Árie
Aria
Aria
Obsahy(1)
Desať slávnych operných árií v interpretácii desiatich filmových režisérov. Pocta trom storočiam dejín opery a nesmrteľným áriám veľkých hudobných skladateľov. Unikátny hudobno-filmový projekt Ária spojil desiatich renomovaných režisérov, ktorí sa podujali na filmovú interpretáciu slávnych operných árií. Derek Jarman, Robert Altman, Jean-Luc Godard, Nicolas Roeg, Julien Temple, Ken Russell a iní vytvorili desať nekonvenčných a vizuálne strhujúcich príbehov k operným melódiám Giacoma Pucciniho, Giuseppeho Verdiho, Jeana-Baptista Lullyho, Ericha Korngolda, Richarda Wagnera, Jeana-Philippa Rameau, Gustava Charpertiera a Ruggiera Leoncavalla. Vznikla tak pocta trom storočiam dejín opery a nesmrteľným áriám veľkých hudobných skladateľov. Spoločným menovateľom rôznorodých segementov sú láska, krása, vášeň i nostalgia, ktoré neodmysliteľne patria k svetu opernej hudby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (14)
Ještě mi běhá mráz po zádech z té poslední árie, kde John Hurt otevíral pusu, ze které mu zpíval Enrico Caruso. Nádhera a mrazení, sehnal jsem to na DVD v USA za 64 US Dollars, clo za 223 Kč, ale ta krása za to stojí. Kvalita, remastered Dolby Digital 5.1, nahé Bridget Fonda, Elizabeth Hurley i jiné plus ta hudba, ta nádherná hudba, která tu přetrvá až my tu nebudem. Mladičká Tilda Swinton, nedostala náhodou loni Oscara? Tady jí moc nebude a už září stejně jako umění všech zúčastněných - co se udělá z radosti a krásy, to přetrvá věky. ()
Tento film mě vysloveně nudil, přitom mám operu rád. Opera však jsou zpívané a hrané melodie a k tomu divadelní příběh. Problémem filmu Arie je, že posloucháte v italštině krásné operní melodie, jejichž příběh neznáte (pokud opravdu neznáte tu kterou operu detailně) a naopak je tam naroubován němý nebo téměř němý příběh nový a úplně jiný nebo jen abstraktní. To celé vynásobte desíti áriemi s desíti různorodými filmovými kreacemi desíti režisérů. Pak vůbec nevíte, co tímto dílem chtěli autoři říci. Výsledkem je možná lahůdka pro fajnšmekry, ale pro obyčejného diváka nesourodý filmový chaos byť s líbivou hudbou. ()
Čekal jsem 10 uměleckých videoklipů, dostal jsem je. Jen mě trochu zaskočilo, že se jich většina soustředila vyloženě jen na atmosféru - na úkor příběhu. Což neříkám jako mínus, ale jen jako fakt. Jednoznačně nejlepší (*****) je podle mě Roddamův klip (7. v pořadí), ale dobré (****) jsou i klipy od Roega (1.) a Sturridge (2.). Zbytek hodnotím jako průměrné až podprůměrné věci (eventuálně jako nepochopitelné podivnosti - Godard (3.)). Každý klip je ale každopádně něčím zajímavý, zaslouží si pozornost. Snad jen kromě Altmana (6.). :) ()
Un ballo in maschera (N. Roeg) * ; La Forza del Destino (Ch. Sturridge) *** ; Armide (J.-L. Godard) * ; Rigoletto (J. Temple) *** ; Die Tote Stadt (B. Beresford) *** ; Abaris ou les Boréades (R. Altman) *** ; Tristan und Isolde (F. Roddam) *** ; Turandot (K .Russell) **** ; Louise (D. Jarman) ** ; Pagliacci (B. Bryden) ** ()
Těžko hodnotitelné - operní árie jsou něco tak neuchopitelného, že jejich působení na každého jedince je diametrálně odlišné. Další otázkou je, zda vůbec jde tuto hudbu zmuchlat, prohnat dráty a reprodukovat pomocí televize. Na druhou stranu kladně hodnotím odvahu režisérů typu Altmana či Godarda... a také telefonát Woodymu. :-) ()
Reklama