Bleeder

Bolestivé krvácení z ran i duše.. Dva příběhy z okraje dění předchozího Pushera stavějící proti sobě naději a zoufalství, důraz na vývoj charakterů postav, špinavé ulice Scorseseho a chronologické natáčení ala John Cassavetes. Mikkelsen jako „klíďas z videopůjčovny“ (tedy opak šílence Tarantina a nejspíš i zosobnění režiséra) ve své neobratnosti v mezilidských vztazích kouzelný, „Madman“ Kim Bodnia ve stupňující se nenávisti vůči sobě i okolnímu světu zase hrozivě autentický. Refn je sice barvoslepý, ale barvy života vidí dobře.. (18.06.2019)

Refn si dává repete s hereckým ansáblem z jeho debutu PUSHER a do jedné z rolí obsazuje svou pozdější manželku. Oproti PUSHER je BLEEDER melancholický kousek řešící zase chlapské problémy se ženskýma na pozadí obsese filmy. Prostředí je inspirováno CLERKS a Tarantinem, přičemž Madsova postava evokuje takovou zamlklou verzi Tarantina, ale ve skutečnosti je to sám Refn v celé kráse. Ačkoliv je mi téma blízké, výsledný dojem je oproti PUSHER slabší. (02.12.2018)

Ač je mladík Lenny filmovým nadšencem z prodejny VHS či DVD, který snad o ničem jiném, než o filmu nemluví, jeho vyprávění či promluvy bych si tedy dovedl představit mnohem zapálenější, než třeba pouhé vyjmenování řádky režisérů. :o) To jsem už nabyl obavy, aby z celého filmu nevzešla od Nicolase W. Refna jen jakási rádoby cinefilní pocta. Nevím, nakolik se Refn v této spíše vedlejší, ale výrazné postavě viděl, když si v její přítomnosti snímek pravidelně prokládá různými (např. plakátovými) odkazy na akční béčka, ale nakonec jsem si začal říkat "a je to zajímavý..." A možná, že i takhle bych si představoval zdařilý snímek naplněný cinefilními odkazy – neboť ty odkazy netvoří jádro, jsou spíše bonusem, film na nich nestojí, hlavní devizi je napínavé psychologické drama (s akčními prvky) jiné postavy. A nakonec mám pocit, že i ty akční filmy plné brutality, tolik sledované hlavními postavami, tu mají propojení směrem k ústřednímu příběhu a spolu s temným zážitkem za dveřmi klubu mají stejný kousek vlivu na povahu Lea, kterému nešťastně dopomůžou k prolomení nervů s dosavadní trpělivostí a radikálnímu jednání. Předchozí Dealer se mi líbil kapánek víc, tento Refnův film je méně dynamický kamerou i vyprávěním s doplněním o druhý poklidný (romantický) příběh. Ale většinou mě i tak vtáhl, napínal a upoutal nezávislou atmosférou (jednou civilně obyčejnou, ve scénách z mučírny plné kaluží zase až sugestivně děsivou) i hlavním rozporuplným nehrdinou opět bezvadně ztvárněným Kimem Bodniou. [75%] (18.11.2022)

Skandinávská velká perla. Taková, která okouzlí né svým prvopohledným třpytem, nýbrž skromná a v mnoha ohledech lepší a působivější než vše kolem. Velmi syrové, chladné a velice upřímné ( nepříjemné ), místy i hřející na srdci a mnohé životní situace citující drama ve kterém netušíte, co se odehraje v následující scéně. Trio Pánů herců K. Bodnii, M. Mikkelsena a Z. Burice v režii N W Refna, který i svým druhým filmem zapíchl další Dánskou vlajku na vrcholu pomyslného filmového Everestu, vládnou severské kinematografii, drsný. 9/10 (08.09.2013)

Dárcovství krve na severský způsob? Jasně, že ne. V tomhle podání spíš jen dokonalý konec, kvůli kterému zase jednou po čase musíte jít do plných. Vidět tak zoufale nesmělého Madse a vnitřně nejistého Kima, to se taky ne poštěstí každý den a tohle filmu už jen nasadilo pomyslnou korunu. Aneb, když nejsi připraven na rodičovství, řeš to v klídku a pohodě. Tady se nám to maličko posralo. (31.03.2016)