About Family Affairs Only
Réžia:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHrajú:
Jaromír Hanzlík, Jiří Bartoška, Marta Vančurová, Milan Kňažko, Karel Roden, Rudolf Hrušínský ml., Ladislav Potměšil, Zdeněk Mucha, Miroslav Donutil (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Toto politické drama mělo to smůlu, že do kin přišlo až po pádu komunistického režimu, když už nemohlo sdělit nic převatně objevného - u diváků zcela propadlo. Režisér Jiří Svoboda zde působivě rozehrál bezmoc politických vězňů v 50. letech, předvedl, s jakou brutalitou se vynucovala smyšlená přiznání. Všímá si nejen osudů zatčených, ale i jejich blízkých, na něž se snášela šikana a doléhalo všudypřítomné podezírání. Režisér dospěl ke zřetelné výrazové expresi, která umocňuje hrůzy teroru, vynikající je herecké ztvárnění jednotlivých postav (Jiří Bartoška, Jaromír Hanzlík, Milan Kňažko). Avšak nelze přehlédnout patrný alibismus - příběh, připomínající svou konstrukcí známější Londonovo Doznání, vyznívá, jako kdyby oběťmi teroru byli jen čestní komunisté, které nevýslovně trápili zlí komunisté. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (126)
"Dal jsem Vám zločince, znáte trest, to mám za Vás vymyslet i zločin." Při sledování tohoto depresivního snímku jsem si nemohl nevzpomenout na román Artura Londona Doznání. Dech beroucí výpověď o politických procesech z 50 let, kdy neplatilo, že "vina se nerozhoduje, vina se dokazuje". Obludnost vyšetřovatelských metod StB demonstruje nejen agresivní a někdy téměř až nepříčetný vyšetřovatel Karla Rodena, ale i zdánlivě uznalý a lidský Milan Kňažko, z jehož úst však zaznívají i šílené věty jako "kdyby nebylo Hitlera, tak jste si ho musely vymyslet". Scénáristicky zajímavě podané dvě strany téže mince komunistické zlovůle. ()
Drsný film o dvou komunistech, kteří jsou v 50. letech vybráni k likvidaci, tj. psychicky a fyzicky mučeni, nuceni k přiznání nesmyslných obvinění a bezmocně směřují k šibenici či dlouholetému žaláři zatímco jejich majetky jsou rozebrány stranickými funkcionáři a jejich rodiny odsouzeny k životu v bídě. Jeden z těch filmů, po kterém si člověk řekne co asi za lidi může ještě spoustu let po revoluci, kdy už jsou všechna tahle zvěrstva dávno známá, volit komunisty. Nicméně, díky za tento depresivní film, jednu z prvních záporných rolí Karla Rodena i výborného Hanzlíka. ()
Jaromíra Kolárová byla bezpochyby velká soudružka ale byla také veliká spisovatelka a scénáristka. Dokázala odlehčené komedie i silná dramata a vždycky bez hluchých míst. Uměla napsat lidské a hlavně uvěřitené příběhy. Filmy natočené podle jejich předloh a scénářů se právem těší divácké oblibě. Jen o rodinných záležitostech postlihl osud dalších porevolučních filmů - je málo známý a nedocenněný. A je to škoda. ()
Námětem silný, i když trochu konstruovaný příběh podle Jaromíry Kolárové, který v režijním provedení pro mě překvapivě zaostává za svými možnostmi. Nezkušená Chlumeckého hudba, z herců obstojí Vančurová, Bartoška, Hanzlík, ostatní však podléhají schematičnosti rolí. Dobově - 1990 a vlastně dosud - nesmírně nepohodlné (i v Tv minimálně vysílaný film) demaskování totalitní monopolizace pojmu "komunista", které nejspíš vysvětluje i motivaci Svobodova politického angažmá v 90.letech. ()
Jistě, podobných filmů o padesátých letech je mnoho, ale tohle byl jeden z prvních, který o nich vyprávěl. Alibismus Svobody a Kolárové je hypotéza, kdyby tvůrci neměli určitou sebereflexi, nechali by podobné téma ležet. Každopádně vyrovnání se s minulostí Jiřímu Svobodovi šlo, po té hrůze, co natočil loni po ČT, jsem se chtěl mrknout na nějaký starší film pana režiséra, který ještě neznám a vyplatilo se. 70%. ()
Galéria (58)
Zaujímavosti (3)
- Ve retrospektivní scéně, kdy Jan Steiner (Jiří Bartoška), coby důstojník americké armády, přijíždí do koncentračního tábora, zní v pozadí vojenský pochod „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)
- Miroslav Macháček (kňaz Josef) zomrel dva mesiace pred premiérou filmu. (Jello Biafra)
- Natáčelo se ve věznici v Uherském Hradišti, kde v 50. letech docházelo ke skutečným násilným výslechům a věznění politicky nepohodlných osob. Scény z věznice v závěru filmu byly natočené v pevnosti Terezín. (navorski)
Reklama