jen o můj pocit ostatně jasně ukazují například nekonečné debaty kolem církevních restitucí, v nichž je církevní majetek jako "nakradené" a "lstí vymámené bohatství" skloňováno až neuvěřitelně často. Téměř každý z nás prošel v dětství ideologickou nalévárnou v podobě, jíž Vávrův Hus reprezentuje v míře vrchovaté... Mistr Jan z Husi samozřejmě prosazoval kázání v české řeči, ovšem proto, aby mohli lidé rozumět Evangeliu, hájil pravdu, ovšem ta mu byla synonymem samotného Krista, který o sobě samém prohlásil, že je "cesta, pravda a život", kritizoval zlořády v církvi, ovšem proto, že tím církev poskvrňovala a znesvěcovala své poslání. Husův skutečný program by byl pro komunisty samozřejmě zcela nepřijatelný, umné překroucení, jímž se z něj stal reformátor nikoli náboženský, ale sociální, je vlastně neuvěřitelným výkonem. Nutno podotknout, že k tomuto překroucení zcela zásadně pomohli historikové předchozích období, kteří z Husa pro změnu činili "českého nacionalistu", bojujícího proti "proradným Němcům"... Největší lží tohoto filmu ostatně nejsou překroucená fakta, ale anachronická psychologie postav. Pozemský život pro středověkého člověka totiž neměl valnou cenu, podstatný byl život věčný, ten po smrti. K tomuto cíli se prosebně upínaly snahy všech, právě z tohoto důvodu ostatně vzniklo učení o očistci a odpustková praxe. Právě proto má Hus odvahu neodvolat, protože ví, že jej čeká Boží milost a odpuštění, že bojuje doslova jako vyslanec Kristův, s nímž se zanedlouho setká tváří v tvář... Jak odlišné vyznění proti materialistické smrti jako definitivní tečce a zoufalému sebedestruktivnímu gestu ve jménu jakési abstraktní filosofické pravdy... Celkový dojem: 35% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, berg.12, Radek99, Subjektiv ()

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Jan Hus je v podstatě tak trošku ztělesněním mě samotného, takže si mě snímek tématem určitě získal. Taková středověká konverzačka o tom, jakou cenu je člověk ochotný zaplatit za to, co považuje za pravdivé a správné. Zároveň zřejmě jeden z prvních historicky zaznamenaných velkých a významných bojů člověka proti zkorumpovanému systému, a to rovnou proti tomu nejvlivnějšímu své doby - proti církvi. Věčná škoda, že se takových odvážlivců nenašlo v naší historii více. Vždy na mistra 6.7. rád zavzpomínám při každoročním dni volna. Moc se mi líbily kostýmy i solidně přichystané kulisy a prostředí (na dobu vzniku filmu). Trošku problém jsem měl s hereckým projevem, kdy jsem měl pocit, že se herci chovají jako lidé z doby vzniku filmu (50. let), nikoli jako lidé z počátku 15. století. Samozřejmě se můžeme jen dohadovat, jak se chovali a jaké hodnoty lidé vyznávali ve středověku, neboť existují jen zevrubné záznamy, jejichž autenticitu již nikdo nikdy zaručeně nepotvrdí, nicméně jsem měl prostě pocit, že se v zúčastněných příliš otiskla povaha lidí a doby vzniku filmu namísto simulace středověkého života, ale to je obecně problém snad všech historických filmů. Každopádně se mi snímek docela zamlouval a ani dlouhá stopáž mi zásadně nepřekážela. Navíc jsem si rád doplnil ve vzdělání určité souvislosti spojené s tématem filmu a vedlejšími postavami - tedy pokud Vávra a Jirásek nekecali. Jinak je s podivem a politování hodné, že ani více než 600 let po Husovi, se situace ve světě dramaticky nezměnila. Lepší 3 kousky. ()

sharky 

všetky recenzie používateľa

přes veškerou ideologii (která ale tady tolik neruší) a měnění historie (toho ale mají v každym hollywoodskym historickym filmu mnohem vic) tomu nelze upřít veliké filmařské kvality. A když se člověk trochu zamyslí, začnou mu praktiky katolické církve hodně připomínat komunistickou stranu, takže nějaká velká rudá agitace to zas rozhodně neni...zdeněk štěpánek exceluje, pár herců (hlavne herecky) trošku moc přehrává, ale třeba františek smolík, karel hoger nebo jan pivec coby proradný zikmund jsou vyborni! ()

Galéria (53)

Zaujímavosti (17)

  • Pro potřeby natáčení bylo využito několik tisíc komprazistů. (Kuny27)
  • Na stavbu Týnského chrámu bylo použito makety s 68 papírovýma figurkama o výšce 22 mm. (M.B)

Súvisiace novinky

Bathory – velkofilm po Československu

Bathory – velkofilm po Československu

25.02.2007

Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (viac)

Reklama

Reklama