Bota jménem Melichar

První film Zdeňka Trošky je prakticky dokonalá dětská komedie, ve které funguje všechno: počínaje skvělými výkony dětských a mládežnických neherců (!), přes přímočarý, nekomplikovaný a přitom stále dokola bavící příběh, až k (sice proklatě dobové, ale právě proto přesně přiléhající) kolovrátkové Vágnerově hudbě "v rytmu diska zdálky zblízka". Žáci a žákyně Dochleba, Bakula, Lamková a spol. hláškují s kadencí, o které se všem pozdějším Kameňákům může jenom zdát, první lásky prvňáčků a deváťáků jsou naprosto uvěřitelné, a všechno je zároveň lehce dojemné i neskutečně zábavné. Opět je na místě sice otřepaný, ale bohužel pravdivý povzdech: takové filmy už dneska nikdo netočí. I když: naděje umírá poslední a proto je na místě Troškovi vzkázat: "Já počkám. Já mám času dost..." :). 100 %. (05.06.2008)

V roce 1983 musela u Zdeňka Trošky proběhnout prudká infekce talentu (bohužel však byla v následujících letech bez následků vyléčena). Natočil nejen první "slunceseno", ale taky vydařeného Melichara. Úsměvnou dětskou pohodovku, plnou humoru těžícího z drobných všedních školních absurdit (přezouvání) a nostalgického vzpomínání na školní léta, kde je všechno přesně takové, jak si to někteří pamatujeme. Všemu dodává šťávu hlaškující suverén Radim v podání Davida Raucha (byla to jeho jediná filmová role) a debutující Martin Šotola jako Honzík. Mě navíc vždy potěší Eva Salzmannová jako Adamová, která mi velmi připomíná "soudružku učitelku", ke které jsem kdysi dávno zahořel nevinou dětskou láskou. (02.03.2012)

Jak jsem jen mohla dosud neohodnotit tuto perlu české kinematografie:-)) "Vy se doma nepřezouváte, Dochlebo…? – My to doma vedeme ještě postaru… – Jak postaru? – No, z pokoje do kuchyně chodíme přes předsíň, a ne přes náměstí, takže si nenašlapeme a neprší na nás… ":-)) No prostě senza, další kultovní filmík, který pobaví za každého počasí:-) (08.08.2011)

Film ze školního prostřeí a navíc z roku 1983. Musím se přiznat, že jsem čekal další tuctový komančský propadák ve stylu My všichni šklou povinní, ale pravda je, že jsem se v tomto očekávání solidně seknul. Režisér Troška měl tou dobou ještě docela soudnost a natočil zábavnou komedii, sice bez bláznivých crazy vtípků, ale zato fakt vtipnou a pohodouvou. Prostě pěkný překvapení. (03.08.2008)

Absolutni top mezi detskymi filmy, kdykoliv se na to divam, hreje me srdicko. Ma to smrnc, spad, vtip, vse je skutecne a co jsem nezazil sam, to si dovedu predstavit u kohokoliv dalsiho. Nesmrtelne hlasky. Cloveku se ani nechce verit, ze to natocil Troska. Jen by me zajimalo, kam zmizeli vsichni ti herci, Dochleba mel potencial. (20.10.2008)