Bílý tygr

Výstižně popsané, jak chudý člověk bez postavení nemá ve světě boháčů šanci. I když se chovají jako blahosklonní přátelé, ve skutečnosti je pro ně jejich sluha maximálně kašpárkem. Kterému dají odškodné ve výši dvou biodeodorantů, co se jim válí v koupelně. ____ Nemorální moralita o tom, že když se chceš vyšvihnout, musíš začít používat nečestné metody bohatých, je zábavná a plnokrevná. Ukazuje různé aspekty soužití podřadných sloužících a nadřazených pánů. Jistá tezovitost filmu příliš nepřekáží, protože dokáže udržet zajímavý děj. SHRNUTÍ: Když se ocitneš mimo systém oficiální spravedlnosti, musíš to skousnout nebo si prosadit vlastní variantu. (14.02.2021)

Všiml jsem si, že tuto analogii tady nikdo nezmiňuje, tak ji zmíním alespoň krátce já: podle mě se film snaží využít podobného předvedení rozdělení společnosti (na kterém je vytvořen základní konflikt) na ty chudé a ty bohaté, na ty, co slouží, a ty co mají kapitál, ty, co žijí v bídě a ty, kteří žijí v přepychu, jednoduše na ovládající a ovládané, tak jak to s velkým celosvětovým úspěchem předvedl předloni Parazit. A v tomto se mu to daří - tedy je to jednoduchý produkt, který zpracovává zadané téma v jeho (především) povrchní rovině. Nevýhodou je, že na rozdíl od Parazita není tak kvalitně natočený, je zdlouhavý, otravný, chybí mu jakkoliv sympatické postavy a je prostě stejně blbý a lobotomický jako většinu filmu jeho protagonista. Navíc (a podobnou výtku mám např. z úplně jiného ranku k románu Jezero Biancy Bellové) jeho poslední třetina (příběhová) je odbyta jen krátkým shrnutím, místo aby nabídla rozvedení příběhu. Nejen, že bychom mohli pochopit ten vývoj a další směřování, ale také by mohla nabídnout víc zajímavých postav, než byly ty předchozí. Takto to působí, že už se autorům chtělo film mermomocí ukončit, a tak to odbyli jen zkratkou, v níž všechny motivace a další události vysvětlí v pár větách. Jedna hvězdička je za to prozření, když jsem si asi v polovině projekce uvědomil, že to není film ze středověku, ale ze současnosti. (18.02.2021)

Po Milionáři z chatrče a dojemném zatoulaném Lionovi tu máme pro změnu řidiče z chatrče. Předně je třeba říci, že kdo zná bollywood, nikdy by toto nemohl nazvat indickým filmem. Ten je indický asi tak jako kuřecí maso s rýží po sečuánsku, které zná každý Čech, v Sečuánu jej však nikdo nikdy nejedl.  Film je rovnou točen západní formou bez typických zpěvů a tanců a na západního diváka dle mého názoru cílí. První půlka byla milá. Já mám Indii rád i když mně děsí taková ta její utlapanost, upatlanost a ušmudlanost toho šíleného lidského mraveniště a také ten všudypřítomný bordel, lidé vyměšující v podřepu na ulicích, roztodivní parazité a další libůstky... Ale zem je to čarokrásná, mám rád indickou hudbu i básně Rabindranátha Thákura. A za to vše u mne může jediný člověk a tím je ale kupodivu typický Angličan jménem Kipling, který v Indii paradoxně pobýval jen velmi krátký čas. Bohužel od druhé půlky se film překlopí z milého vyprávění o chudém chlapci z nižší kasty u bohaté rodiny do obhajovaní krádeže ve stylu když oni kradou, jejich okradením nepáchám zlo... A to sobecké vědomí co se stane dál, to už bylo přes čáru. Stále jsem čekal, že se film nějak mile vyvrbí, dojde k vtipnému a chytrému zakončení, ale byl jsem zklamán. Ke konci to už dokonce nudilo.  Z milého hrdiny se stal celkem odporný sráč a jeho vzkaz, že toto století bude patřit hnědým a žlutým by měl působit jako vztyčený varovný prst, protože leckde se to už děje a to stejným způsobem jako v tomto filmu. A tak nevím, zda Ramin Bahrani tento vzkaz k nám vyslal schválně, nebo je jenom tak blbej, že vidí svět takto... Nemám optiku Indie, ale než ještě někdy útěk  z kurníku, to si raději pustím Slepičí úlet !  Dávám za 3 rupie. * * * (02.08.2021)

