Quo vadis, Aida?

Ja neviem. Je to natočené svetovo a je to nesmierne dôležitý film. V pozadí vidíme rekonštrukciu skutočnej udalosti v ktorej figurujú autentické mená a v popredí je príbeh hlavnej postavy Aidy. Ten je zrejme fiktívny, lebo inak si neviem vysvetliť, ako niekto, kto vie, že časť civilistov je odvážaná na popravu, nič proti tomu nespraví. Ja si myslím, že skutočný človek by to čo ona (to, že nič nespravila, že tých ľudí aspoň slovne neupozornila), nespravil. Ak sa mýlim, tak ja asi nebudem z tohto sveta. Alebo možno som len nesprávne pochopil režisérku, aj keď som sa snažil pochopiť ju rôznymi spôsobmi. Z nich najpravdepodobnejší je ten, že človek v tak kritickej situácii myslí iba na svojich najbližších, pričom na všetkých ostatných úplne zabudne.  Tak to by šlo, ale aspoň oznámiť to tým chudákom ľuďom mohla, keď išla okolo, veď boli v podstate ešte v horšej situácii, ako ona.. Jedno je ale (aj z tohto filmu) isté tak, či tak: ľudia sú horší jak zvieratá a sú všade medzi nami. (25.08.2022)

„VÍTE, CO SE TAM VENKU DĚJE?“ … „NEKOMPLIKUJTE TO JEŠTĚ VÍC. DĚLÁM MAXIMUM V RÁMCI SVÝCH KOMPETENCÍ…“ ///    Srebrenica 1995 – další důkaz neschopnosti OSN. Téměř dokumentárně natočený válečný drama předvádí deprimujícím způsobem kousíček z historie lidstva. Tady je celkem jedno, jestli jste Srb, Bosňák nebo Chorvat. Boj zoufalý matky o přežití její rodiny, přestože je pod ochranou OSN – na tohle by ti páprdové z New Yorku a Nizozemska neměli nikdy zapomenout       ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle historie. 2.) Jsem hrdej voják UNPROFOR (a navíc Holanďan).   /// Thx za titule „desade“.     /// PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (10.10.2021)

Válka v Jugošce se opět prokazuje jako jeden z nejodpornějších zločinů 20. století, který ještě ke všemu ke k současnosti neuvěřitelně blízko. I tím jak moc to někdy připomíná samotné Lidice. Ať filmově nebo reálně. V kombinaci filmového umu, který jasně říká příběh, ze kterého mrazí. Až  někdy těžce, kdy vy za postavy chcete křičet a jednat  a atmosféra je tam tak  dobře, že stísněně se cítíte po celou dobu. Oproti včerejší Zprávě docela autentičtější a důstojnější zážitek. Především těžký v tom, jak nikdo nechápe úděl mužů ze Srebrenice. Síla z východu, která  nám  to vše vrací. A neopakujme minulost. Jen takto silné filmové zážitky. (11.11.2021)

Věrná filmová rekonstrukce zvěrstva, které otřáslo dějinami poslední dekády minulého století a zas a jednou mě utvrzuje v tom, jak je bezpečné žít v prozápadním ateistickém světě. Za většinu velkých válečných konfliktů může napříč historií náboženství, dokud ale budou existovat přesvědčení, že Bůh nás ochrání, budou přetrvávat i potřeby páchání takových hrůz jako těch, co se odehrály v polovině 90. let v bosenské Srebrenici. (25.11.2021)

Velmi silný a nepříjemný film. Intenzivní zážitek, který nemusí nutně oplývat geniální filmařinou a krásně natočenými záběry, přesto dokáže přikovat k obrazovce, tím co nám ukazuje. Čím více film působí "realistickým dojmem" a nebál bych se říci skoro dokumentárním, tím více se nám dostává pod kůži a vytváří hodně znepokojivé a nepříjemné emoce. Nesleduje se to pěkně a zvláště, když si uvědomíme, že se to stalo před čtvrt stoletím v civilizované Evropě. Hodně silný film, který nechci nikdy vidět znovu. (28.11.2021)