Pějme píseň dohola

U tohoto filmu se vzdy s chuti zasmeji. Na nejakou vtipnou hlasku si sice musime sem tam pockat, ale vyplati se to. Vedouci tabora pusobi az groteskne. Vyborne postavy jsou Bob, Bizon a uklizecka, nekdy maji neherci filmu fakt co dat. Zajimave je se podivat i na mladickou Geislerovou nebo Jiriho Stracha. Tento film mam rad, i kdyz se nejedna o zadne velke umeni. (12.03.2006)

Pokud je někdo příznivcem humoru svérázného uskupení divadla Sklep, neměl by mít problém s kladným přijetím filmu Pějme píseň dohola. Ondřej Trojan, Jan Hřebejk a Petr Jarchovský tím zároveň učinili první plnohodnotný krok ve filmové tvorbě. David Vávra dodal povedené koláže a rozdováděný sklepácký duch prostupuje každým vybudovaným obrazem i mluvenou replikou. I ta určitá herecká topornost není výsledkem nezkušenosti filmových tvůrců, ale je jedním ze stavebních kamenů, které přibližují křečovitou absurditu všednosti dne a fungování socialistické společnosti. Pionýrský tábor, nenáviděná i nadšeně očekávaná součást letních prázdnin, kumuluje v tomto případě všechny možné nešvary a stereotypy. Vše přizpůsobeno typické škodolibosti konfrontačně-provokativního vyjadřovacího stylu divadla Sklep. Hlavní postavou příběhu je mladý táborový praktikant Ondra (Václav Chalupa) ve světle prvních nesmělých krůčků milostného probouzení. Kdo jiný ve své bezelstnosti a smršti bouře tělesných potřeb může způsobit rozvratnější zmatek? Hlavní ženskou postavou je tábornická zdravotnice Vendy (půvabná Ulrika Kotajná), mladá, atraktivní, rafinovaná a naivní puritánka, která si bezstarostně hraje a dráždí mužskou touhu. Výraznější postavou je také vedoucí táborového oddílu Bob (Radek Říha), dobromyslný i slaboduchý svalovec. Z dalších dospělých postav: svérázný samorost a táborový vedoucí Bizon (Ladislav Brothánek s hlasem Mirko Musila), ležérní správce Čada (Jiří Šašek), vynalézavý pohodář Faustus (Jan Procházka), věčně opilý Bušek (Jiří Remeš), snaživá Margot (Andrea Sousedíková), nevyzrálý praktikant Saďour (Jiří Strach) a uvědomělý a suchopárný Vendin snoubenec Jaroušek (Martin Janouš). Z dětských rolí zaujme citově tápající Lucie (Jitka Andělová), její dětsky zamilovaná kamarádka Sjůzn (Tereza Hubená), životem zkušenější Tráva (Aňa Geislerová), upjatá pionýrka Hybrida (Valerie Halabicová), chlapečtí suveréni Marek (Martin Chmátal), Brunďák (Karel Sládek) a Magor (Jan Semotán), na Smraďocha přejmenovaný Laco (Jan Demeter) a čestný pionýr Dan (Robert Paulů). V tomto období byla nezbedná poetika divadla Sklep na vrcholu tvůrčích sil a tento film svým výrazem přesně a radostně zapadá do stejného okruhu zábavy. Nelze se divit, že lidé stále pronášejí místní kultovní hlášky a slova v pauzách nezbedného chichotání. (01.12.2016)

Jasně, tohle smutně vysmáté dílko prošvihlo svůj nástup, byl by to trezorák jak hrom, ale na druhou stranu vůbec nestárne špatně, pokud nepřehlížíme, v jaké pr... chci říci marasmu je český film dneska. Jednou to bude klasika -- dejte na mě. (Viděl jsem to potřetí, po letech -- na podzim 09 -- a řehtal se jak kůň.) Na třetí stranu ovšem vůbec netuším, jak to můžou vnímat lidi, kteří byli za bolševika příliš malí nebo nonexistentní. Se jich musim zeptat... (05.06.2007)

Musím říct, že jsem v šoku, protože já se hned díval na tu nádhernou Vendy, kdo jí hrál a zjistil jsem, že Ulrika Kotajná, před pár měsíci ve 49 letech zemřela. Ach, tak nádherná ženská. Jinak je to film debutů filmařů, kteří dneska tvoří českou filmovou špičku : Trojan - Hřebejk - Jarchovský. Trošku mám dojem, že se pánové hodně vzhlíželi v české nové vlně, taková ta přirozená absurdní komika. No kdo jsme jezdili na tábory, víme svoje, každej jsme se tam zaláskovali do nějaký ty Vendy, špiclovali holky v sprchách, dělali srandy a byli prima parta. Já musím dát pět, mě se to líbilo v tý svý nenápadnosti,ale přitom údernosti. Jen je mě teď smutno, z toho že Ulrika už nežije. Co asi dělaj holky do kterých jsem byl zaláskovanej já, .....ach to už je let, kdy jsem u sázavy randíval na tajnačku u hajzlů :-) (29.01.2021)

Každý film spojený s Divadlem Sklep na mě vždycky působí z větší části jako amatérská záležitost, ale tak nějak zvrhle mě to baví. Tady to už některé herecké výkony zahnaly až do extrému, ale kdo film viděl, musí uznat, že empatický romantik a poeta Bob by byl naprosto nenahraditelným elementem. Kromě Boba mě naprosto dostával ještě démonický Saďour Jiřího Stracha, jeho suché komentáře táborových činností byly dokonalé. U výletu jsem málem už i já padl vysílením, ale celou sáhodlouhou pasáž zachránil parádní závěr s pohraničníky a souškou. Snímek trpí mnohými bolestmi, přesto mu původní čtyři kousky ponechám, páč jsem se opět bavil. HU!! (25.10.2020)