„Biely tiger” pochádzal z naozaj veľmi biednych pomerov, a s "trvalým pobytom" kdesi v zapadnutej obci Laxmangar v Indii, pričom zrejme nechcel skončiť, ako jeho mnohí vrstovníci, a tak sa pevne rozhodol chytiť osud poriadne za pačesy, kedy bude musieť začať od samotnej píky, a to predovšetkým u zhýralého majiteľa pôdy "Bociana" , ktorý má dokonca i dvoch podarených synátorov, medzi ktorými by som určite našiel aj najmladšieho Ašóka, čo disponuje vskutku neuveriteľne pôvabnou, ale zároveň i absolútne nepredvídateľnou manželkou Pinky. Istou zhodou okolností, sa práve táto vzácna, "mačkovitá šelma," postupne dostáva čoraz bližšie ku svojim najväčším rivalom, čo je ináč pre niektorého z nich, obzvlášť fatálne rozhodnutie, si ju pripustiť oveľa bližšie k telu, než sa vôbec prislúcha, alebo stručne povedané: „Ako sa z chudobného chlapčiska z čajovne, zámožným podnikateľom stal ?” . Balram Halwai bol príliš ambicióznym jedincom, aby si potom trúfal "Ašókom Sharmom" sa stať, ale to je už povedzme trochu iná história, na ktorú tiež príde automaticky rada, a to až konkrétne v takom význame, kde vás asi kompletne prejde úsmev na tvári... ? Vždy sa zrovna stane to, čo najmenej očakávame, a či ani nie ? Stúpať po kariérnom rebríčku, sa dá rôznymi spôsobmi, na ktorý mimochodom Balram / Ašók, vynaliezol kľúčový patent. / Po menšej odmlke, kedy som sa extra nevenoval pozeraniu najnovších filmov, som konečne naďabil na zaujímavý, indický snímok, nominovaný na Oscara za adaptovaný scenár, podľa knižnej predlohy Aravinda Adigu, a je to na ňom aj patrične vidieť v celej svojej nefaľšovanej kráse a s odvrátenou stranou spoločnosti. Iránsko-americký tvorca Ramin Bahrani, nielenže napísal mimoriadne štipľavý scenár, plný samých prekvapení a zvratov, ale súčasne taktiež stál i za kamerou, aby nakrútil úplne nebollywoodský film, ktorý sa našťastie zaobišiel bez typických tancov a spevov, či krikľavých kostýmov v troj-hodinovej, prepálenej stopáži, na čo by som si inak asi netrúfol...? V žiadnom prípade nie som znalcom bombajskej kinematografie, od ktorej zakaždým bočím na kilometre, ale nevylučujem, že v "blízkej budúcnosti" opäť nevkročím do tej istej rieky. Ak by dajme tomu v obsadení figurovala Priyanka Chopra Jonas, dal by som si určite povedať, len to by musel byť podobný žáner. Ona bola skôr sekundárnou záležitosťou, kedy občas spríjemňovala dianie na plátne, pretože na ňom "triumfoval" najmä herec Adarsh Gourav, na ktorého pleciach spočívala celá ťarcha filmového počinu. Atypický príspevok od Netflixu. (08.05.2021)

Po delší době indický film kde jsem nesténala nad jeho stopáží a světe div se, byl i příjemně koukatelný. Tím "příjemně" samozřejmě nemyslím třeba podmínky v kterých klučina vyrůstal a nebo jak bydlel, když se stal řidičem a otročil svému pánu. To rozhodně nebylo záviděníhodné. Takže ve výsledku jsem jeho následné jednání tak trochu dokázala pochopit, ale jak už tady píše kolegyně, určitě jsem s ním nesouhlasila. Tvůrcům se moc povedla ta postupná proměna a cílevědomost Bílého tygra. Pomalu a plouživě se jeho postoj tvaroval do té konečné podoby. Ne, že by byl Adarsch moje krevní skupina, co se sympatií týká, ale myslím, že se své role zhostil na jedničku a tudíž nemám důvod být zdrženlivá v hodnocení. 75% (01.10.2021)