Dívka na koštěti

Dívka na koštěti v podání Petry Černocké. Saxana má být třista let po škole. Komu by se chtělo, že jo. Tak uteče do světa lidí. Tady potká mladého Jana Hrušínského. Saxana zde našla něco mnohem závažnějšího, než co jí může nabídnout svět čarodějnic, proto se rozhodne ve světě lidí zůstat. Má to jeden háček, musí vypít odvar z babského ucha (šalvěj přeslenitá). (08.12.2008)

Klasický český komediální film. Dneska, když se díváte zpětně, je to hodně podobné Harrymu Potterovi, myslím jako s nápadem čarodějek a čarodějnické školy. Saxana, to už je legendární postava. V komedii jsou vtipné momenty, ale je fakt, že čím jsem starší a čím tento film vidím vícekrát, je pro mě méně a méně zajímavý a už mě tolik nebaví... (09.06.2014)

S odstupem delší doby hodnotím, že pánové scénáristi popustili uzdu fantazii a to byl naprosto geniální tah, nepamatuju si u nás ani v zahraničí (Jistý kouzelník s jizvou na čele) kouzelnější čarodějnickou komedii, která by mi takhle učarovala. Na jedné straně sympatičtí Saxana, Honza Bláha a upír Menšík, na straně druhé občas docela pořádně zlá trojice žáků. Občas jsem žasnul, co všechno z toho dokázali vytěžit, že nezůstali u jednoho kouzla nebo že kouzla nebyla použita jen jednou. Naopak - divák si užije proměňování lidí na všechny možné způsoby. Určité kouzlo ale ta kouzla stále mají, i když někomu možná můžou připadat zastaralá. Na závěr jen velký shout-out všem hercům i herečkám ve vedlejších rolích, nikdo mi tam nepřebýval. (08.07.2014)

"Vy jste moje sestra? To je váš tatínek taky netopýr, že jo?" Pohádková klasika, která se gagy a hláškami vyrovná našim nejlepším komediím. Hlavními hvězdami jsou samozřejmě sympaťanda Černocká a roztomilý truhlík Hrušínský, ale i v menších rolích září kvalitní herci. Vorlíček si filmem o Saxaně zkrátka krásně připravil půdu pro kultovní a ještě propracovanější seriál "Arabela". (08.05.2015)

DÍVKA NA KOŠTĚTI znamená v české škole pohádkové tvorby oproti TŘEM OŘÍŠKŮM PRO POPELKU cosi jako náznak civilizačního posunu, rysu, který bude tento směr žánru charakterizovat i po celá osmdesátá léta. Prolnutí pohádkového a skutečného světa - vůbec poprvé - v této souvislosti rozšířilo tvůrcům nebývalým způsobem možnosti a poskytlo příležitost k nevídaným replikám a postřehům, z nichž mnohé zlidověly. Pohádka zcivilněla a zesoučasněla. Přiblížila se a stala se jakoby hmatatelnější. Propracovaný scénář (doslova hvězdné trio Miloš Macourek, Hermína Franková, Václav Vorlíček) obohatil základní pohádkový tvar syžetu i scénáře o současné humorné prvky typického národního rázu a propůjčil tak dílu další rozměr. Oproti pohádkové tvorbě padesátých let se tak vykrystalizovala vývojově nová forma, z níž se naše kinematografie postupně vzpínala k dalším a dalším vrcholům. DÍVKA objevila nové tváře (Jan Hrušínský, Jan Kraus), jiným poskytla zcela nové příležitosti (Menšík, Bláha, Jedlička). Překvapivě dobře svou úlohu zvládla i Petra Černocká. Pokud se dříve za nejpopulárnější pohádky považovala díla vzniklá v padesátých letech, prosazením nové, civilní pohádkové tvorby přestala být tato orientace jednoznačnou. Nejen českému divákovi to určitě neublížilo. (12.09.2007)