Paralelné matky

Zprvu jsem se těšil na to, že film bude pojednávat o komplikovaném dědictví španělské občanské války... pak se to trochu zvrhlo v, byť lehce fascinující, příběh, na jehož námět lze civět s nevěřícně otevřenou pusou, asi jako když si zajímavá Milena Smit se rty jako Arwen četla genetickou zprávu. Proč to ale všechno vypadá jako kdyby Woody Allen točil telenovelu, nebo co chtěl vlastně Almodóvar nakonec vyprávět, to popravdě netuším. (26.01.2024)

Děj mi přišel lehce předvídatelný (i pro člověka jako já, který si o filmu předem nic nezjišťoval) a ta dějová linka s otevřením masového hrobu mi tam přišla naroubovaná poněkud neorganicky (celkově mi tam asi ta postava forenzního antropologa trochu překážela, tohle je prostě film o silných ženách a ženských věcech, jak je u Almodóvara dobrým zvykem, a chlapi tam prostě hrají druhé housle, proč je tedy nevynechat úplně, ptám se; btw. Penélope Cruz v triku s nápisem "We should all be feminist" mě pobavila). Celkově mě až překvapilo, jak mi to vlastně sedlo (asi jsem měl vůči tomu trochu předsudky kvůli tomu, že je zde film v modré barvě, ale zbytečně) - obsazení je velmi dobré, stejně tak herecké výkony (Penélope Cruz zde na kraji padesátky vypadá stále velmi dobře, byť to filmové těhotenství už jsem měl docela problém jí věřit - ostatně hraje věkově mladší postavu, které je "skoro 40", jak v jedné scéně pronese), hodně se mi líbil soundtrack - Iglesiasova hudba zde krásně podkresluje většinu scén a dokonale podtrhuje jejich atmosféru, a celkově mě bavilo na to koukat a sledovat vývoj děje až do dojemného finálního závěru u otevřeného hrobu. Jako jasně, Almodóvar asi už natočil lepší věci, ale na to kolik mu je si myslím, že pořád umí, a fakt mi to sedlo (a btw. vybavil se mi u toho japonský snímek Jaký otec, takový syn, který před lety zpracoval stejné téma; pro české publikum asi bude bližší srovnání se seriálem Kukačky). (23.05.2022)

Někde na netu jsem viděl rip tohohle filmu s portugalským dabingem a začínám mít pocit, že je tam takto vypuštěný schválně, protože tohle je tak neuvěřitelná telenovela, až jsem se sám před sebou při sledování styděl. Šlo to až tak daleko, že jsem kontroloval, zdali mám puštěný správný film a při jedné scéně (návštěva Artura s kyticí růží a smyčci v pozadí) jsem se zatajeným dechem čekal, kdy se ta scéna shodí jako sen nebo naivní představa protagonistky. Od poloviny filmu mi udržovala pozornost akorát nenávist k němu a má pověstná škodolibost. Jsem ale vítěz já, když se chichotám dvěma hodinám příšerně nasvícených mid-shotů, kterým chybí už akorát Petr Rychlý v doktorském plášti, nebo tvůrci, kterým bylo očividně všechno úplně jedno, ztratili cit pro tu nejzákladnější filmovou řeč a přesto s tím vesele objíždějí prestižní festivaly. Fakt se zastřelte. (27.01.2022)

Na Paralelných matkách je toho veľa, čo si môžete užiť. Film má skvelé výkony a najmä Penélope Cruz, ktorá kradne film pre seba. Príbeh je možno jediná oblasť, v ktorej som mal pocit, že mu niečo chýba. Občas to bolo pre mňa trochu chaotické a malo to príliš veľa smerov. V témach bol pekný kontrast so zameraním na minulosť oproti novému materstvu, ale na mňa to bolo trochu nesúrodé. Napriek tomu som si príbeh a film užil. Na jeho vrchole bolo niekoľko emocionálnych momentov s skvelými dialógmi. 6,5/10 (26.12.2023)

Rikal jsem si, ze se to podoba stylu Almodovara a on to opravdu natocil, i kdyz zde tedy stylisticke silenosti kroti. Jsou zde jeho typicka kriklave barvy, ale i treba bezbarvy pokoj hotelu symbolizujici odosobneni. Kdo nebyl predem zasvecen do jeho zvlastniho sveta, ma ted prilezitost. Cruzova zde vyzaruje hrejive teplo. Pribeh se ale rozreduje podruznou dejovou linkou. Matky jsou vasnive, oddane a nezavisle . Snazi se pracovat pro rodinu a udrzet ji pohromade, coz je dnes v dobe genderismu neco nevidaneho. Janis pripravuje veceri a ma tricko s napisem „We should all be feminists“. Drivejsi Almodovarovy filmy tuto tematiku sdelovali hlavne symboly a naznaky, zde ma jasny text. Najdete tu take motivy neuplne rodiny, nepritomni otcove, znasilneni, zenske pratelstvi nebo otazka identity. Ale i politika - minulost Spanelska. Pravicova vlada premiera Mariana Rajoye v roce 2016 bránila vyzvednuti masoveho hrobu z dob fasimu v zemi. Nenajdete tu negativni postavu. Pokleskam hrdinek Almodovar rozumi schovivave. Vubec ve filmu zazijete good feel pocit s nesouteziveho neagresivniho zenskeho sveta. Almodovar jako i v jinych filmech ale sdeluje, ze histirii nevytvari na valecnych bojistich zabijejici muzi, ale zeny, ktere beh sveta udrzuji. Kdyz se na vsechny tri matky napojite, budete odmeneni proudem emoci. Je to vsak docela dlouhe a interiery se vubec nestridaji vcetne stale stejne kavarny. (16.05.2022)