zdepapepa

Kvituji názor ostatních zde, že to klidně mohl být i seriál (líbil se mi i koncept - co insight, to díl). Dějově se vše žene rychle a občas zkratkovitě, což se samozřejmě dá odmávnout vírou na významné náhody. Nebudu se tady snažit hluboce rozebírat způsob, jakým pan režisér ztvárnil některé nadpřirozené situace - zejména proto, že nemám nápad jak to udělat lépe nebo alespoň tak, aby to ladilo s klidným zbytkem filmu. Některé lokace byly povedené, herecky v pořádku - ocenil jsem, že film nehraje na známá jména, pořádně jsem znal pouze Sarah Wayne Callies (toho času z 2. řady seriálu Prison Break). Poselství filmu (a jeho případné zastánce) respektuji, rozhodně se tam nějaké (když ne užitečné, tak alespoň hodné zamyšlení) poučení najde, jmenovitě poučení o vzorech chování nacházející se zhruba uprostřed insightů. Některá poučení by se hodila i obecně všem lidem na zemi (čímž by se eliminoval faktor "bad-faith player", na kterém jeden z insightů závisí). Takže jako filozoficko-spirituální rozjímání nad chováním lidí ok. Vše ostatní beru jako sci-fi/fantasy, protože bych to jinak musel nazvat pseudovědou. Nejvíce uvěřitelný je tak fakt, že by se tento, dalo by se říci, "recept na světový mír" snažili různí vlivní lidé zlikvidovat. A taky fakt, že je tam sequel hook v podobě naznačení desátého insightu (což čtenáři však věděli již o deset let dříve než vyšel tento film).

Takový malý předchůdce pořadům typu Death to 2020. Nikdo z korespondentů (včetně obvykle vynikající Diane Morgan) nepřinesl žádné kvalitní vtipy, čemuž moc nepomáhá fakt, že je to celé jen o talking heads a media footage. Chyběl mi tam nějaký straight man v podobě např. vědců, kterým by dotyční kladli absurdní otázky nebo se procházeli prostředím. Obsahově to pro pana Brookera bylo asi broOKer, pro mě úplně ne - pár britských událostí a pár popkulturních zmínek nacpaných do jedné půlhodiny pro mě rozhodně nepředstavuje dostatečné shrnutí roku 2019. Největší nepoměr je však znát zpětně v tom, co přinesl rok následující. O to víc mě tak překvapily ony "mluvící hlavy" před zeleným plátnem, které jako by vypadly z časů COVIDu. O něm tam však není zmínka, o čemž svědčí i datum vydání (16. prosince 2019).

Jedna epizoda jako druhá. Jedny šaty jako druhé. Avšak stejně jako v komiksu XKCD s číslem 915, i tady člověk po čase začne mít preference jedním nebo druhým směrem. Šaty přestanou být jen všechny stejné a bílé a začne rozlišovat druhy, střihy, dekorace a jiné věci. Stejně tak začne více vnímat i nevěsty a jejich rodiny (byť vliv toho, že se vše odehrává v jednom městě, všemu dává punc jednotónovitosti), kde se vždy najde někdo, kdo přáním nevěsty odporuje (zpravidla "sponzor(ka)" šatů). Všechno je to ale jedno, protože pak na nevěstu položí závoj a vše skončí šťastně, což ale nevadí, protože naštěstí pořad drama až tak nedojí a díly jsou krátké tak akorát. Nejzajímavější by pro mě byly medailonky s odstupem let (a že už těch let od času premiéry uběhlo) a zda by nevěsty něco na šatech změnily.